Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 521.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 55. schůzi dne 16. února 1921 tuto osnovu zákona:

ze dne.................. 1921,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Tento zákon vztahuje se na bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (§ 2 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.), jakož i na pozůstalé po těchto zaměstnancích, jestliže

a) buď požívají již zaopatřovacích požitků z důvodu trvalého služebního poměru na velkém pozemkovém majetku, jako pensí, provisí, darů z milosti a pod. (§ 3 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n.), nebo

b) nabyli nároku na vyplácení pense nebo provise dříve, nežli tento zákon počal působiti.

§ 2.

Z osob jmenovaných v § 1 jsou vyloučeni zaměstnanci a pozůstalí po zaměstnancích na pozemkovém majetku státním, dále na majetku, jenž připadl státu podle smluv mírových, na statcích nadačních a fondovních spravovaných úředníky státními nebo úředníky, odměňovanými a pro případ stáří zaopatřenými podle normálu platného pro státní zaměstnance; konečně na pozemkovém majetku vyloučeném ze záboru podle § 3 odst. 1. lit. b) zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., jsou-li zaměstnanci na tomto majetku zaopatření pro případ stáří podle předpisů platných pro zaměstnance veřejné.

§ 3.

Zaměstnancům v § 1 jmenovaným příslušejí se zpětnou platností od 1. ledna 1920 po 40leté službě zaopatřovací požitky uvedené v příloze.

Tento nárok rovněž se zpětnou platností od 1. ledna 1920 vzniká po 35 letech u zaměstnanců, kteří nabyli nebo byli by nabyli zaopatřovacích požitků nebo nároků na ně po vykonané 35leté službě.

§ 4.

Po deseti služebních letech činí zaopatřovací požitky 40% úhrnu požitků podle §u 3, požitky pak zvyšují se každým služebním rokem o 2% úhrnu při služební době 40leté a o 2.4% při služební době 35leté.

§ 5.

Zlomky roku čítají se při započítání služební doby za celý rok jen tehdy, přesahují-li dobu šesti měsíců. Jinak se k nim nepřihlíží.

§ 6.

Vdovám po zaměstnancích v § 1 jmenovaných přísluší se zpětnou platností od 1. ledna 1920 polovina zaopatřovacích požitků, na něž zemřelý manžel byl by měl nárok.

Tento nárok přísluší i vdově, která před 1. lednem 1920 vstoupila ve sňatek se zaměstnancem, jenž již požíval zaopatřovacích požitků nebo nabyl nároků na ně, ovdověla-li nebo ovdoví-li po 1. lednu 1920.

§ 7.

Sirotkům po zaměstnancích v § 1 jmenovaných přísluší se zpětnou platností od 1. ledna 1920 až do dokonaného 18. roku jako vychovávací příspěvek 10%, ztratili-li oba rodiče, 20% zaopatřovacích požitků, na něž otec měl neb byl by měl nárok. Všechny vychovávací příspěvky dohromady nesmí činiti více než polovinu zaopatřovacích požitků otcových.

Ustanovení § 6 odstavce 2. jest užíti obdobně.

§ 8.

Jsou-li smluvené nebo vyplácené požitky zaopatřovací vyšší, nežli jak jsou upraveny tímto zákonem, zůstávají beze změny.

§ 9.

Převyšuje-li součet zaopatřovacích požitků a jiných příjmů podléhajících dani z příjmu - nečítajíc v to příjem členů rodiny - podle poslední výměry 15.000 Kč ročně, jest snížiti o tento rozdíl zaopatřovací požitky.

§ 10.

Do které kategorie podle přílohy zaměstnanec má býti zařaděn, posuzuje se podle poslední skutečně vykonávané služby.

§ 11.

Plniti požitky uvedené v tomto zákoně jest povinen zaměstnavatel, u něhož počala nebo v případě § 1 lit. b) má počíti výplata zaopatřovacích požitků.

Požívá-li zaměstnanec nebo jeho pozůstalí požitků zaopatřovacích od několika zaměstnavatelů, jest každý z nich povinen přispěti na požitky tímto zákonem stanovené v poměru k výši požitků dosud jim vyplácených.

§ 12.

Právní nástupci osob k výplatě povinných podle § 11 ručí s nimi nerozdílně za závazky z tohoto zákona plynoucí.

Z ručení toho vyjímá se stát, jenž prováděje pozemkovou reformu převzal nebo převezme zabraný majetek pozemkový.

§ 13.

Závazky podle §§ 11 a 12 zmenšují se o důchod, na nějž má oprávněná osoba nárok oproti Všeobecnému pensijnímu ústavu nebo náhradnímu ústavu nebo náhradnímu zařízení.

§ 14.

Požitky vyplacené se zřetelem na zpětnou platnost tohoto zákona oprávněným za dobu od 1. ledna 1920 až do dne, kdy zákon nabude účinnosti, vyloučeny jsou z exekuce.

§ 15.

Rozhodovati spory o nároky zakládající se na tomto zákonu jest příslušným sborový soud první stolice, v jehož obvodu bydlí žalovaný anebo leží pozemkový majetek, na kterém zaměstnanec naposledy konal službu.

Řízení provede u sborového soudu samosoudce podle ustanovení o řízení před soudy okresními.

§ 16.

Zákon tento nabude účinnosti 30 dní po vyhlášení.

§ 17.

Provésti tento zákon ukládá se všem ministrům.

Tomášek v. r.,

předseda.

Dr. Říha, v. r.,

sněm. tajemník.

J. Marek, v. r.,

zapisovatel.

bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém a jejich pozůstalých.