Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 562.

na interpelaci senátora dra. Emmy Marie Herzigové a soudruhů

Snahou mé správy bylo již od převratu, aby jednak byla správnost dopravy poštovních zásilek, zejména listovních, uvedena na míru předválečnou, jednak aby čeleno bylo vším úsilím poštovním krádežím, neblahému to průvodnímu zjevu světové války i všeobecně pokleslé morálky, podporovanému mimo to také nesmírně vzrostlou dopravou, které technické předpoklady (místnosti, stísněnost nádraží a pod.) namnoze nedostačují.

Poštovní zařízení (místnosti, hlavně na nádražích, ambulanční vozy atd.) převzata byla vzhledem k tomu, že byla dřívější správou po dlouhou dobu hlavně však ve válce naprosto zanedbávána, v tak desolátním stavu, že bylo potřebí všemožného úsilí, aby z počátku byl provoz poštovní aspoň v míře nevyhnutelné vůbec udržen.

Dik účinné spolupráci mé administrativy, neúnavné činnosti veškerého dopravního zaměstnanectva a účelným využitím po ruce jsoucích prostředků zlepšily se poměry dopravní, jak bylo výslovně uznáno jak tuzemskými, tak i cizími zájemníky, značnou měrou a možno říci, že případy závad v poštovní dopravě o nichž se interpelace zmiňuje, jsou oproti obrovskému rozmachu této dopravy více méně ojedinělé, bylo by tedy jen v zájmu věci, kdyby dány byly konkrétní případy k vyšetření.

Že nebyla snaha po úplném zdokonalení poštovního provozu korunována plným zdarem, jak se snad očekává, není vinou mé poštovní správy, nýbrž okolností, jež jsou mimo ni, t. j. hlavně toho, že nebylo dosud možno vybaviti příslušné poštovní úřady ani potřebnými místnostmi, které by umožňovaly naprosto řádné třídění a úschovu zásilek všeho druhu, ani dopravními prostředky, t. j. potřebným počtem dostatečně velikých a účelně pro poštovní manipulaci vypravených ambulančních vozů.

Dále jest to také nynější nepříznivý směr železnic, tepen to poštovního provozu, zaviněný strategickými a hospodářskými úmysly bývalé říše rakousko-uherské, který má za následek, že zásilky do míst poměrně blízko u sebe jsoucích, musí býti směrovány oklikami a konečně i ta okolnost, že obecenstvo samo jevilo dosud o všechna vydaná opatření mé správy, týkající se úpravy a adresování poštovních zásilek, malý zájem.

Co se specielně balíkově dopravy týče, snažila se poštovní správa, majíc na zřeteli obchodní zájmy všech příslušníků republiky, od začátku najíti cesty, jež by vedly znenáhla k úplnému uvolnění poštovního provozu balíkového, jak jest to žádáno nejen obchodními a živnostenskými komorami, nýbrž i jinými obchodními a průmyslovými korporacemi.

Po této stránce vyšla poštovní správa nejširším kruhům zájemnickým vstříc tím, že zvýšila nejvyšší přípustnou cenu u obyčejných balíků ze 600 Kč na 1000 Kč, ačkoli si byla za nynějších ještě stále mimořádných poměrů dobře vědoma většího risika náhradového a připustila mimo to nově přijímání balíků s udanou cenou přes 1000 Kč, ovšem v míře omezené.

Zvýšiti hranici ceny těchto balíků obyčejných přes 1000 Kč, není za dosavadních shora uvedených nedostatků zařízení poštovního možno a podávání balíků s udanou cenou přes 1000 Kč v libovolném počtu nelze připustiti, poněvadž manipulace a úschova resp. doprava takových balíků musí se díti podle předpisů jiným způsobem než s balíky bez udané ceny nebo s cenou do 1000 Kč. Cenovky musí býti jednotlivě listovány, což zabéře drahně času ve vlakových poštách, musí býti ukládány v hlavním ambulančním voze pod dozorem úředníka a jednotlivě předávány, příp. přejímány.

Vzhledem k těmto okolnostem a omezenému počtu ambulančních vozů bylo nutno omeziti přijímání balíků s udanou cenou přes 1000 Kč na určitý počet kusů pro jednotlivé úřady a pro jednotlivé vlakové pošty podle jich zatížení a ani pro nejbližší dobu není podle zkušeností, které ministerstvo pošt má, naprosto možno od dosavadního omezení pro dopravu tuzemskou upustiti.

Pokud jde o dopravu balíků s udanou cenou přes 1.000 Kč t. zv. cenovek do ciziny, poukázal jsem poštovní ředitelství, aby otázku tu bedlivě prozkoumalo a učinilo podle výsledků šetření vhodná opatření, aby cenovky do ciziny byly přijímány a dopravovány v počtu, pokud možno největším, event. kde to snad poměry připustí, neomezeném.

Aby však bylo lze vyhověti požadavkům obchodu a průmyslu za neomezenou dopravu jich výrobků poštou, hledají se jiné cesty, které by ji umožnily.

Jde o to, aby balíky s vnitřní hodnotou přes 1.000 Kč se pojišťovaly u privátních pojišťoven prostřednictvím mé poštovní správy, čímž by byl zaveden jistý balíkový systém, který by umožnil, aby strany mohly podávati u poštovních úřadů neomezený počet balíků.

Věc již velmi pokročila a příslušný hotový projekt byl zaslán Obchodní a živnostenské komoře v Praze k podání dobrého zdání. Uskutečnění bude záviseti od toho, jaké porozumění pro věc projeví příslušní zájemníci.

Z uvedeného jest patrno, že se poštovní správa všemožně snaží, aby vyhověla všem požadavkům na ni kladeným a že, jsou-li ještě v poštovním provozu různé závady, není to vinou její, nýbrž vinou jiných okolnosti a vlivů, jejichž odstranění není úplně v její moci.

V Praze dne 16. února 1921.

Dr. Fatka v. r.,

ministr pošt a telegrafů.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 562.

auf die Interpellation des Senators Dr. Emma Maria Herzig und Genossen

Es war schon seit dem Umsturze ein Bestreben meiner Verwaltung, einerseits die Ordnungsmässigkeit der Post- insbesondere der Briefsendungen auf das vor dem Kriege herrschende Mass wieder einzusetzen, anderseits mit allen Mitteln den Postdiebstählen entgegen zu treten, dieser unglückseligen Begleiterscheinung des Weltkrieges und der allgemein gesunkenen Moral, welche ausserdem auch durch den ungemein gesteigerten Verkehr unterstützt wird, dem die technischen Voraussetzungen (Lokalitäten, Gedrängtheit der Bahnhöfe u. dgl.) zumeist nicht genügen.

Die Posteinrichtungen (Lokalitäten, hauptsächlich auf den Bahnhöfen, Ambulanzen u. s. w.) wurden mit Rücksicht darauf, dass dieselben von der früheren Verwaltung lange Zeit hiedurch hauptsächlich aber im Kriege gänzlich vetmachlässigt wurden, in einem so desolaten Zustande übernommen, dass es der grössten Mühe bedurfte den Postverkehr anfangs zumindest im unumgänglichen Ausmasse überhaupt aufrecht erhalten zu können.

Dank der werktätigen Mitarbeit meiner Administrative, der unermüdlichen Tätigkeit des gesamten Verkehrspersonales und der zweckmässigen Ausnützung aller vorhandenen Mittel, verbesserten sich die Verkehrsverhältnisse, wie auch ausdrücklich von inländischen als auch ausländischen Interessenten anerkannt wurde, im bedeutenden Masse und man kann sagen, dass die in der Interpellation erwähnten Fälle von Anständen im Postverkehre gegenüber dem riesenhaften Aufschwunge dieses Verkehres mehr oder weniger vereinzelt dastehen, es wäre daher nur im Interesse der Sache, wenn konkrete Fälle zum Zwecke der Erhebungen mitgeteilt worden wären.

Dass das Bestreben nach einer gänzlichen Vervollkommung des Postverkehres nicht durch einen vollen Erfolg gekrönt war, wie vielleicht erwartet wurde, ist nicht Schuld meiner Postverwaltung, týondern ausserhalb derselben stehender Umstände, das ist hauptsächlich des Umstandes, dass es bisher nicht möglich war, die betreffenden Postämter weder mit den nötigen Räumlichkeiten, welche ein vollkommen ordnungsmässiges Ordnen und Aufbewahren der Sendungen aller Art ermöglichen würden, noch mit den nötigen Verkersmitteln d. i. mit der nötigen Anzahl genügend grosser und für die Postmanipulation zweckmässig ausgestatteter Ambulanzwägen auszustatten.

In weitere Folge ist es auch die bestehende durch die strategischen und wirtschaftlichen Ziele der ehemaligen Österreichisch-ungarischen Monarchie verschuldete ungünstige Festlegung der Eisenbahnlinien, dieser Verkehrsadern des Postwesens, welche es mit sich bringt, dass Sendungen nach verhältnissmässig nahe bei einander liegenden Orten auf Umwegen dirigiert werden müssen und schliesslich der Umstand, dass das Publikum bisher für alle von meiner Verwaltung herausgegebenen, die Ausstattung und das Adressieren der Postsendungen betreffenden Verfügungen geringes Interesse bekundete.

Was speziell den Paketverkehr anbelangt, so bemühte sich die Postverwaltung in Berücksichtigung der Geschäftsinteressen aller Angehörigen der Republik von allem Anfange an Wege ausfindig zu machen, welche nach und nach die gänzliche Freigebung des Postpaketverkehres herbeiführen könnten, wie dies nicht nur von den Handels- und Gewerbekammern, sondern auch von anderen Handels- und industriellen Korporationen angestrebt wird.

In dieser Hinsicht kam die Postverwaltung den weitesten Kreisen der Interessenten durch die Erhöhung des höchstzulässigen Wertes bei gewöhnlichen Paketen von 600 Kč auf 1.000 Kč entgegen, wiewohl sie sich bei den herrschenden immer noch ausserordentlichen Verhältnissen des grösseren Vergütungsrisikos gut bewusst war und liess ausserdem neuerlich die Annahme von Paketen mit einem angegebenen Werte über 1.000 Kč zu, allerdings im beschrängten Masse.

Die Erhöhung der Wertgrenze dieser gewöhnlichen Pakete über 1.000 Kč ist beim Bestande der oben angeführten Mängel der postalischen Einrichtungen untunlich und die Aufgabe von Paketen mit einem angegebenen Werte über 1.000 Kč in beliebiger Anzahl aus dem Grunde nicht zulässig, weil die Manipulation und die Aufbewahrung resp. die Versendung derartiger Pakete nach den bestehenden Vorschriften in anderer Weise als mit den Paketen ohne Wertangabe oder mit einem Werte bis zu 1.000 Kč zu erfolgen hat. Wertpakete müssen einzeln kartiert werden, was viel Zeit in den Bahnposten in Anspruch nimmt, sie müssen im Hauptambulanzwagen unter Aufsicht eines Beamten aufbewahrt und einzeln übergeben bezw. übernommen werden.

Mit Rücksicht auf diese Umstände und auf die beschränkte Anzahl von Ambulanzwägen ergab sich die Notwendigkeit, die Annahme von Paketen mit einem angegeben Werte über 1.000 Kč auf eine bestimmte Stückzahl für die einzelnen Postämter und für die einzelnen Bahnposten nach ihrer Belastung zu beschränken und selbst für die nächste Zeit ist es nach den seitens des Ministeriums für Postwesen gemachten Erfahrungen durchhaus unmöglich von der bisherigen Beschränkung für den inländischen Verkehr abzusehen.

Insofern es sich um die Beförderung von Paketen rnit einem angegebenen Werte über 1.000 Kč, der sogenannten Wertpakete ins Ausland handelt, habe ich die Postdirektionen angewiesen, diese Frage reiftich zu prüfen und nach dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebungen geeignete Verfügungen zu treffen, damit Wertpakete in das Ausland in höchstmöglicher, eventuell nach Zulass der Umstände in umbeschränkter Anzahl angenommen und befördert werden.

Um jedoch den Forderungen des Handels und der Industrie nach unbeschränkter Postbeförderung ihrer Erzeugnisse zu entsprechen, werden andere Wege zu deren Ermöglichung gesucht.

Es handelt sich darum, Pakete mit dem innern Werte über 1.000 Kč durch vermittlung meiner Postverwaltung bei privaten Versicherungsgesellschaften zu versichern, wodurch ein gewisses Paketsystem zur Einführung gelangen würde, welches den Parteien die Aufgabe einer unbe-

schränkten Anzahl von Paketen bei den Postämtern ermöglichen würde.

Die Angelegenheit ist bereits weit fortgeschritten und das bezügliche Projekt wurde der Handels- und Gewerbekammer in Prag zur Wohlmeinungseröffnung übermittelt. Die Verwirklichung wird davon abhängen, welches Verständnis für die Sache die betreffenden Interessenten bekunden werden.

Aus dem Verhergesagten ist ersichtlich, dass die Postverwaltung mit allen Mitteln bestrebt ist den an sie gestellten Forderungen gerecht zu werden und dass allfällige im Postverkehre zu Tage tretende verschiedene Anstände nicht ihr, sondern anderen Umständen und Einflüssen, deren Beseitigung nicht gänzlich in ihrer Macht liegt, zuzuschreiben sind.

Prag, am 16. Februar 1921.

Dr. Fatka m. p.,

Ministr für Post- und Telegrafenwesen.