Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 525.

Nařízení toto odpovídá celkem příslušnému nařízení vydanému a stálým výborem již schválenému, pro Těšínsko. Podrobné odůvodnění jednotlivých ustanoveni jest obsaženo v důvodech ministerstva financí.

Poněvadž po stránce věcné ani formální proti tomuto nařízení není námitek a bylo vlastně již provedeno, navrhuji, aby navrženo bylo senátu jeho schválení.

V Praze dne 26. ledna 1921.

Kadlčák v. r.,
místopředseda.

Dr Horáček v. r.,
zpravodaj.

Podkarpatská Rus zůstala dosud rozdělena na 2 části, totiž Užhorod s okolím až po řeku Ug, kde bankovky byly pravidelně okolkovány, a ostatní území, kde obíhaly bankovky neokolkované vedle státovek československých v kursu, který byl čas od času úředně stanoven.

Poněvadž z důvodů různých v těchto částích našeho státu nebylo lze provésti okolkování bankovek takovým způsobem, jakým se prováděl jinde, byl zde proveden soupis neokolkovaných bankovek. Soupis byl proveden a přihlášeno celkem 183,971.232 K bankovek neokolkovaných a za 22,728.054 K bankovek rumunských okolkovaných.

Poněvadž jde o úpravu měny, o věc velmi naléhavou, bylo nutno, aby vláda podle zmoc­ ňovacího zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. věc tuto upravila. Poněvadž mimo to ve vládním nařízení jest plně přihlíženo k hospodářským poměrům kraje, o který jde, navrhuje výbor: aby slavný senát toto vládní nařízení schválil.

V Praze dne 29. února 1921.

Vinc. Ševčík v. r.,
místopředseda.

Juraj Dúrčansky v. r.,
zpravodaj.

Podle zmocňovacího zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., nařizuje se:

§ 1.

Zákonnou měnou na Podkarpatské Rusi (§ 3 ústavní listiny z 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.) a na Slovensku, pokud na těchto územích podle zákona z 25. února 1919, číslo 84 Sb. z. a nař., okolkování bankovek provedeno nebylo, stanoví se koruna československá.

§ 2.

Pro směnu hotovostí rakousko-uherských bankovek jak neokolkovaných, tak i rumunsky okolkovaných, které v den účinnosti tohoto nařízení obíhaly na území v §u 1 vytčených, pokud nenáleží osobám v §u 3 tohoto nařízení jmenovaným a byly k úřednímu soupisu přihlášeny, stanoví se tento poměr:

1. prvých 2.000 K = 2.000 Kč (§ 5);

2. za obnosy další do 10.000 K poměr 100 K = 50 Kč;

3. za obnosy přes 10.000 K poměr 100 K = 25 Kč.

Poměr 4: 1 stanoví se též pro hotovosti pokladen státních.

§ 3.

Pro směnu hotovostí, které jsou téhož druhu a týchž vlastností jako v odst. 1. §u 2, náleží však peněžním ústavům, dále nadacím, beneficím, kostelům, duchovním a světským obcím, spolkům, ústavům a jiným korporacím a společnostem, jichž členové nemají podílu na jmění kmenovém, jakož i vzájemným spolkům pensijním a pojišťovacím, nemocenským pokladnám a bratrským pokladnám na územích v §u 1 vytčených, stanoví se, pokud takové hotovosti nepřesahují pokladního stavu z 1. června 1920, dle stanov nebo zákonných předpisů písemně potvrzeného, poměr 1 K = 1 Kč (§ 5).

Pokud však tyto hotovosti přesahují stav zmíněný, stanoví se poměr 100 K = 25 Kč.

Osoby v odst. 1. uvedené nechť při výměně vykáží se vysvědčením politického úřadu, že mají povahu tam stanovenou.

§ 4.

Pro směnu hotovostí v §§ 2 nebo 3 vyznačených, které však k úřednímu soupisu přihlášeny nebyly, stanoví se poměr 100 K = 10 Kč.

Finanční správa se zmocňuje, aby ve zvláštních případech, na průkaz, že hotovostí v odst. 1. zmíněných bylo řádně nabyto, povolila na žádost doplatek měrou v §§ 2 a 3 stanovenou.

Takové žádostí podati jest u příslušného finančního ředitelství do lhůty jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto nařízení.

Finanční řiditelství rozhodne o žádostech konečně podle zmocnění ministerstva financí.

§ 5.

Z hotovostí podle tohoto nařízení úředně vyměněných v poměru 1: 1 vybírán bude 1% poplatek v Kč, takže se hotově vyplatí za 100 K pouze 99 Kč.

Pří výplatě směněných obnosů nebudou vypláceny drobné do 50 hal., za to částky nad 50 hal. budou zaokrouhlovány na 1 Kč.

§ 6.

Doba a způsob výměny stanoveny budou nejdéle do 14 dnů od účinnosti tohoto nařízení vyhláškou zemské finanční správy.

Ode dne účinnosti tohoto nařízení až do skončení výměny zakázáno jest peněžním ústavům vypláceti vklady.

Úřady vyměňující jsou povinny odmítnouti vůbec výměnu bankovek k úřednímu soupisu nepřihlášených, je-li zřejmé podezření podloudné nebo spekulační jich dopravy na výměnu.

Straně vydána bude pouze stvrzenka s důvody, proč výměna bankovek předložených byla odepřena.

Do takového odmítnutí podati možno stížnost do 8 dnů u příslušného finačního ředitelství, jež o ní rozhodne konečně.

§ 7.

Do dne účinnosti tohoto nařízení neuhrazené pohledávky a závazky soukromoprávní v korunách rakousko-uherských (neokolkovaných) nebo rumunsky okolkovaných, jež jsou splatny na územích v §u 1 vytčených, přepočítati a platiti jest (s výhradou § 11) takto:

pohledávky a závazky vzniklé

1. do 26. února 1919 v poměru 1 K = 1 Kč;

2. od 27. února 1919 do 31. října 1919 v poměru 100 K = 60 Kč;

3. od 1. listopadu 1919 do 31. ledna 1920 v poměru 100 K = 50 Kč;

4. od 1. února 1920 do 31. března 1920 v poměru 100 K = 40 Kč;

5. od 1. dubna 1920 do 30. dubna 1920 v poměru 100 K = 33¹/₃ Kč;

6. od 1. května 1920 do dne účinnosti tohoto nařízení v poměru 100 K = 25 Kč.

V témže poměru (čís. 1 až 6) přepočítati (odkolkovati) jest též závazky z cenných papírů v korunách rakousko-uherských (neokolkovaných), pokud byly vydány ústavy se sídlem na územích v §u 1 vytčených.

§ 8.

Daně a veřejné dávky platné na územích v §u 1 tohoto nařízení vytčených, ať předepsané či nepředepsané platiti jest takto:

1. pevné dávky (na př. pevné poplatky kolkové, všeobecnou daň nápojovou, daň z masa), daň pozemkovou, domovní třídní, výrobkovou I. a II. třídy, ze zbraní a z lovu i vojenskou taxu v poměru 1 K rak.-uh. (neokolkovaná) = 1 Kč;

2. pro vyměření poplatků stupnicových a procentových, všeobecné daně z převodu statků a pracovních výkonův a daně přepychové a ostatních dávek nepřímých, na něž vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto nařízení, přepočítati jest základ vyměřovací v poměru uvedeném v §u 7 tohoto nařízení dle toho, kdy nárok na tyto dávky vznikl;

3. pro všechny ostatní daně přímé v bodu 1. tohoto paragrafu nejmenované přepočte se základ vyměřovací, ať pochází ze kteréhokoliv roku hospodářského, v tomto poměru:

a) pro daně na berní léta až do roku 1918 v poměru 1 K rak.-uh. (neokolkovaná) = 1 Kč;

b) na berní rok 1919 v poměru 100 K rak.-uh. (neokolkovaných) = 60 Kč;

c) na berní rok 1920 v poměru 100 K rak.-uh. (neokolkovaných) = 40 Kč.

Ostatní dosud neuhrazené, ať již předepsané či ještě nepředepsané pohledávky a závazky veřejnoprávní v rakousko-uherských (nekolkovaných) korunách na územích v §u 1 vytčených platné přepočítati a platiti jest podle doby vzniku nároku v poměru v §u 7 stanoveném.

§ 9.

Do dne účinnosti tohoto nařízení nevyplacené vklady na knížky, pokladniční poukázky a

běžné účty u peněžních ústavů, které mají sídlo na územích v §u 1 vytčených, buďtež přepočteny a vypláceny (s výhradou §u 11) takto:

1. vklady, pokud nepřesahují stavu ze dne 26. února 1919, v poměru 1 K = 1 Kč;

2. zbytek, pokud s částí již přepočtenou v poměru 1: 1 nepřesahuje dohromady stavu z 1. června 1920, v poměru 250 K = 100 Kč;

3. další zbytek v poměru 100 K = 25 Kč.

§ 10.

Finanční správa se zmocňuje, aby dle povahy případu z volného uvážení určila a poskytla peněžním ústavům a podnikům veřejným, dobročinným nebo obecně prospěšným (§ 3), které by tímto opatřením byly na svém trvání ohroženy, náhradu.

Žádosti podány buďtež příslušnému finančnímu ředitelství do lhůty jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto nařízení.

O žádostech takových rozhoduje ministerstvo financí.

§ 11.

Tak zvané "staré účty ve společných korunách rakousko-uherských (neokolkovaných) povstalé důsledkem nařízení vlády republiky Československé ze 6. února 1919, č. 57 Sb. z. a n. (o zákazu převodu pohledávek a úhrad z ciziny do republiky Československé (a nařízení vlády republiky Československé z 1. dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n. (o zákazu výplat účtů vzniklých před 26. únorem 1919), pokud náleží majitelům, kteří bydlí nebo mají sídlo na územích v §u 1 tohoto nařízení vytčených, uznají se úplně (1: 1) v korunách československých.

Pohledávky i vklady ve společných korunách rakousko-uherských (neokolkovaných) splatné na územích v §u 1 tohoto nařízení vytčených, jichž majitelé trvale bydlí nebo mají sídlo na území bývalého Rakouska a Uherska mimo obvod republiky Československé, uzavříti jest ku dni, jímž toto nařízení nabude účinnosti; výplata z nich nesmí se státi v korunách československých.

Převody těchto pohledávek a vkladů mohou se státi pouze na účty stejného druhu.

§ 12.

Nařízení toto platí i pro filiálky cizozemských ústavů na územích v §u 1 vytčených.

§ 13.

Kdo vědomě, aby získal pro sebe nebo pro jiného výhody tímto nařízením stanovené, použije jakékoliv nesprávnosti co do skutečností zde rozhodných, dopouští se, pokud není tu činu trestného podle všeobecných zákonů trestních, přestupku a bude potrestán politickým úřadem (administrativní policejní vrchností) podle §u 2. zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.

Za osoby právnické stíhají se zákonní zástupci i zřízenci.

§ 14.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr financí.