Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 505.
Odpověď
správce ministerstva financí
na interpelaci senátora Jáchyma Havleny a soudruhů
ohledně odmítání českých dělníků a dělnic v továrně na tabákové výrobky v Lanškrouně
(č. tisku 277).
V továrně na tabák v Lanškrouně bylo v roce 1918 zaměstnáno 1.094 dělnic a dělníků národnosti německé a 164 dělnic a dělníků národnosti české.
V roce 1919 zůstal tento poměr nezměněn, poněvadž pro nedostatek surovin nemohlo býti nové dělnictvo přijímáno.
Poměr mezi oběma národnostmi v procentech vyjádřen zní: 87% Němců a 13% Čechů.
Původně zaměstnáno bylo v továrně Lanškrounské větší procento českého dělnictva, spokojujícího se s nižší mzdou státem placenou.
Tak v roce 1913 byl poměr národnostní u dělnictva 75% Němců a 25% Čechů.
Tenkráte obyvatelstvo města Lanškrouna převážnou většinou německé, nestálo o práci v továrně, nacházejíc daleko lépe placeného zaměstnání v podnicích soukromých.
Dělnictvo české pocházelo z okolních vesnic českých neb smíšených.
Změnou hospodářských poměrů, zvýšením mezd a zavedením starobního zaopatření přibývalo uchazečů německých, jemuž německou správou továrny dávána přednost při přijímání.
Odchodem staršího českého dělnictva do provise procento Němců stouplo až úvodem naznačené výše.
Zmíněný postup správy továrny ať zúmyslný ať náhodný nemálo podporovalo ustanovení pracovního řádu pro továrny na tabák, který v §u 6 výslovně stanoví: "Při přijímání dělníků dává se zpravidla přednost obyvatelům toho místa, ve kterém jest továrna, teprve v druhé řadě může přihlédáno býti k obyvatelům okolních osad podle jejich vzdálenosti".
Jest nesporno, že dnešní poměr národnostní u zaměstnanců tabákové továrny v Lanškrouně neodpovídá skutečnému počtu Čechů v okrese, avšak zjednání zadostiučinění českému obyvatelstvu nelze provésti obratem ruky bez rušivých událostí.
Představenstvo továrny může totiž při stálých dělnících (t. j. oněch, kteří slouží déle než jeden rok) zrušiti pracovní poměr pouze cestou disciplinární neb pro nevyléčitelnou duševní neb tělesnou vadu, pak pří obmezení neb změně práce tovární (§ 43 pracovního řádu), nemůže však z jiných důvodů dělníky propouštěti neb přeložiti na jiné služební místo.
Dosažení spravedlivého zastoupení českého živlu může býti tedy provedeno jen postupným přijímáním českého dělnictva, se kterým bylo již započato.
Jakmile budou doplněny zásoby surovin a umožněno bude zvýšení výroby, bude další předpoklad pro přijímání českého dělnictva dán; do té doby budou již také známy výsledky sčítání lidu v republice, které umožní stanovení přesného národnostního klíče.
Ústřední ředitelství tabákové režie použije každé vhodné příležitosti, aby zastoupení českého živlu odpovídalo skutečnému národnostnímu zastoupení veškerého obyvatelstva okresu lanškrounského.
V Praze dne 31. ledna 1921.
Dr. Engliš v. r.,
správce ministerstva financí.