Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
Tisk 486.
Interpellation
der Senatoren Dr. Spiegel, Jelinek, Dr. Mayr-Harting, Jesser, Dr. Naegle
und Genossen
an die Regierung
betreffend die Abstimmung in Oberschlesien.
Zeitungsnachrichten zufolge droht das Troppauer Regierungsblatt denjenigen čechoslowakischen Staatsbürgern, welche als Teilnehmer an der oberschlesischen Volksabstimmung für Deutschland stimmen werden, an, daß die Čechoslowakische Regierung ihre Option für die deutsche Reichsangehörigkeit verlangen werde. Ja, es wird sogar ausgesprochen, daß die Regierung schon in der Beteiligung an der Abstimmung eine Option für die deutsche Reichsangehörigkeit erblicke.
Diese Drohung beruht einerseits auf einer vollständigen Verkennung des Unterschieds von Plebiszit und Option. Anderseits stellt sie sich als eine Verletzung des Friedensvertrages von Versailles und des Verfassungsgesetzes vom 9. April 1920, Z. 236 S. d. G. u. V. dar.
Bei dem Plebiszit handelt es sich um eine Entscheidung über das Schicksal eines bestimmten Gebietes, bei der Option um die Staatsbürgerschaft einer bestimmten Einzelperson. Am Plebiszit nimmt der stimmende Teil als Glied einer ganzen Volkes oder Volksteils, durch die Option übt er ein Selbstbestimmungsrecht aus in Bezug auf die eigene Staatsbürgerschaft. Plebiszit und Option werden darum in den Friedensverträgen abgesondert behandelt. Die Option dient vielfach dazu, um auch dem Plebiszit gegenüber individuellen Interessen Rechnung zu tragen.
Wenn nun Artikel 85 des Friedensvertrages von Versailles und damit übereinstimmend § 4 P 5 des Verfassungsgesetzes über die Staatsbürgerschaft den Angehörigen von Hultschin die Option für die deutsche Reichsangehörigkeit binnen zwei Jahren nach dem Inkrafttreten des Vertrages gestattet, so ist damit gesagt:
1. Daß sie solange čechoslowakische Staatsbürger bleiben, als sie nicht ausdrücklich für Deutschland optieren;
2. daß ihnen bis zum letzten Tage der zweijährigen Frist und zwar ihnen allein die Entscheidung darüber zusteht, ob sie Čechoslowaken bleiben oder Reichsdeutsche werden wollen.
Es gibt nach den Friedensverträgen kein Recht des Staates eine Option für einen anderen Staat zu verlangen. Die Option ist immer nur ein Recht, nicht aber eine Pflicht des Optanten. Vollends ist es ganz und gar unzulässig, aus irgend einer Betätigung eines Staatsbürgers eine Optionserklärung zu erschließen >Ipso facto<, wie das Regierungsblatt sich ausdrückt, kann eine Option nicht erfolgen.
Sollte sich aber die Warnung des Troppauer Blattes bloß auf deutsche Reichsangehörige beziehen, die im čechoslowakischen Staatsgebiete wohnen, so ist zu bemerken, daß diese weder durch Nichtbeteiligung an der oberschlesischen Abstimmung die hiesige Staatsbürgerschaft erwerben, noch durch Beteiligung an der Abstimmung die Staatsbürgerschaft, die sie ohnedies nicht besitzen, verlieren können. Bei dieser Auffassung wäre die Troppauer Warnung vollständig sinnlos.
Wir stellen an die Regierung die Anfrage:
1. Ist die Zeitungsmeldung über die Stellungnahme des Troppauer Regierungsblattes richtig?
2. Erklärt sich die Regierungen mit den Ausführungen des Troppauer Blattes einverstanden?
3. Im bejahenden Falle, wie vermag die Regierung die Verletzung des Friedensvertrages und des Staatsbürgerschaftsgesetzes, welche in der Pression auf die Plebiszitteilnehmer gelegen ist, zu rechtfertigen?
4. Im verneinenden Fall, was gedenkt die Regierung zu tun, um ihre von dem Troppauer Blatte abweichende Rechtsauffassung zur Geltung zu bringen?
Prag, am 8. Feber 1921.
Dr. Spiegel, Jelinek. Dr. Mayr-Harting, Jesser, Dr. Naegle,
Meissner, K. Friedrich, Knesch, Hartl, A. Lipppert, Spies, Dr. E. M. Herzig, Fritsch, Hübner.
Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
Tisk 486.
Interpelace
senátorů dra. Spiegela, Jelinka, dra. Mayr-Hartinga, Jessera, dra. Naegle
a soudruhů
na vládu
ve příčině hlasování v horním Slezsku.
Dle zpráv novinářských vyhrožuje opavský vládní list československým státním příslušníkům, kteří jako účastníci při hornoslezském hlasování lidu budou hlasovati pro Německo, že československá vláda bude žádati jejich opci pro příslušnost k německé říši. Ba, dokonce se praví, že vláda již v účasti na hlasování spatřuje opci pro příslušnost k německé říši.
Tato hrozba spočívá jednak na úplné neznalosti rozdílu mezi plebiscitem a opcí, jednak jeví se jako porušení mírové smlouvy versailleské a ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n.
Při plebiscitu jedná se o rozhodnutí o osudu určitého území, při opci o státní občanství určitého jednotlivce. Plebiscitu zúčastní se hlasující jakožto člen celého národa anebo části národa, opcí vykonává sebeurčovací právo ve příčině svého vlastního státního občanství. Plebiscit a opce projednávány jsou tudíž v mírových smlouvách odděleně. Opce slouží namnoze tomu, aby, třeba proti plebiscitu, bylo vyhověno individuelnímu zájmu.
Když tedy článek 85 mírové smlouvy versailleské a s tím, souhlasně § 4, odst. 5. ústavního zákona o státním občanství, příslušníkům Hlučínska dovoluje opci pro příslušnost k německé říši do dvou let po platnosti smlouvy, jest tím řečeno:
1. že tak dlouho zůstávají československými státními občany, pokud neoptovali výslovně pro Německo;
2. že jim do posledního dne dvouleté lhůty a sice jim samotným přísluší rozhodnouti o tom, chtějí-li zůstati Čechoslováky, aneb chtějí-li se státi říšskými Němci.
Dle mírových smluv nestává právo státu, žádati opci pro jiný stát. Opce jest vždy jenom právem, nikoli však povinností optujícího. Dokonce jest zhola nepřípustno dovozovati z nějakého počinu státního občana opční prohlášení. >Ipso facto<, jak vládní list se vyjadřuje, opce nastati nemůže.
Měla-li by se však výstraha opavského listu vztahovati pouze na německé říšské příslušníky, kteří v československém státním území bydlejí, dlužno poznamenati, že tito, nezúčastníce se hornoslezského hlasování, nenabývají zdejšího státního občanství, aniž pozbýti mohou účastenstvím při hlasování občanství státního, jehož bez toho nemají. Při tomto pojetí věci byla by opavská výstraha úplně beze smyslu.
Tážeme se vlády:
1. Jest novinářská zpráva o stanovisku opavského vládního listu pravdiva?
2. Souhlasí vláda s vývody opavského listu?
3. V případě kladném jak může vláda ospravedlniti porušení mírové smlouvy a zákona o státním občanství, kteréž spočívá v nátlaku na účastníky plebiscitu?
4. V záporném případě: co zamýšlí vláda'učiniti, aby uplatnila právní názor, od opavského listu odlišný?
V Praze, dne 8. února 1921.
Dr. Spiegel, Jelinek. Dr. Mayr-Harting, Jesser, Dr. Naegle,
Meissner, K. Friedrich, Knesch, Hartl, A. Lipppert, Spies, Dr. E. M. Herzigová, Fritsch, Hübner.