Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 534.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 1017) a o návrhu poslance H. Jokla a soudruhů
(tisk 833),
kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou (tisk 1535).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 57. schůzi dne 18. února 1921 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne............................................................................................. ,
kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Rodinám občanů, podléhajících branné povinnosti ve smyslu ustanovení branného zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., kteří v československé branné moci mimo případ mobilisace:
1. konají presenční službu vojenskou nebo vykonávají v době přechodné činnou nebo další činnou službu vojenskou podle § 61 branného zákona:
2. jsou povoláni k výjimečné činné službě vojenské podle § 27 branného zákona,
3. jsou povoláni k vojenskému výcviku podle § 20 a § 62 odst. 2. nebo ke cvičení ve zbrani podle § 22 zákona branného, pokud nenáležejí k vojenskému stavu z povolání,
poskytuje se státní vyživovací příspěvek podle dalších ustanovení tohoto zákona.
§ 2.
Za členy rodiny ve smyslu § 1 pokládají se osoby, které mají podle ustanovení všeobecného občanského zákona proti povolanému nárok na alimenty.
§ 3.
Nárok na vyživovací příspěvek nepřísluší manželce a manželským dětem, osob uvedených v § 1 bod 1, t. z., byl-li sňatek uzavřen bez úředního povolení potřebného podle § 36 branného zákona, nebo vzdala-li se manželka se souhlasem manželovým nároku tohoto před uzavřením sňatku prohlášením řádně ověřeným.
§ 4.
Nárok na vyživovací příspěvek přísluší členům rodiny k vojenské službě povolaného jen tehdy, byli-li době, kdy povolaný nastoupil službu vojenskou nemajetní a k výdělku nezpůsobilí, a byla-li výživa jejich podstatně závislá na pracovním příjmu povolaného a povoláním tím je ohrožena.
§ 5.
Ustanovení §§ 3 až 9 zákona ze dne 23. září 1919, čís. 530 Sb. zák. a nař., a § 40 zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. zák. a nař., platí obdobně i ve příčině tohoto příspěvku.
§ 6.
Zákon ze dne 21. července 1908, čís. 141 ř. z. o státním vyživovacím příspěvku příslušníkům osob, které byly povolány ke cvičení ve zbrani, pokud se týče k vojenskému výcviku, a ustanovení § 1 čís. 1 zákona ze dne 23. září 1919, čís. 530 Sb. zák. a nař. o státním příspěvku vyživovacím, pokud se jim nepřiznává nárok na vyživovací příspěvek příslušníkům osob, konajících zákonnou službu presenční, se zrušují.
§ 7.
Zákon má účinnost od 1. ledna 1921 a pozbude účinnosti dne 31. prosince 1921.
Provede jej ministr vnitra ve shodě se zúčastněnými ministry.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Emil Špatný v. r.,
zapisovatel.