Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 586.

Povrch země po obou březích Tiché Orlice od Číčové až po Petrovice patří k nejbědnější půdě zemědělské v Čechách, proti které i ta naříkaná Českomoravská vysočina je mnohokráte výnosnější a vděčnější.

Geologický útvar tamnější půdy vznikl ze zátoky mořské a různé zvrstvení půdy jest toho dokladem. Jest to hluboká naplavenina písku v šířce nejméně 1 km a v délce 10 km. U soutoku Tiché Orlice s Divokou Orlicí rozšiřuje se tato vrstva písková ještě více a zabírá obec Zdelov a osady Světlou s Chotiví, patřící k obci Žďáru.

Hloubka vrstev písčitých jest tu nezměřitelná. Povahově jest to vesměs písek sypký, nesvazovitý, kde stále a stále zrnka od sebe odpadávají - jedním slovem vátina. Spodek pak jest červenavý hrubý písek s množstvím železité žíraviny, který kompaktně drží a jen krumpáčem lze jej dobývati.

Nad veškerým tím písčitým masívem jest nepatrné množství humosní půdy a to ještě nevalné jakosti, ve vrstvě ponejvíce od 1 dcm až nejvýše 2 dcm, neboť při sebe větší opatrnosti míchá se stále sypký písek s humosní vrstvou. O tom nejlépe svědčí zjevy při jarních a podzimních větrech, kdy se stává, že mladé osení bývá z půdy vytrháváno a odnášeno. V době větrů poletuje tu písek v takovém množství, že se jím vzduch zabarvuje do červena. Zjevy v republice jistě ojedinělé.

Následkem tohoto složení půdy jest obhospodařování na pozemcích těch více než ubohé. Orba musí býti mělká, spodek pak jest neobyčejně studený. Aby půda vydala trochu úrody, jest tu třeba stálých dešťů. Neprší-li v době setby a ranního jejího vývoje, nesklidí se zhola nic. Na půdě této lze pěstovati jen žito a brambory. Žito se musí síti strojem a pěstuje se pouze pro střídavé hospodářství, neboť i v době úrody jest klas jeho drobný a zrno kmínu podobné. Stébla jsou řídká a výšku 1 m sotva převyšují.

V průměrně úrodném roce sklidí se na 1 ha této písčité půdy nejvíce 6 q obilí a vyseje se na téže ploše 2.5 q zrna. Žito seje se tu jak uvedeno pouze pro střídavé hospodářství a ještě hlavně z toho důvodu, aby tu bylo trošek slámy. Nedostatkem slámy jest tu stálá nouze o náležitou mrvu, která by ubohost půdy mohla zlepšiti. Sláma nahražuje se málovydatným lesním stelivem.

Mrviti se tu musí ke každé orbě. Následkem toho, že jest tu velmi skrovný chov dobytka, jest značný nedostatek mrvy a neblahý výsledek toho jeví se i u těžby nejhlavnějšího produktu zdejšího - u bramboru. Nejvyšší dosažitelná sklizeň v roce vlhkém jest 40 q po 1 ha, v roce pak suchém 20 q po 1 ha a to bramborů velice drobných a nechutných. Svědectvím nejlepším o neúrodnosti kraje toho jest, že se v něm nepěstují prasnice vůbec a vepřový brav chová se v míře velice skrovné.

Dokladem, že tamní kraj patří k nejneúrodnějším krajům Čech jest ta známka, že v celém kraji není značnějších hospodářství, ale že půda ta je obdělávána drobnými zemědělci, obhospodařujících od 2 do 6 korců a kteří výdělkem v lesích, při voroplavbě a na velké pile v Borohrádku zjednávati si musí výživy pro své rodiny. Vlády rakouské věnovaly zdejšímu kraji zvýšenou pozornost a péči. Tak za velkého sucha r. 1904, aby tu nevznikl hlad, byla dána zemědělcům tamním zcela zdarma sadba bramborů a bezúročná zápůjčka 60.000 K na 5 let.

V letech sucha r. 1907, 1911 a 1915 investovala vláda do těchto obcí značné subvence na stavbu nouzových cest a provádění regulace řeky, aby lidu zjednán byl pramen výživy, vedle toho pak poskytovala vláda rakouská četné daňové úlevy. O výnosu z lukařství nemůže tu býti řeči, jelikož luk jest k poměru polí velice málo; jsou to luka povětšině "tvrdá", která jen za mokrého počasí vydají jakousi žeň.

Z uvedeného jde na jevo, že v oblasti uvedené jsou poměry opravdu abnormální a že způsobena byla tamnímu drobnému zemědělství křivda tím, že bylo zařaděno do I. třídy paušálu pro daň z obratu.

Podepsaní navrhují tudíž, aby slavný senát se usnesl:

V Praze dne 3. března 1921.

dr. Horáček, F. Hybš, M. Križko, J. Ružiak, Lukeš, Otm. Hrejsa, Frant. Jan Kroiher,

dr. Jar. Vlček, Fr. Pánek, K. Sáblík, J. Hucl.