Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 514.

na interpelaci senátora dra. C. E. Schmidta, Vettera-Lilie, Hartla a soudruhů

Příslušníkům čsl. v Československé republice bydlícím vystavuje cestovní listy do všech států okresní správa politická resp. státní bezpečnostní úřad v souhlase s vyměřovacím úřadem první stolice, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi županské úřady. Toliko při vystavování pasů ku cestám do Maďarska vyžaduje si pasový úřad pokynů příslušné zemské správy politické, resp. úřadu ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě a civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodě.

Za vystavení pasů vybírá se u pasových úřadů kromě kolkovného nepatrný poplatek.

Na další zmírnění těchto nyní platných velmi liberálních pasových předpisů nelze pomýšleti, dokud vůkolní státy uznávají pouze cestovní pas jako průkaz ku cestám do ciziny, na dodržení tohoto opatření přísně dohlížejí a nezavedou samy postup liberálnější vůči našim státním občanům.

Nepatrnému nepohodlí spojenému snad při vystavování pasů nelze zabrániti; kde je třeba nápravy, zakročí se ihned, jakmile dojde stížnost. Připomíná se při tom, že počet takových stížností je zcela nepatrný.

Pokud se týká nepřístojností při přecházení hranic uvádí interpelace jen stížnosti do postupu celních úřadů. V tom směru p. správce ministerstva financí sdělil na můj dotaz toto:

Zapomíná se, že nynější poválečné pověry vyvolaly řadu okolností, vyžadujících zpřísnění této kontroly oproti praxi předválečné. Na prvním místě jest uvésti zejména valutární akci v naší republice, jež vyžádala bezpodmínečně přísných opatření na hranicích. Pp. interpelanti vědí zajisté též o komunistických a irredentických rejdech na Slovensku, tak vitálně náš stát ohrožujících, a uznají, že nutno činiti všemožná opatření, aby k nám nebyly z Maďarska dopravovány pobuřující letáky a pomůcky protistátní propagandy. Konečně národohospodářské zájmy rázu všeobecného vyžadují zvýšené bdělosti na hranicích, když podloudnictví, jež před válkou bylo cestujícími provozováno spíše ze sportu, stalo se dnes i u seriosních cestujících zakořeněným zvykem.

Finanční správa ovšem hledí všemožně působiti k tomu, aby se pohraniční kontrola dála hladce, bez zbytečného obtěžování a zdržování cestujících, a neopomene zaříditi zmírnění, jakmile možnost jeho jest dána. Tak byly tělesné prohlídky, zavedené převážně z důvodů valutárních, všeobecně zrušeny výnosem ministerstva financí ze dne 1. září 1920, č. 72.138/6840 a nařízeno jich provádění jen v případech, ve kterých je individuelní vážné podezření podloudného vývozu nebo dovozu zboží a předmětů, jichž vývoz nebo dovoz je vůbec zakázán nebo jen na povolení kompetentního úřadu povolen.

Okolnost, že naše jižní hranice souvisí s územími; do nedávna tvořícími s námi jeden celek, a že následkem toho část zdejšího obyvatelstva je s nimi spojena svazky rodinnými, majetkoprávními a hospodářskými, nemůže ničeho změniti na faktu, že je to cizí celní území, a nelze tu nějakých partikulárních nebo singulárních úlev povoliti. Právě zvýšená frekvence na této hranici, činíc snažším podloudný provoz, odůvodňuje zvýšenou pozornost se strany kontrolních orgánů.

Cestující obecenstvo je nadmíru předpojato proti celním orgánům, ač tyto jednají přesně dle daných instrukcí, a často vyvolává trapné výstupy, ba klade i aktivní odpor výkonu revise, jsouc k tomu mnohdy pobádáno cizím, nám nepřátelským tiskem, mnohdy pokládajíc revisi z neznalosti nebo nepochopení předpisů za zbytečně důkladnou, nebo obávajíc se zabavení předmětů, jež chce podloudně provézti.

Pokud se vyskytly případy, doposud zcela ojedinělé, že nerozvážný nebo mladý finanční orgán přijal nějaký úplatek, došlo vždy k nejpřísnějšímu potrestání (propuštění nebo odstranění ze služby).

Finanční správa připouští, že snad v některých případech by bylo možno hledati příčinu nespokojenosti a rozhořčenosti obecenstva v jednání kontrolujících orgánů, avšak pokud nebudou jí sděleny konkrétní okolnosti, nelze nápravu zaříditi.

V Praze, dne 5. února 1921.

Černý v. r.,

ministr vnitra.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 514.

auf die Interpellation der Senatoren Dr. C. E. Schmidt, Vetter-Lilie, Hartl und Genossen

Den in der Čechoslowakischen Republik wohnenden čechoslowakischen Angehöririgen werden die Reisedokumente nach allen Staaten von der politischen Bezirksverwaltung, resp. der staatlichen Sicherheitsbehörde im Einvernehmen mit der Bemessungsbehörde erster Instanz, in der Slowakei und in der Podkarpatská Rus von der Komitatsbehörde ausgefolgt. Nur bei der Ausstellung von Pässen für Reisen nach Ungarn werden vom Passamte die Weisungen der zuständigen politischen Landesbehörde, resp. des Amtes des für die Verwaltung der Slowakei bevollmächtigten Ministers in Bratislava und der Zivilverwaltung für die Podkarpatská Rus in Užhorod eingeholt.

Für die Ausstellung der Pässe wird bei den Passämtern ausser der Stempel - noch eine gerüngfügige Gebühr ausgehoben.

An eine weitere Milderung der dermalen geltenden sehr liberalen Passvorschriften kann solange nicht gedacht werden, als die umliegenden Staaten nur den Reisepass als ein Reisedokument für Auslandsreisen anerkennen, die Einhaltung dieser Verfügung streng überwachen und selbst einen liberaleren Vorgang unseren Staatsbürgern gegenüber nicht einführen.

Die mit der Passausstellung etwa verbundene geringfügige Unbequemlichkeit kann nicht verhindert werden; wo eine Remedur erforderlich, wird nach Einlangen der Beschwerde sofort eingeschritten. Hiebei wird bemerkt, dass die Anzahl derartiger Beschwerden ganz geringfügig ist. Was die Unzukömmlichkeiten bei dem Grenzübertritte anbelangt, werden in der Interpellation blos Beschwerden gegen den Vorgang der Zollbehörden angeführt. In dieser Hinsicht hat der Herr Leiter des Finanzministeriums auf meine Anfrage Nachstehendes mitgeteilt:

Man vergisst, dass die dermaligen Nachkriegsverhältnisse eine Reihe von Umständen hervorgerufen haben, welche die Verschärfung dieser Kontrolle gegenüber der Vorkriegspraxis erfordern. An erster Stelle ist insbesondere die Valutaaktion in unserer Republik anzuführen, welche unbedingt strenge Massnahmen an der Grenze erfordert hat. Die Herren Interpellanten wissen gewiss auch von den kommunistischen und irredentistischen Umtrieben in der Slowakei, welche unseren Staat in seine vitalen Interessen bedrohen und werden wohl die Notwendigkeit aller möglichen Verfügungen anerkennen, um die Beförderung von aufrührerischen Flugblättern und von Hilfsmitteln staatsfeindlicher Propaganda zu uns zu verhindern. Schliesslich erfordern nationalökonomische Interessen allgemeiner Art die erhöhte Wachsamkeit an der Grenze, zumal der Schmuggel, welcher vor dem Kriege von den Reisenden eher als Sport betrieben wurde, heutzutage auch bei seriosen Reisenden zur festgewurzelten Gewohnheit wurde.

Die Finanzverwaltung trachtet allerdings mit allen Mitteln dahin zu wirken, dass die Grenzkontrolle glatt, ohne überflüssige Bellästigung und Aufhaltung der Reisenden vor sich gehe und wird, sobald dies möglich sein wird, nicht ermangeln eine Milderung zu veranlassen. So wurden die vornemlich aus valutarischen Gründen eingeführten Leibesuntersuchungen mit dem Erlasse des Finanzministeriums vom 1. September 1920, Zl.: 72138/6840 allgemein abgeschafft und deren Vornahme nur in jenen Fällen angeordnet, in welchen der individuelle ernste Verdacht der geheimen Ein- oder Ausfuhr von Waren und Gegenständen gegeben erscheint, deren Ein- oder Ausfuhr überhaupt verboten, oder nur mit Bewilligung der kompetenten Behörde erlaubt ist.

Der Umstand, dass unsere südliche Grenze mit Gebieten zusammenhängt, welche bis unlängst mit uns ein Ganzes bildeten und dass infolge dessen ein Teil der hiesigen Bevölkerung mit denselben durch Familien-, vermögensrechtliche und wirtschaftliche Bande verbunden ist, vermag nichts an der Tatsache zu ändern, dass dies ein fremdes Zollgebiet ist und können hier keinerlei partikulare oder singulare Erleichterungen bewilligt werden. Gerade die erhöhte Frequenz an dieser Grenze, welche den Schleichhandel erleichtert, rechtfertigt die erhöhte Aufmerksamkeit seitens der Kontrollorgane.

Das reisende Publikum ist gegen die Zollorgane überaus voreingenommen, obzwar dieselben genau nach den gegebenen Instruktionen handeln, und es ruft oft peinliche Auftritte hervor und setzt auch sogar aktiven Widerstand dem Vollzuge der Revision entgegen, indem es hiezu oft durch die fremde und uns gegenüber feindliche Presse angeeifert wird, oft die Revision aus Unkenntnis oder Missverständnis der Vorschriften für überflüssig genau erachtet oder die Beschlagnahme der durchzuschmuggelnden Gegenstände befürchtet.

Insofern bisher ganz alleinstehende Fälle vorgekommen sind, dass ein unbedachtes oder junges Finanzorgan irgendwelche Bestechung angenommen hat, kam es stets zur strengsten Bestrafung (Entlassung oder Beseitigung vom Dienste).

Die Finanzverwaltung gibt zu, dass vielleicht in einzelnen Fällen die Ursache der Unzufriedenheit und der Erbitterung des Publikums in dem Vorgehen der Kontrollorgane zu suchen wäre, sie vermag jedoch keine Remedur zu schaffen, hevor ihr konkrete Umstände zur Mitteilung gelangen.

Prag, am 5. Februar 1921.

Černý m. p.,
Minister des Innern.