Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 615.

Usnesení poslanecké sněmovny

o vládním návrhu zákona (tisk 1199),

o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti (tisk 1538).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 63. schůzi dne 11. března 1921 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne...................................................1921

o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Kdo má nárok na státní příspěvek a kdo jej vyplácí.

§ 1.

(1) Příslušníci Československé republiky, kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění, mohou si zajistiti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za podmínek uvedených v tomto zákoně.

(2) Příslušníci cizího státu nohou obdržeti státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci Československé republiky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky Československé republiky jako se svými státními příslušníky.

§ 2.

Nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti mají členové odborové organisace zaměstnanců, která podle svých stanov a pravidel poskytuje členům podpory v nezaměstnanosti (§ 4, odst. 2. a 3.).

§ 3.

(1) Státní příspěvek je příplatkem k podpoře v nezaměstnanosti, vyplácené odborovou organisací; odborová organisace vyplácí jej nezaměstnanému na účet státní pokladny současně s touto podporou.

(2) Je-li nezaměstnaný členem několika odborových organisací, má v nezaměstnanosti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti toliko v jediné odborové organisaci.

§ 4.

(1) Odborové organisaci zaměstnanců jest se při výplatě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti říditi těmito ustanoveními:

1. Členství v odborové organisaci nesmí býti vázáno jinou podmínkou než tím, že člen je zaměstnán v příslušném pracovním odboru a platí organisaci stanovené příspěvky; odborová organisace může však ze závažných důvodů omeziti členská práva některého ze svých členů pouze na nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní a upraviti přiměřeně povinnosti tohoto člena. Při volbě organisace a zjištění příslušnosti k ní zaručuje se zaměstnancům plná svoboda.

2. Odborová organisace je povinna vyžádati si od každého člena prohlášení, je-li členem jiné odborové organisace, a jeho rozhodnutí, ve které odborové organisaci chce uplatňovati nárok na státní příspěvek.

3. Podmínky poskytování podpor v nezaměstnanosti a vliv neplacení členských příspěvků na ně musí býti ve stanovách nebo pravidlech pevně ustanoveny. Neplacení příspěvků pro nemoc, pokud nepřesahuje doby 6 týdnů, nemůže odůvodniti ztrátu nároku na podporu v nezaměstnanosti.

4. Přiznání státního příspěvku musí býti vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný marně hlásil o zaměstnání u veřejné zprostředkovatelny práce nebo u odborové zprostředkovatelny práce, která bude v tom směru uznána za rovnocennou zprostředkovatelně veřejné, ihned, jakmile se stal nezaměstnaným, a že se hlásil o podporu v nezaměstnanosti; další vyplácení státního příspěvku je vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný hlásil aspoň třikráte v týdnu u veřejné zprostředkovatelny práce nebo místa, které zprostředkovatelna označila, leč by mu to bylo z vážného důvodu znemožněno.

5. O přiznání, odepření nebo zastavení podpory v nezaměstnanosti a státního příspěvku rozhoduje výbor odborové organisace podle svých stanov neb řádů o tom jednajících.

6. Podpory v nezaměstnanosti a státní příspěvek k nim musí býti účtovány odděleně od ostatního hospodářství odborové organisace.

7. Odborová organisace je povinna podrobiti se státnímu dohledu ministerstva sociální péče, prováděnému s ministerstvem financí na hospodaření státním příspěvkem (§ 9).

(2) Odborová organisace, která chce svým členům zprostředkovati výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, ohlas to ministerstvu sociální péče a spolu předlož potřebný počet stanov a pravidel o poskytování podpory v nezaměstnanosti. Totéž platí o každé změně těchto stanov a pravidel.

(3) S výplatou státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti může odborová organisace počíti teprve, až dostane od ministerstva sociální péče k tomu svolení; totéž platí obdobně o účinnosti změn stanov nebo pravidel. Nedojde-li od ministerstva sociální péče zamítavé vyřízení do dvou měsíců, je považovati žádost odborové organisace za schválenou.

Kdo nemá nároku na státní příspěvek.

§ 5.

Nároku na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti nemá:

1. kdo nemá nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace;

2. kdo má sice nárok na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace, ale nebyl před tím, než se stal nezaměstnaným, již po tři měsíce jejím členem. Započítává-li však odborová organisace přistupujícímu členovi do členské doby i členství v jiné odborové organisaci, platí to i pro státní příspěvek;

3. kdo stávkuje nebo je z práce vyloučen po dobu stávky nebo výluky. Za výluku se nepokládá dočasné propuštění zaměstnanců, způsobené nedostatkem surovin či polotovarů nebo zastavením dopravy bez viny propuštěných ze zaměstnání, byť nedostatek vznikl v důsledku stávky či výluky;

4. kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn, nebo kdo dobrovolně práci opustí bez závažné příčiny;

5. kdo pro své tělesné nebo duševní vlastnosti není pravidelného zaměstnání schopen;

6. kdo požívá nemocenského od některé nemocenské pokladny;

7. kdo se zdržuje mimo území republiky Československé;

8. sezonní dělníci, vyjma ty, kteří budou nařízením podle § 10 vyňati.

Kdo pozbývá nároku na státní příspěvek.

§ 6.

Nároku na státní příspěvek v nezaměstnanosti pozbývá:

1. kdo pozbyl nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace;

2. kdo odmítl práci, nabídnutou mu veřejnou nebo odborovou zprostředkovatelnou práce nebo jiným veřejným orgánem přes to, že nabídnutou práci může zastávati a že práce není toho rázu, aby ohrozila jeho odborovou výkonnost, a je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati; má-li nezaměstnaný přijmouti práci mimo místo svého pobytu, jest mu zaručiti bezplatnou dopravu do místa pracovního k nastoupení práce. Nezaměstnaný není povinen přijmouti práci v podniku, v němž jest stávka nebo výluka;

3. kdo odmítl vykonávati občasné veřejné užitečné práce zprostředkovatelnou práce mu přikázané po dobu úměrnou týdennímu požitku, plynoucímu jemu ze státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, ačkoliv nabídnutou práci může zastávati a tato je přiměřená jeho odborné výkonnosti a je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati;

4. kdo požíval státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu 4 měsíců v jednom roce, počítaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako za první den nezaměstnanosti, nebo kdo příspěvku požíval v témže období po 3 měsíce nepřetržitě;

5. u koho dodatečně se zjistí nebo nastanou okolnosti uvedené v § 5, nebo kdo si dal vypláceti

státní příspěvek současně od více odborových organisací (§ 3, odst. 2.).

O výši státního příspěvku.

§ 7.

(1) Vláda se zmocňuje, aby po dobu poválečných poměrů hospodářských po slyšení ústředen odborových organisací stanovila nařízením pro přesně určené období časové nejmenší výměru státního příspěvku pro muže, ženu a pro zaměstnance svobodného nebo ženatého.

(2) Součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného; oč ji převyšuje, o to se sníží státní příspěvek.

(3) Ukáže-li se toho potřeba, stanoví se nařízením, jaké částky nesmí státní příspěvek denně převyšovati.

O výplatě a účtování státního příspěvku.

§ 8.

Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň 8 dní.

§ 9.

Způsob účtování státního příspěvku odborovou organisací podle § 4, odst. 1, č. 6, jakož i provádění státního dohledu podle § 4, odst. 1, č. 7 určí ministr sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Ustanovení všeobecná a trestní.

§ 10.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona i na jednotlivé odbory sezonních dělníků a aby pro ně stanovila zvláštní podmínky co do vzniku a trvání nároku jakož i co do výše státního příspěvku, vyslechnuvši dobrozdání zúčastněných ústředen odborových organisací.

§ 11.

(1) Právní jednání a listiny týkající se státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

(2) Podpůrné fondy odborových organisací určené k poskytování podpor v nezaměstnanosti (§ 4, odst. 1, č. 6) jsou osvobozeny od placení poplatků zaopatřovacích podle § 4 cís. nař. z 15. září 1915, č. 280 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle §§ 3 a 4 zákonného článku 8 z r. 1883) o poplatcích ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotním důchodu a smluv zaopatřovacích, jestli a pokud zprostředkují výplatu státního příspěvku v nezaměstnanosti.

§ 12.

Podpora v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní nemají právních následků podpory chudinské.

§ 13.

(1) Vylákal-li nezaměstnaný předstíranými údaji nebo jiným lstným způsobem státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, je povinen nahraditi vzniklou škodu a dopouští se kromě toho přestupku podle tohoto zákona, který trestá politická správa I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost I. stolice) vězením až do 1 měsíce, pokud jednání to nezakládá trestní čin podle všeobecného zákona trestního.

(2) Členové výboru, určení podle stanov odborové organisace k hospodaření státním příspěvkem, zodpovídají za přesné zachovávání všech ustanovení tohoto zákona osobně. Každé jimi zaviněné přestupování nebo nedbání tohoto zákona trestá politická správa I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost I. stolice) pokutou až do výše 1000 Kč nebo v případě nedobytnosti vězením až do 3 měsíců.

(3) Osoby uvedené v odstavci 2. ručí s odborovou organisací společně a nerozdílně za každou škodu státní pokladně způsobenou.

(4) Prokáže-li se, že odborová organisace opětovně vyplatila proti ustanovení tohoto zákona státní příspěvek, může jí ministr sociální péče odníti další vyplácení státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.

§ 14.

Pokuty podle tohoto zákona uložené připadají státní pokladně pro účely sociální péče.

§ 15.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem, který určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí vyhláškou. Tímto dnem zároveň končí působnost zákona o podpoře nezaměstnaných ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., a všech zákonných ustanovení tento doplňujících a pozměňujících.

§ 16.

Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Tomášek v. r.,
předseda.

Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Marek v. r.,
zapisovatel.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP