Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 498.

I.

Nadkontingentní příplatek za obilí, dodané nad individuelně předepsaný kontingent, byl zásadně povolen již nařízením ze dne 25. června 1920, č. 404. Nařízením z 3. prosince 1920 stanovena pouze výše tohoto příplatku a zevrubnější podmínky jeho vypočtení. Poskytnutí tohoto nadkontingentního příplatku neznamená zatěžování státních financí, poněvadž obilí toto i s nadkontingentním příplatkem stojí stále ještě mnohem méně, než obilí cizozemské. - Zemědělci hradí se exkontingentními příplatky pouze ztráta, kterou dodávkou kontingentního obilí utrpěl, neboť ceny za kontingentní obilí jsou ceny podvýrobníjmenovitě již proto, že úroda ozimu, zvláště žita, byla r. 1920 velmi špatná.

Z důvodů těch bylo by možno nařízení vlády ze dne 3. prosince 1920 schváliti. Leč nelze schváliti § 4 nařízení, dle něhož dává se ministerstvu zásobování právo učiniti splatnost příplatku závislou na tom, že určit skupina zemědělců kumulativně splní svou dodávkovou povinnost. Tím znemožnilo by se mnohdy právě nejlépe dodávajícím zemědělcům docílení nadkontingentního příplatku; úřad má možnost jiným způsobem zabrániti neoprávněným praktikám, kterými by se chtělo docíliti nadkontingentních příplatků.

Dále nelze schváliti ustanovení § l, dle něhož neplatí se nadkontingentní příplatek za oves. Tímto ustanovením jsou zemědělci nejchudších horských krajů těžce poškozeni, jmenovitě zemědělci drobní, kteří nemohou dodávati žito neb pšenici a u nichž oves z pravidla jest jediným produktem k prodeji. V krajích těch s chudou půdou ve vysoké poloze nelze pšenici vůbec pěstovati, žito pouze ve skrovné míře, proto oves jest hlavní plodinou jmenovitě malých zemědělců. Jest tudíž požadavkem spravedlnosti, aby i na oves byl příplatek nadkontingentní placen. Vyplácení jeho není poškozováním státních financí, neboť stát prodává oves za hranice za cenu as 600. - K. za 1 q a proto zvýšením dodávky ovsa pomocí nadkont. premií zvyšuje se ještě zisk státu za prodaný oves a možnost nakoupiti.za něj mouku v cizině.

V uvážení všech těchto důvodů usnesl se výbor rozpočtový navrhnouti:

Senáte Národního shromáždění, račiž se usnésti:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. prosince 1920 o nadkontingentním příplatku za dodané obilí se schvaluje s tím, že se současně vládě ukládá, aby ihned dodatečným nařízením jednak zrušila ustanovení § 4 téhož nařízení, jednak povolila vyplácení nadkontingentního příplatku na oves podle stejných zásad, jako při ostatních druzích obilí.

V Praze dne 3. února 1921.

Kadlčák v. r.,

místopředseda.

K. Sáblík v. r.,

zpravodaj.

II.

Výbor národohospodářský projednal ve své schůzi 9. února 1921 nařízení vládní ze dne 3. prosince 1920 o nadkontingentním příplatku za dodané obilí a připojuje se ku zprávě výboru rozpočtového.

V Praze dne . února 1921.

Vinc. Ševčík v. r.,

místopředseda.

K. Sáblík v. r.,

zpravodaj.

Podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. nařizuje se k provedení a k částečné změně §u 5 vládního nařízení ze dne 25. června 1920; č. 404 Sb. z. a n. toto:

§ 1.

Zemský obilní ústav zaplatí zemědělci za obilí; pšenici (nebo špaldu), žito a ječmen, které skutečně dodá nad individuelně jemu předepsaný kontingent (§ 8 vládního nařízení ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n. a § 13 vyhlášky ministerstva pro zásobování lidu ze dne 28. června 1920, č. 423 Sb. z. a n.) nadkontingentní příplatek, a to za pšenici (nebo špaldu) a žito Kč 90.-, za ječmen Kč 50.-, za skutečně dodaný 1 q. čisté váhy.

Tento nadkontingentní příplatek se připojuje k cenám (s případným rychlostním příplatkem) určeným vládním nařízením ze dne 25. června 1920, č. 404 Sb. z. a n. přejímacích cenách obilnin, luštěnin a olejnatých plodin sklizně 1920 a tvoří s nimi plnou přejímací cenu.

Za oves, kukuřici, proso, pohanku a zadinu se neplatí nadkontingentní příplatek.

§ 2.

§ 5 odst. 2. vládního nařízení ze dne 25. června 1920, č. 404 mění se takto: Předepsaný kontingent ušlechtilého obilí totiž pšenice (špaldy) a žita lze vzájemně nahraditi, při čemž 1 q pšenice (špaldy) počítá se za 1 q žita a opačně. Právo na vyplácení tohoto nadkontingentního příplatku vzejde jen tehdy, když je odvedeno celé množství obilí, vycházející sečtením obou druhů kontingentů (pšenice a žita). Toto právo je nezávislé na výši dodávek na kontingent ječmene. kontingent ječmene se považuje za samostatný při počítání nadkontingentního příplatku, ale právo na vyplacení příplatku daň vznikne až tehdy, když kontingent ušlechtilého obilí je plně dodán,

Okresní obilní úřad může jim povoliti, aby na kontingent ušlechtilého obilí byl započítán i dodaný ječmen s tou úchylkou, že 125 kg ječmene počítá se za 100 kg ušlechtilého obilí (pšenice nebo žita), avšak jen tehdy, když se prokáže, že zemědělci je nemožno - bez jeho viny dodati úplně kontingent ušlechtilého obilí.

§ 3.

Ministerstvo pro zásobování lidu je zmocněno na Slovensku a v Podkarpatské Rusi přiznat nadkontingentní příplatek nejen zemědělským podnikatelům, kteří dodají obilí nad předepsaný jim kontingent, ale i deputátníkům, kteří odvedou Zemskému obilnímu ústavu svoje deputátní obilí neb část jeho.

§ 4.

Ministerstvo zásobování vydá zevrubnější předpisy o tom, kdy nastává splatnost tohoto příplatku a jakým způsobem se zabrání případnému zneužívání této výhody. Zejména může učiniti splatnost příplatku závislou na tom, že určitá skupina zemědělců kumulativně splní svou dodávkovou povinnost.

Právo na vyplacení nadkontingentního příplatku nemůže býti překážkou okresním obilním úřadům, aby v rámci okresního kontingentu podle volného uvážení kdykoliv upravily vyměřené již kontingenty jednotlivců, když toho vyžadují důvody spravedlnosti.

§ 5.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr pro zásobování lidu se zmocňuje, aby je provedl.