Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 513.

na interpelaci senátora dra. Ledebur-Wichelna a druhů

Zákonem ze dne 13. května 1919, č. 250 Sb. z. a nař. platnost zákonů o certifikatistech byla zrušena s výhradou práv a výhod již nabytých.

Podle § 1 nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. září 1919 k provedení shora citovaného zákona práva a výhody mají pouze oni poddůstojníci z povolání - čs. státní příslušníci, kteří před 21. květnem r. 1919 vyhovují podmínkám, jež stanoví předpisy §§ 1 a 2 zákona ze dne 19./4. 1872, č. 60 ř. z., pokud se týče §§ 1 a 2 zákonného článku II. 1873 pro nabytí nároků pro propůjčení služ. míst ve smyslu těchto zákonů. Počínaje dnem 21. května 1919 vydává tudíž ministerstvo Národní obrany certifikáty pouze oněm poddůstojníkům z povolání - čs. státním příslušníkům v § 1 citov. prov. nařízení uvedeným a pokud vyhovují všeobecným podmínkám o certifikatistech bez rozdílu národnosti.

Pokud se týče výplaty odbytného, jest prozatím tato v čs. armádě zastavena a to pro všechny poddůstojníky z povolání bez rozdílu národnosti, poněvadž návrh ministerstva Národní obrany stran odbytného není dosud vyřízen.

Jakmile tato finanční otázka, týkající se všech poddůstojníků z povolání a nikoliv pouze bývalých poddůstojníků z povolání národnosti německé, bude definitivně vyřízena, bude to ve všeobecnou známost uvedeno, a pak teprve budou moci dotčení nárok svůj zcela uplatniti.

Při přijímání vysloužilých poddůstojníků - certifikatistů německé národnosti do státní služby, vyšlo ministerstvo Národní obrany těmto značně vstříc. Výnosem č. j. 403.097/VI-29 z r. 1920 požádalo totiž ministerstvo Národní obrany všechna ministerstva čs. republiky, aby předepsaná zkušební prakse bývalých poddůstojníků z povolání nečeskoslovenské národnosti, kteří nekonají činné služby v čs. vojsku z různých důvodů (neznalost služebního jazyka atd.) děla se za souhlasu ministerstva Národní obrany, aby jim mohlo býti v existenční otázce nápomocno tím, že se jim uděluje podle § 11 prováděcího nařízení k zákonu z roku 1872, č. 60 ř. z. případně § 10 prov. nařízení k zákonnému článku II. 1873 vzdor tomu, že nekonají v čs. armádě službu, potřebná dovolená ku zkušební praksi až do šesti měsíců. Po tuto zkušební praksi přiznává jim ministerstvo Národní obrany plné aktivní požitky čs. poddůstojníků z povolání, ovšem s podmínkou, že tito bývalí poddůstojníci z povolání dodatečně předloží svoji osobní přihlášku o přijetí do svazku čs. vojska a že osobní a stížnostní komise neshledá ničeho, co by mělo v zápětí ztrátu certifikátu, což ovšem vztahuje se i na poddůstojníky národnosti československé.

Ministerstvo Národní obrany vyšlo až dosud bývalým poddůstojníkům německé národnosti tak daleko vstříc, že se jim tato dovolená s aktivními požitky povoluje ještě před vyřízením osobní přihlášky jen z toho důvodu, aby jim byl umožněn nejrychlejší přístup do civilní státní služby a aby jim vykonávání zkušební prakse bez požitků před vyřízením osobní přihlášky nebylo znemožněno.

Výnosem č. j. 42345/III-9 z r. 1919 (Věstník č. 14/161 z r. 1920) byly vydány směrnice pro převzetí býv. rak.-uher. poddůstojníků z povolání do čs. armády bez rozdílu národnosti, podle kterých měli všichni předložiti shora zmíněnou osobní přihlášku analogicky jako všichni ostatní vojenští gážisté do 1. května 1920, kterážto lhůta byla výnosem ze dne 4. května 1920, č. j. 201767/III-9 (Věstník č. 25/262 z roku 1920) do 1. června 1920 prodloužena. Tímto citovaným výnosem č. j. 42345/III-9 vyšlo opět ministerstvo Národní obrany poddůstojníkům z povolání nečeskoslovenské národnosti v nejvyšší míře vstříc tím, že v tomto výnose doslovně nařídilo:

"Ministerstvo Národní obrany svoluje, aby poddůstojníci z povolání jiné národnosti než české (slovenské), kteří umějí česky (slovensky) alespoň tolik, aby mohli vykonávati službu, až do rozhodnutí jejich přihlášky k činné službě byli připuštěni.

Těmto osobám buďtež v takových případech vypláceny veškeré požitky poddůstojníků z povolání počínaje dnem nastoupení služby. Nařízení toto má zpětnou platnost tam, kde takovým poddůstojníkům tyto požitky dosud vypláceny nebyly."

Jest správné, že dosud nebyl nikdo z německých poddůstojníků k činné službě povolán, vyjímaje ty, kdo se nechali dobrovolně presentovati, totéž však vztahuje se i na ostatní vojenské gážisty a to opět bez rozdílu národnosti, neboť ministerstvo Národní obrany nemůže nikoho imperativně nutiti, aby v čs. armádě dobrovolně co poddůstojník (důstojník) z povolání sloužil.

Tudíž musí se k této službě z povolání dobrovolně hlásiti a takových poddůstojníků z povolání - německé národnosti - má ministerstvo Národní obrany celou řadu ve službách čs. armády.

Pak-li že některý bývalý poddůstojník z povolání - německé národnosti - až dosud nebyl převzat do služeb čs. armády a snad následkem toho jest v nepříznivé situaci existenční, pak to není vinou ministerstva Národní obrany, nýbrž dotčeného postiženého, buď že o to vůbec nežádal a nebo že až dosud za dobu více jak 2 roků neosvojil si ani částečně jazyka služebního, aby z důvodů existenčních mohl službu v čs. armádě zastávati.

Ministerstvo Národní obrany nečiní poddůstojníkům německé národnosti při dobrovolném vstupu do řad čs. armády žádných obtíží, jak z výše uvedeného patrno, ba naopak vždy jim vychází vstříc, pak-li že o to žádají, vyžadujíc od nich podle jazykového zákona pro přechodnou dobu, aby aspoň částečně jazyk služební ovládali a pak naprostou mravní kvalifikaci, jež se bezpodmínečně vyžaduje ode všech čs. poddůstojníků z povolání (gážistů bez hodn. tř.) bez rozdílu národnosti.

V Praze dne 1. února 1921.

Gen. Husák v. r.,
ministr Národní obrany.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Mit dem Gesetze vom 13. Mai 1919, Nr. 250 S. d. G. u. V. wurde die Giltigkeit der Gesetze betreffend die Zertifikatisten unbeschadet der bereits erworbenen Rechte und Vorzüge aufgehoben.

Laut § 1 der Regierungsverordnung der Čechoslowakischen Republik vom 18. September 1919 zur Durchführung des eingangs zitierten Gesetzes geniessen die Rechte in Vorzüge blos jene Berufsunteroffiziere - čechoslowakische Staatsangehörige, welche den durch die Vorschriften der §§ 1 und 2 des Gesetzes vom 19./IV. 1872, Nr. 60 R. G. Bl. bezw. der §§ 1 und 2 des Gesetzartikels II.: 1873 für die Erlangung des Anspruches auf die Verleihung von Dienststellen im Sinne dieser Gesetze gestellten Bedingungen vor dem 21. Mai 1919 entsprechen. Vom 21. Mai 1919 angefangen werden daher vom Ministerium für nationale Verteidigung die Zertefikate blos den im § 1 der zitierten Durchführungsverordnung angeführten Berufsunteroffiziere - čechoslowakischen Staatsangehörigen und sofern dieselben den allgemeinen Bedingungen betreffend die Zertifikatisten ohne Unterschied der Nationalität ausgefolgt.

Was die Auszahlung der Abfertigungssummen betrifft, so wurde dieselbe in der čechoslowakischen Armee vorläufig eingestellt und zwar für alle Berufsunteroffziere ohne Unterschied der Nationalität, weil der Antrag des Ministeriums für nationale Verteidigung hinsichtlich der Abfertigungen bisher nicht erledigt wurde.

Sobald diese alle Berufsunteroffziere und nicht nur die ehemaligen Berufsunteroffiziere deutscher Nationalität betreffende finanzielle Frage definitiv gelöst sein wird, wird dies zur allgemeinen Verlautbarung gelangen und erst dann werden die Betreffenden ihre Ansprüche vollens zur Geltung bringen können.

Bei der Aufnahme ausgedienter Unteroffiziere-Zertifikatisten deutscher Nationalität in den Staatsdienst bekundete das Ministerium für nationale Verteidigung diesen gegenüber ein bedeutendes Entgegenkommen. Mit dem Erlasse Zahl 403.097/VI-29 vom Jahre 1920 hat nämlich das Ministerium für nationale Verteidigung an alle Ministerien der Čechoslowakischen Republik das Ersuchen gestellt, die vorgeschriebene Probepraxis den ehemaligen Berufsunteroffizieren nichtčechoslowakischer Nationalität, welche aus verschiedenen Gründen (Unkenntnis der Dienstsprache u. s. w.) keinen aktiven Dienst im čechoslowakischen Heere versehen, mit Zustimmung des Ministeriums für nationale Verteidigung ableisten zu lassen, um denselben in der Existenzfrage dadurch behilflich sein zü können, dass ihnen nach § 11 der Durchführungsverordnung zum Gesetze vom Jahre 1872, Nr. 60 R. G. Bl. bezw. § 10 der Durchführungsverordnung zum Gesetzartikel II.: 1873 der nötige Urlaub für die Probepraxis bis zum Ausmasse von 6 Monaten erteilt wird, wiewohl dieselben keinen Dienst in der čechoslowakischen Armee versehen. Für diese Probepraxis werden denselben vom Ministerium für nationale Verteidigung die vollen aktiven Bezüge der čechoslowakischen Berufsunteroffiziere zuerkannt, selbstredend unter der Bedingung, dass diese ehemaligen Berufsunteroffiziere nachträglich ihre Personalanmeldung über ihre Aufnahme in den Verband des čechoslowakischen Heeres vorlegen una dass die Personal- und Beschwerde-Komission nichts findet, was den Verlust des Zertifikates zur Folge hätte, was sich selbstredend auch auf Unteroffiziere čechoslowakischer Nationalität bezieht. Das Ministerium für nationale Verteidigung kam bisher den ehemaligen Unteroffizieren deutscher Nationalität insofern entgegen, als ihnen dieser Urlaub mit Aktivbezügen noch vor der Erledigung ihrer Personalanmeldung nur aus dem Grunde bewilligt wird, um ihnen den schnellsten Uebertritt in den Zivilstaatsdienst zu ermöglichen und um ihnen die Ablegung der Probepraxis ohne Gebühren vor Erledigung der Personalanmeldung nicht unmöglich zu machen.

Mit dem Erlasse Zahl 42345/III-9 vom Jahre 1919 (Verordnungsblatt No. 14/161 vom Jahre 1920), wurden für die Uebernahme ehemaliger öster. ungar. Berufsunteroffiziere in die čechoslowakische Armee ohne Unterschied der Nationalität Richtlinien herausgegeben, nach welchen alle die oben erwähnte Personalanmeldung analog allen übrigen Militärgagisten bis zum 1. Mai 1920 vorzulegen hatten, welche Frist mit dem Erlasse vom 4. Mai 1920, Zahl 201767/III-9 (Verordnungsblatt Nr. 25/262 vom Jahre 1920) bis 1. Juni 1920 verlängert wurde. Durch den zitierten Erlass Zahl 42345/III-9 kam wiederum das Ministerium für nationale Verteidigung den Berufsunteroffizieren nichtčechoslowakischer Nationalität im grössten Masse dadurch entgegen, dass in diesem Erlasse wörtlich angeordnet wurde:

"Das Ministerium für nationale Verteidigung erteilt seine Zustimmung dazu, dass Berufsuntereroffiziere anderer als čechischer (slowakischer) Nationalität, welche das Čechische (Slowakische) zumindest in dem Masse beherrschen, um den Dienst versehen zu können, bis zur Entscheidung über ihre Anmeldung zur aktiven Dienstleistung zugelassen werden."

Diesen Personen sind in solchen Fällen alle Bezüge der Berufsunteroffiziere vom Tage des Dienstantrittes an auszuzahlen. Diese Verordnung hat in solchen Fällen rückwirkende Geltung, in welchen solchen Unteroffizieren diese Bezüge bisher nicht zur Auszahlung gelangten".

Es ist richtig, dass bisher keiner der deutschen Unteroffiziere zur aktiven Dienstleistung einberufen wurde, ausgenommen diejenigen, welche sich freiwillig presentieren liessen, dasselbe bezieht sich jedoch auch auf die übrigen Militärgagisten und dies wiederum ohne Unterschied der Nationalität, zumal das Ministerium für nationale Verteidigung niemanden imperativ dazu zwingen kann, in der čechoslowakischen Armee freiwillig als Berufsunter- offizier (Offizier) zu dienen.

Er muss sich daher zu diesem Berufsdienste freiwillig melden und Berufsunteroffiziere solcher Art - deutscher Nationalität - hat das Ministerium für nationale Verteidigung eine ganze Reihe im Dienste der čechoslowakischen Armee.

Falls ein ehemaliger Berufsunteroffizier - deutscher Nationalität - bisher in den Dienst der čechoslowakischen Armee nicht aufgenommen wurde und infolge dessen sich vielleicht in ungünstigen Existenzverhältnissen befindet, so ist dies keine Schuld des Ministeriums für nationale Verteidigung, sondern des so Betroffenen, da er darum entweder überhaupt nicht angesucht hat, oder bisher im Laufe von mehr als zwei Jahren sich die Dienstsprache auch nicht teilweise angeeignet hat, um aus Existenzgründen den Dienst in der čechoslowakischen Armee versehen zu können.

Das Ministerium für nationale Verteidigung stellt den Unteroffizieren deutscher Nationalität beim freiwilligen Eintritte in die Reihen der čechoslowakischen Armee keine Schwierigkeiten entgegen, wie aus dem oben angeführten ersichtlich ist, ja es kommt ihnen im Gegenteil im Falle ihres Ansuchens stets dadurch entgegen, indem von demselben nach dem Sprachengesetze für die Uebergangszeit die zumindest teilweise Beherrschung der Dienstsprache sowie die ahsolute moralische Qualifikation gefordert wird, welche unbedingt von allen čechoslowakischen Berufsunteroffizieren (Gagisten ohne Ranksklasse) ohne Unterschied der Nationalität verlangt wird.

Prag, am 7. Februar 1921.

Gen. Husák m. p.,
Minister für nationale Verteidigung.