Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 553.
Interpelace
senátora dra. F. Mareše a spol.
na pana předsedu vlády
o přetvoření zemské hospodářské akademie v Děčíně-Libverdě na vysokoškolský odbor německé vysoké školy technické v Praze s ponecháním na dosavadním místě.
V těchto dnech objevila se na veřejnosti zpráva, že dosavadní zemská hospodářská akademie v Libverdě oslavuje od 24.-26. února tt r. své přetvoření na zemědělské oddělení německé vysoké školy technické v Praze. O tomto požadavku mluvilo se již v kulturním výboru prvního Národního Shromáždění, kde tehdejší ministr školství a národní osvěty p. poslanec Habrmann prohlásil, že by mohl být uskutečněn jen na základě zvláštního zákona. Zpráva o splnění požadavku toho proto překvapila, ježto dosud není takového zákona. Místo toho nachází se ve "Věstníku ministerstva školství a národní osvěty", r. II. (1920), č. 19 ze dne 1. října 1920, č. 87, výnos podepsaný panem ministrem drem Šustou, č. 55.056, ze dne 21. září 1920, jehož první odstavec zní:
"Ministerstvo školství a národní osvěty reorganisuje se souhlasem ministerstva zemědělství a zemského správního výboru v Praze počínajíc školním rokem 1920-21 zemědělské studium na zemské hospodářské akademii v Libverdě-Děčíně ve čtyřletý vysokoškolský zemědělský odbor, který se přejímá do správy státní a připojuje organicky k německé vysoké škole technické v Praze, s ponecháním na dosavadním místě".
Výnosem jednoho ministra, vyhlášeným jen ve "Věstníku" jeho ministerstva, provedeno tu více, než k čemu jest oprávněna celá vláda usnešením ve sboru, prohlášeným řádně ve "Sb. z. a n. čsl. st.". Neboť podle § 55 Ústavní Listiny "nařízení (vládní) vydávati lze jen ku provedení určitého zákona a v jeho mezích." Na převzetí zemské hospodářské akademie v Libverdě-Děčíně do správy státní, na její reorganisaci ve čtyřletý vysokoškolský odbor a na jeho organické připojení k německé vysoké škole technické v Praze, s ponecháním na dosavadním místě, není žádného určitého zákona. Dosavadní profesorský sbor onoho ústavu nemohl býti oním výnosem připojen ku profesorskému sboru německé techniky v Praze; jeho členové nemohli se státi profesory vysokoškolskými s příslušnými právy a nároky. Neboť k tomu je třeba podle § 81 Ústavní Listiny, lit. C, sborového usnesení vlády, ježto jde o jmenování funkcionářů, které jmenuje president republiky, jenž podle § 64, č. 8 Ústavní Listiny jmenuje vysokoškolské profesory vůbec. Výnosem tím vyslovené organické připojení hospodářské akademie v Libverdě-Děčíně jako vysokoškolského odboru k německé technice v Praze, s ponecháním na dosavadním místě, znamená konečně tolik, jako přeložení této německé vysoké školy jedním jejím odborem do Libverdy-Děčína. Tím však nabývá výnos ten také politické povahy, hledíc ke známému požadavku německých stran politických za přeložení německých vysokých škol z Prahy do území osídleného převážně německým obyvatelstvem. Podle § 81 Ústavní Listiny je třeba ve všech otázkách politické povahy usnešení vlády ve sboru.
Je zajisté slušné a spravedlivé vyhověti oprávněným požadavkům německého obyvatelstva Československé republiky, pokud se srovnávají se zájmy tohoto státu. Ale to může se státi jen cestou zákona a veřejně, přísně podle Ústavní Listiny. Tu však byla Ústavní Listina porušena hned v několika příčinách. Ústavní Listina je základním kamenem státu, s nímž nesmí býti hýbáno, má-li pevně státi právní řád. Porušování Ústavní Listiny kýmkoliv musí býti přísně stíháno a zamezeno.
Nynější neparlamentní vláda byla právě k tomu povolána, aby upevnila platnost zákonů a posilnila autoritu státu. Tomuto úkolu dostávala dosud správně. Její přesnost jde i tak daleko, že předkládá návrh zákona na počítání denních hodin od 1 do 24. Co je to vedle výnosu ministra, kterým se přejímá zemský ústav ve správu státní, reorganisuje na vysokoškolský odbor a připojuje organicky k vysoké škole, jejíž sídlo jest jinde? Toho nelze jinak vysvětliti než nedopatřením nebo cizím naléháním.
Proto táží se podepsaní:
1. Jest panu předsedovi vlády znám uvedený výnos ministerstva školství a národní osvěty?
2. Zmocnila vláda usnešením ve sboru toto ministerstvo k takovému výnosu? A na základě kterého určitého zákona?
3. Co hodlá vláda, aby bylo odčiněno porušení Ústavní Listiny oním výnosem?
V Praze, dne 24. února 1921.
Dr. F. Mareš,
dr. Herben, dr. Fáček, dr. Horáček, Em. Hrubý, dr. J. Karas, dr. Kovalik, Šachl, Matúš Dula, Alois Jirásek, dr. B. Franta, J. Smrtka, dr. O. Přikryl, J. Ždárský, dr. Jar. Brabec, Lukeš, Otm. Hrejsa, Zavoral, Valoušek, dr. Krupka, dr. Stránský.