Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 518.

senátora dra F. Mareše a spol.

Vláda republiky Československé vydala 24. června 1920 nařízení o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit (Sb. z. a n. st. čsl. č. 392). Toto nařízení je neplatné, dokud se mu nedostane zákonodárného podkladu. Neboť podle § 55 ústavní listiny Československé republiky lze nařízení vládní vydávati jen ku provedení určitého zákona a v jeho mezích; a podle § 90 náleží do oboru mocí nařizovací zřizovati a zařizovati státní úřady obstarávající jen správu hospodářskou bez jakékoli výsostné pravomoci. Takovými státními úřady fakulty a oddělení vysokých škol nejsou.

K onomu nařízení nebyla vláda oprávněna ani podle rakouského zákona ze dne 27. dubna 1873 ř. z. č. 63, jehož se v něm dovolává. Neboť tento zákon týká se jen organisace akademických úřadů. Nedává se v něm žádné zmocnění vládě, aby nové úřady, jakými jsou profesorské sbory fakult, zřizovala nebo stávající rozdělovala. Kromě toho má onen zákon v Československé republice jen prozatímní platnost, jak vyplývá ze zákona ze dne 29. října 1918 (Sb. z. a n. čsl. st. č. 11), jenž ustanovuje, že dosavadní zemské a říšské zákony zůstávají prozatím v platnosti. Nelze tudíž na jejich základě zařizovati nic nového a trvalého.

Že zákon ze dne 27. dubna 1873 o organisaci akademických úřadů ani v Rakousku nedával vládě práva zřizovati vládním nařízením nové fakulty, třebas i jen rozdělením nebo přetvořením fakult stávajících, jde z toho na jevo, že se tak dálo jen zvláštním zákonem nebo císařským nařízením. Tak bylo císařským nařízením zrušeno chirurgické oddělení na universitě v Inšbruku a zřízena lékařská fakulta (cís. nař. ze dne 11. dubna 1869). Císařským nařízením ze dne 9. září 1890 zřízena theologická fakulta při české universitě v Praze. Zvláště významné však je zřízení italské právnické fakulty v Inšbruku a to vládním nařízením ze dne 22. září 1904 proto, že následkem odročení poslanecké sněmovny říšské rady nebyl ústavně vyřízen od vlády podaný návrh zákona, kterým měla býti zřízena italská právnická fakulta v Roveretě do počátku školního roku 1904/5, pročež zřízena tato fakulta vládním nařízením při universitě v Inšbruku a to jen prozatímně, do konečně platného vyřízení zákonodárnou cestou. Jest ještě v paměti, jaký osud potom stihl tuto fakultu.

Zřizovati nové fakulty na vysokých školách bylo i v Rakousku vyhraženo zákonodárství, ale bylo také výsostným právem panovníkovým. Toto právo však nemůže v republice přejíti na vládu, nýbrž jen na zákonodárce.

Nařízení vlády, kterým rozdělena filosofická fakulta na obou pražských universitách ve dvě a tím zřízen nový akademický úřad a zasáhnuto do složení akademického senátu, nemůže se opírati a také se neopírá o zákon, kterým zřízena nová universita v Brně, kde ustanoveny místo jedné filosofické fakulty fakulty dvě. Neboť zákon ten nevztahoval se na university pražské a vláda jest oprávněna vydávati nařízení jen ku provedení určitého zákona a v jeho mezích.

Vláda vydala a provedla ono nařízení, aniž se dotázala akademického senátu, jenž přece podle zákona ze dne 27. dubna 1873, jehož se při tom dovolávala, jest nejvyšším akademickým úřadem, do jehož působnosti náležejí všeobecné záležitosti university, jakou jest počet fakult a tím také jeho vlastní složení. Ano, vláda, chtějíc rychle provésti své nezákonné nařízení, porušila § 12 právě toho zákona, jehož se dovolávala a jenž ustanovuje konstituování akademických úřadů v druhé polovici června; neboť dala odložiti volbu rektora až do července, až by své nařízení provedla a novou fakultu této volby účastnou učinila.

I když, ve věci samé by nebylo námitky proti rozdělení starých filosofických fakult ve dvě, nutno přece zabrániti způsobu, jakým se to stalo. Neboť vlády mohly by z toho postupu, kdyby nebyl zamezen, odvozovati své právo zřizovati nové fakulty a nová oddělení na vysokých školách cestou vládního nařízení bez určitého zákona a v jeho mezích, proti § 55 a § 90 ústavního zákona. Proto navrhuje se ku doplnění těchto všeobecných ustanovení ústavních tento zákon:

ze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1921

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zřizovati vysoké školy nebo nové fakulty a oddělení na vysokých školách; rozdělovati fakulty neb oddělení, nebo je rušiti; určovati nebo měniti sídlo vysokých škol nebo jejich oddělení je možno jen na základě zvláštního zákona a v jeho mezích.

§ 2.

Vládní nařízení v té příčině vydaná, jsou podle § 55 ústavní listiny, neplatná.

§ 3.

Tento zákon nabývá platnosti a účinnosti dnem vyhlášení.

Vládě se ukládá provésti jej.

V Praze, dne 17. února 1921.

Dr. F. Mareš,

dr Fáček, Žďárský, dr Stránský, dr Franta, dr Reyl, dr Horáček, Dula, Smrtka, K. St. Sokol, Hrejsa, Alois Jirásek, dr Krejčí, dr Soukup, Svěcený, dr Brabec, Zavoral, Ševčík.