Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 561.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci senátorů dra. Zikmunda Witta, Antonína Smetany a soudr.
v záležitosti stanovení ušlého zisku pro dělníky porotce v obvodu krajského soudu v Novém Jičíně (č. tisku 266).
Případ dělníka-porotce v interpelaci jmenovaného byl ministerstvem spravedlnosti upraven cestou dohlédací na základě přípisu pana senátora dra. Witta mě zaslaného a současně byla zjednána náprava i ve věci sedmi dalších dělníků, jichž ujal se Sekretariát odborové rady severovýchodní Moravy a Slezska podáním zaslaným na ministerstvo spravedlnosti.
Ministerstvo spravedlnosti jest toho názoru, že § 26 zákona ze dne 23. května 1919, č. 278 Sb. z. a n. o sestavování seznamu porotců nelze, hledě k poslední větě tohoto paragrafu, při jinakém výkladu zbytečné, vykládati než tak, že porotci jimž podle tohoto ustanovení zákonného přísluší náhrada za výdělek, nemají zásadně obdržeti na této náhradě více než sta- noví president sborového soudu první stolice, vyslechna politické úřady. Pro tohoto presidenta není stanoveno v zákoně samém žádné pravidlo, kterým se, stanově výši této náhrady, má říditi. Výnosem ministerstva spravedlnosti ze dne 8. května 1920 č. 24 věst. byli presidenti poukázáni, že mají výši tu určiti dle místních poměrů podle informací u politického úřadu první stolice a presidiím bylo uloženo, aby za účelem stejnoměrné úpravy těchto náhrad oznámila stanovené jimi náhrady pro celý rok presidiu nadřízeného vrchního zemského soudu, aby toto odstranilo nesrovnalosti, jež by shledalo. Oznámení to se stalo i v tomto případě. Seznávajíc nyní, že presidium vrchního zemského soudu v Brně stanovilo náhradu za ušlý výdělek částkou v interpelaci uvedenou, na rozdíl od presidia vrchního zemského soudu v Praze, které ustanovilo ji částkou padesáti korun, doporučilo ministerstvo spravedlnosti presidiu vrchního zemského soudu v Brně, aby určilo pro náhradu za ušlý výdělek určitou mez, snad 50 Kč za jeden den, kterouž by nebylo dovoleno překročiti. Ministerstvo spravedlnosti vychází při tom z úvahy, že výkon úřadu porotčího jest sice občanskou povinností a že jest nutno šetřiti i ohledů na státní finance, rozšířením úřadu porotčího na mnohem širší vrstvy neobyčejně postižené, že však nesmí se při tom jíti tak daleko, aby ohrožena byla existence porotce-dělníka nebo malého živnostníka a jeho rodiny. Aby porotci, již mají mzdu větší 50 Kč, dostali náhradu i za tento úbytek, k tomu mohou sloužiti spolky porotců. Bylo proto presidiím sborových soudů první stolice uloženo, aby vyzývala všechny osoby zapsané v ročním seznamu porotců ku přistoupení ke spolku porotců a naléhala na založení takového spolku, kde by ho ještě nebylo.
V Praze dne 15. února 1921.
Dr. Popelka v. r.,
ministr spravedlnosti.