Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 605.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o vládním návrhu tisk 346 ve věci osnovy zákona,

kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně známek a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n.

Ústavně-právní výbor jednal ve schůzi dne 23. února 1921 a následujících o tomto předmětu a usnesl se přepracovati vládní návrh tisk 346 jednak aby více odpovídal čl. 311 mírové smlouvy versailleské, jednak ve směru používání ve známkách obrazů a jmen zasloužilých osob, i navrhuje, aby senát N. S. R. Č. přijal zákon v tomto znění:

Zákon

ze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .,

kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně známek a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. zák. a nař.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Německý zákon k ochraně známek ze dne 12. května 1894, č. 22 ř. z. se všemi vedlejšími předpisy se pro území od Německa oddělené zrušuje a platí pro toto území všechny zdejší předpisy, týkající se ochrany známek.

Ochranné známky, jež byly zapsány na základě dosavadních předpisů tam platných, se uznávají a zůstávají v platnosti pro přivtělené území bezpodmínečně (čl. 311 mírové smlouvy versailleské), budou-li ohlášeny ve lhůtě, jež bude stanovena nařízením. V celém území republiky Československé s původní prioritou - avšak v území, kde platnosti dosud neměly, pouze s výhradou práv osob třetích - budou známky tyto po předchozím prozkoumání jich způsobilosti k zápisu podle zákonů zdejších chráněny tehdy, bude-li o to zažádáno za současného splnění podmínek §§ 13 až 16 zák. o ochraně známek ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z. resp. čl. V. odst. 4. zák. ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n. Ohlášku i žádost jest podati u obchodní a živnostenské komory, v jejímž obvodě má majitel ochranné známky své sídlo nebo podnik, resp. u obchodní a živnostenské komory v Praze, leží-li tato sídlo nebo podnik mimo oblast republiky Československé.

Článek II.

Lhůty v čl. III. a v čl. VII. zák. ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n. stanovené prodlužují se až do dne, který bude stanoven nařízením.

Článek III.

Zákon ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z. ve znění novely ze dne 17. března 1913, č. 65 ř. z. a zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n. se mění takto:

§ 3 č. 1. nahražuje se tímto ustanovením:

č. 1 a) obsahují výhradně obraz nebo jméno presidenta republiky nebo jiných osob o stát či národ zasloužilých a dosud žijících;

b) obsahují výhradně nebo jako součást obraz nebo jméno osob historických o stát či národ zasloužilých.

V odst. 3. téhož článku nahražují se slova >o stát zasloužilých< slovy >o stát či národ zasloužilých<.

Článek IV.

Zákon tento nabývá účinnosti čtrnáctý den po vyhlášení.

Článek V.

Provedením jeho pověřuje se ministr pro průmysl, obchod a živnosti, a ministr spravedlnosti.

Důvody:

Zákon tento má především za účel, upraviti práva z ochranných známek založená v území, jež připojeno bylo k republice Československé od bývalé říše německé, podle zdejšího zákonodárství a pak přizpůsobiti lhůty stanovené zákonem ze dne 24. července 1919, čís. 471 Sb. z. a n. lhůtám stanoveným pro obor práva známkového smlouvami mírovými a arrangementem k zachování nebo obnově práv z živnostenského vlastnictví válkou dotčených.

Tím nabývá tento zákon také povahy prováděcího zákona k mírovým smlouvám na poli ochrany známek a k čl. II. shora zmíněného arrangementu.

Mimo to používá se příležitosti této k lepší úpravě předpisů o používání ve známkách obrazů a jmen vynikajících osob, poněvadž dosavadní úprava zavdávala v praxi příčiny k mnoha pochybnostem a sporům.

Ad čl. I.

V území, jež postoupeno bylo republice Československé z bývalé říše německé, platí až dosud zákonodárství této říše. K jednotné úpravě zákonodárství v oboru práva známkového jest nutno, aby platnost zdejších předpisů, týkajících se ochrany známek, byla rozšířena také na území postoupená.

Dle článku 311 mírové smlouvy versailleské podrží obyvatelé území těmito smlouvami od Německa odloučených všechna práva z vlastnictví živnostenského (t. j. patentního, známkového a vzorkového), jež jim náležela v době tohoto odloučení a budou práva ta uznána státem, jemuž řečená území budou postoupena.

Ku předepsání formalit pro uplatnění těchto práv jsou přirozeně oprávněny státy nově utvořené a jest těchto formalit zapotřebí již z důvodů evidenčních.

Avšak zákon jde dále a poskytuje občanům nově přivtěleného území možnost nabýti ochrany známek v celém území republiky s původní prioritou, ovšem s výhradou práv osob třetích, když splní podmínky zákonů zdejších.

Ad čl. II.

Prodloužení lhůt stanovených v článku III. a VII. zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n. stalo se nutným vzhledem k rozsahu lhůt stanovených v článku 307 mírové smlouvy versailleské a v článku 259 mírové smlouvy St. Germainské, jež byly dále prodlouženy článkem II. arrangementu pro zachování nebo obnovu práv z živnostenského vlastnictví válkou dotčených, podepsaného v Bernu dne 30. června 1920, ratifikovaného také republikou Československou dne 29. září 1920.

Ad čl. III.

Navržená změna a doplnění § 3, č. 1 zákona ze dne 6. ledna 1890, čís. 19 ř. z. ve znění cit. novelou z r. 1913 a zákonem č. 471 z r. 1919 upraveném, zakládají se na těchto důvodech:

1. výhradné použití obrazu nebo jména presidenta republiky nebo jiných osob o stát či národ zasloužilých jako ochranné známky by jednak nepropůjčovalo známce distinktivity nutné dle §u 1 známkového zákona, obsahujíc pouze projev oslavy uvedených osob, jednak by se stalo výsadou prvního chranitele, čímž by pozdější přihlašovatelé byli z použití týchž nebo podobných známek vyloučeni.

Použití obrazu nebo jmen osob shora zmíněných pouze jako součásti známky je dovoleno po vykázaném svolení oněch osob dle článku V., odstavec 3., zák. ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n., ježto distinktivnost nutno založiti v těchto případech ostatními součástkami známky tak, že použití známek takto složených bude přístupno všem chranitelům, kteří se žádaným svolením vykáží.

2. Obrazů a jmen osob historických o stát či národ zasloužilých užívá se zhusta pouze k reklamním účelům způsobem osob těch nedůstojným. Tomu chce zabrániti návrh tím, že obrazy a jména těchto osob vylučuje z ochrany známkové vůbec, ať již známky obsahují uvedené obrazy a jména výhradně nebo jako součást.

Konečně se podotýká, že stylisace >o stát či národ zasloužilých< byla zvolena, aby i jiné národnosti ve státu byly proti použití obrazu a jména zasloužilých osob chráněny.

V Praze dne 14. března 1921.

Dr Witt v. r.,
předseda.

Dr Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP