Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 499.
Zpráva
rozpočtového výboru
návrhu členů senátu Josefa Hucla, dr Horáčka a soudruhů
na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením odpočítatelného maxima za pojišťovací premii v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu (tisk č. 265).
Zákon
ze dne . . . . . . . . . . . 1921,
jímž se částečně mění zákon o osobních daních přímých.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1.
Zákon o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. ve znění novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13. ř. z., doplňuje se takto:
§ 160, čís. 2. bude zníti:
Pojistné za všeliká pojištění proti škodě.
Pokud jde o pojištění sjednaná po 31. prosinci 1921, jest přípustno odečísti takovéto pojistné pouze tenkráte, byla-li pojišťovací smlouva sjednána u některé pojišťovny československé nebo u pojišťovny cizozemské zde koncesované.
V § 160, číslo 3, vsunuje se jakožto třetí odstavec tato věta:
>Částky Kč 300,-, pokud se týče Kč 600,- odpočítatelné podle ustanovení předchozích dvou odstavců, zvyšují se na Kč 2.000,-, pokud se týče na Kč 4.000 jestliže pojišťovací smlouva pro případ úmrtí neb dožití byla sjednána s některou pojišťovnou československou nebo cizozemskou pojišťovnou zde koncesovanou.<
Čl. 2.
Působnost tohoto zákona, který neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, vztahuje se na ukládání daně z příjmu pro berní léta 1921 a další.
Provedením jeho pověřuje se ministr financí v dohodě v ministrem vnitra.
Odůvodnění.
Pokud se týče ustanovení v § 160, čís. 2, béře zákon tento zřetel na ony pojistníky, jichž pojišťovací smlouvy byly sjednány před nastoupením platnosti tohoto zákona. U takovýchto pojišťovacích smluv bude možno i nadále odečísti placenou premii, pojišťovací od zdanitelného příjmu poplatníkova v každém případu. U těch pojišťovacích smluv však, které sjednány budou po nastoupení platnosti tohoto zákona, bude přípustno odečísti pojišťovací premie pouze tehdy, byla-1i pojišťovací smlouva sjednána u pojišťovny buď domácí nebo koncesované.
Pokud jde o ustanovení v § 160, číslo 3 (pojišťování životní) ponechává zákon tento dosavadní výhody dle dosud platného právního stavu všem pojistníkům bez rozdílu, u které pojišťovny jsou pojištěni. U pojistníků pojišťoven domácích nebo koncesovaných zvyšují se však tyto výhody zvýšením odpočitatelného maxima u pojišťovací premie.
Zájem státního tisku vyžaduje totiž, jak v případech spadajících do čísla 2, tak do čísla 3, §u 160, aby pojišťovací smlouvy byly sjednávány výhradně pojišťovnami, které jsouce v tomto státu koncesovány, odvádějí státu daně a poplatky z obchodů, zde sjednávaných, čemuž tak není u pojišťoven podloudně a bez vědomí úřadů ve státním území pracujících. Tímto podloudným pojišťováním ucházejí zřejmě státu daně a poplatky dosahující zejména v dnešní době značných obnosů a snahou tohoto zákona jest, aby dosaženo bylo prostředku, který by podloudnému pojišťování bránil. Samozřejmě by daňovým ustanovením dle tohoto zákona nebyla nikterak dotčena právní stránka každého jednotlivého případu, kdy pojišťovací smlouva sjednána byla s pojišťovnou cizozemskou, v tomto státu nekoncesovanou.
V Praze dne 10. února 1921.
Kadlčák v. r.,
místopředseda.
Josef V. Klečák v. r.,
zpravodaj.