Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 552.

o návrhu senátora dra Josefa Karasa a soudruhů

Ústavně-právní výbor doporučuje ke schválení tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zřízenci obecní a okresní, na něž se vztahují zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16. a 17. Sb. z. a n. z roku 1920, kteří jsou plně a trvale zaměstnáni, takže tato jejich služba jest jich stálým a výhradným povoláním, jež musí konati po celou v jich oboru platnou pracovní dobu, mají zákonný nárok na všechny přídavky a výpomoci ve stejné výši, jako se poskytují z důvodu drahoty státním zřízencům po tu dobu, pokud vypláceny budou státním zřízencům státem.

Jich celkový služební příjem podle této úpravy (služné, příbytečné, přídavky, výpomoci a naturalie) nesmí přesahovati obdobného celkového příjmu služebního zřízenců státních rovnocenné kategorie a stejné služební doby.

§ 2.

Zřízencům obecním a okresním (§ 1), kteří odešli nebo odejdou na trvalý odpočinek, jakož i jich vdovám a pozůstalým dětem přísluší stejný nárok na přídavky a výpomoci jako státním zřízencům rovnocenné kategorie a téže služební doby, jich vdovám a pozůstalým dětem.

Tyto přídavky a výpomoci budou se vypláceti po dobu v § 1 tohoto zákona určenou.

§ 3.

Ustanovení odstavce IV, § 11 zákonů ze 17. prosince 1919, č. 16. a 17. Sb. z. a n. z roku 1920 se zrušují.

§ 4.

Vláda určí nařízením, kdy zákon ten nabývá působnosti.

Požitky vyplatí se od 1. ledna 1921 za předpokladů v § 1 a 2 tohoto zákona uvedených.

Zákon provede ministr vnitra.

Ústavně-právní výbor byl si plně vědom při projednávání návrhu tohoto zákona, že zákonem tím se ukládají nová břemena obcím a okresům, jichž finanční stav již namnoze jest rozvrácen.

Zodpovědnost Národního shromáždění při uzákonění této osnovy není snad menší proto, že státní pokladna se nezatěžuje, nýbrž naopak větší, neboť ukládají se samosprávným korporacím nové povinnosti, aniž by se předem byly sanovaly jich finance, nebo jim poskytla současně úhrada na nové výdaje.

Než hmotné poměry obecních a okresních zřízenců jsou opravdu v době vyvrcholující drahoty více než trudné; proto úprava jich služebních požitků nesnese více dalšího odkladu a za účelem sanace financí samosprávných korporací předloženy jsou již osnovy zákonů k parlamentnímu projednání.

Příjmy zaměstnanců státních i zemských a rovněž úředníků obecních a okresních byly už z důvodu veliké drahoty podstatně zlepšeny - až na kategorie s vyšším vzděláním -, jen zřízenci obecní a okresní zůstali jaksi opomenuti.

Příčinou toho mohla býti okolnost, že nejsou všichni obecní a okresní zřízenci plně a trvale ve svém služebním povolání zaměstnáni a že někteří z nich požívají různých naturalií a výhod, jichž se jiným zaměstnancům nedostává.

Na tyto okolnosti vzat byl v tomto zákoně náležitý zřetel a proto jest stylisace tohoto zákona přesnější než zákonů ze 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, kde zejména znění §§ 3 a 5 se úplně nedoplňuje.

Podmínkou zákonného nároku na všechny přídavky a výpomoci ve stejné výši, jako se poskytují z důvodů drahotních státním zřízencům, totiž jest, aby takoví zřízenci byli skutečně plně a trvale ve svém služebním povolání zaměstnáni. Tedy pro zřízence, kteří nejsou plně svou službou u obce neb okresu zaměstnáni, nebo jichž služba není trvalá, jak tomu jest u zřízenců státních nebo zemských, bez ohledu na to, jak dlouho již své služby konají, neplatí tento zákon, nýbrž mohou se tito domáhati zlepšení svých příjmů cestou smluvní u obce neb u okresu.

Obmezení toto jest nutné a vyžaduje při použití tohoto zákona přesného výkladu.

Platy obecních a okresních zřízenců, jež byly zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 upraveny, nemění se tímto zákonem, ač jsou značně nižší než platy zřízenců státních, stanovené zákonem ze 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.

Rovněž postup do vyšších stupňů služného děje se u státních zřízenců od 2.-10. stupně po 2 letech a jest tedy výhodnější než postup u zřízenců obecních a okresních, kteří postupují teprv po 3 letech.

Místní přídavek státních zřízenců v Praze jest 50% služného až do 2000 Kč a mimo Prahu 90%, 80% a 70% pražského místního přídavku, kdežto obecním a okresním zřízencům náleží, nemají-li naturálního bytu, pouze 20% ročního služného.

Mimo to přísluší státním zřízencům

a) drahotní přídavek po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, odstupňovaných dle počtu členů rodiny,

b) měsíční mimořádná výpomoc do konce tohoto roku,

c) nouzová výpomoc.

Těchto zlepšení uvedených pod a), b), c) má se dostati obecním a okr. zřízencům tímto zákonem ve výši a po tu dobu, jako mají zřízenci státní, aniž však smí jich celkový příjem, na který mají nárok dle této úpravy, přesahovati obdobný celkový příjem služební zřízenců státních rovnocenné kategorie a stejné služební doby.

Hmotné postavení zemských zřízenců jest ještě něco výhodnější, než zřízenců státních.

I když snad mají státní a zemští zřízenci více povinností a zodpovědnější postavení než plně a trvale zaměstnaní zřízenci obecní a okresní, přece jen není ničím odůvodněno, aby příjmy posledních dosahovaly sotva polovice příjmů prvních.

Obecní a okresní zřízenci mají nejen menší plat a místní přídavek, avšak též drahotní přídavek byl posud toliko 50% celkového nízkého služného, bez ohledu na počet členů rodiny. Cena event. naturalií započítává se do celkového služného.

Zřízenec největších obcí má té doby za 10 let služby, i když má sebe větší rodinu, celkem ročně platu, drahotního přídavku a příbytečného 4262 K, to jest měsíčně 355 K na veškeré své výdaje. Jest samozřejmo, že z toho nemůže býti živ ani zřízenec sám, tím méně pak jeho rodina a propadají bídě.

Ještě hůře vede se pensistům této kategorie a jich pozůstalým, bylo proto nutno též jich příjmy upraviti. Některé obce a okresy uznávajíce těžké postavení svých zřízenců a pensistů zlepšily jim příjmy samy, avšak mnohé patrně v domnění, že úpravu provede Národní shromáždění, jak se již stalo obecním a okresním úředníkům, zlepšení příjmu odkládaly.

Vzhledem k uvedenému jest spravedlivo úpravu příjmů obecních a okresních zřízenců déle neodkládati, nýbrž provésti a to po dobu stávající mimořádné drahoty, dokud též státním zřízencům drahotní přídavky a výpomoci se budou vypláceti.

I po této úpravě budou celkové příjmy obecních a okresních zřízenců zpravidla nižší než státních zřízenců (menší základní služné, volnější postup a menší místní přídavek) a budou odpovídati asi mzdě kvalifikovaných dělníků a asi ¹/₂ příjmů havířů a hutníků.

Obcím a okresům, jichž finance jsou v takovém stavu, že by dalšího zatížení nesnesly, bude umožněno po uzákonění daňových osnov zákonů, jimiž se mají finance samosprávných korporací sanovati, zvýšené výdaje, jež jim ukládá tento zákon uhraditi.

Ježto dotyčné daňové předlohy nestaly se dosud zákonem, bylo nutno zmocniti vládu, aby určila nařízením den působnosti tohoto zákona.

Požitky vyplatí se od 1. ledna 1921.

V Praze dne 23. února 1921.

Dr Veselý v. r.,
místopředseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.