Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 538.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1921,
kterým doplňuje se článek II. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z líhu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek 1.
Poslední odstavec § 7 zákona o dani z líhu ze dne 20. června 1888 č. 95 ř. z. ve znění čl. II. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n. doplňuje se takto:
Výjimečně může ministr financí v dohodě s ministrem zemědělství a ministrem školství a národní osvěty povoliti zřízení hospodářského lihovaru zpracujícího jiné suroviny než brambory, jde-li o lihovar určený ku výzkumným nebo učebným účelům.
Článek 2.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Moderní výchova zemědělského dorostu musí směřovati k tomu, aby týž nejpřístupnější formou osvojiti si mohl dokonale theoreticky i prakticky všechny tři fáse oběhu statku, jak výrobu tak i zpracování a konečně i stránku obchodní.
Aby však toho bylo dosaženo, jest absolutně nutno, aby stávající i budoucí školské statky (hlavně zemědělských škol vysokých a výzkumných ústavů) byly co nejúžeji spiaty také se zemědělským průmyslem, kde by na vhodných objektech průmyslových demonstrovány býti mohly všestranně formy zpracování surovin, zužitkování výrobků a odpadů, pak jich zhodnocení obchodní.
Bude tudíž nutno pro školské statky a pro účele výzkumné voliti a získati buď vhodné objekty zemědělské se zařízením i závody průmyslovými, nebo závody tyto ve vhodných objektech dosavadních vybudovati.
V oboru lihovarství omezil zákon ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n. volnost zřizování lihovarů tím, že zakázal jednak zřizování lihovarů pro zpracování jiné suroviny než bramborů, jednak omezí zřizování na krajiny výhradně bramborářské, aniž by byl ponechal státní správě možnost k účelům shora označeným, tedy účelům eminentně veřejně prospěšným a v zájmu celostátním, povoliti zřízení při vhodných objektech školských.
Poněvadž pak získání objektů lihovarských vhodných pro tyto účele setkávalo by se jistě s daleko většími, finančními obětmi než vybudování vhodných menších objektů nových a jednak trpělo by tímto postupem nutné soustředění všech demonstračních objektů při jediném školním statku, navrhuje ministerstvo zemědělství, aby všeobecný zákaz tento nevztahoval se vyjímkou na zemědělské školy a výzkumné ústavy.
Prakticky bude se jednati o dva až tři případy a umožní se tím soustředění zemědělské výroby a průmyslového zpracování na vhodných školských objektech také tak, aby zajištěna byla rentabilita těchto závodů, kterážto okolnost má podstatný význam z hlediska financí státních.
Podstatným požadavkem při tom ovšem je, aby tyto nové školské lihovary nebyly vázány zpracovati výhradně brambory, poněvadž by to nemusilo vždy vyhovovati jejich školskému a badatelskému účelu.
Se zachováním charakteru lihovarů hospodářských musí jim býti popřána možnost zpracovati surovinu, která je jim po ruce a která je nejvhodnější také po stránce rentability, a musí jim býti umožněno demonstrovati, pokud možno, také zpracování surovin ostatních. Jenom z tohoto hlediska žádá osnova volnost státní správy při povolování výjimky z ustanovení dotčeného zákona.
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán v senátě výboru národohospodářskému a po schválení senátem v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému k podání zprávy.
V Praze dne 18. února 1921.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
Ministr zemědělství:
Dr V. Brdlík v. r.