Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 618.

Nezaměstnanost dělnictva v jižních Čechách jest zjevem pravidelným a jest následkem toho předmětem pozornosti všech povolaných úřadů.

Podle záznamů Zemské centrály práce v Českých Budějovicích přihlásilo se do konce listopadu r. 1920 v obvodu této zemské centrály práce celkem 27.883 uchazečů o práci, při čemž dlužno ovšem podotknouti, že celá řada nezaměstnanců se u okresních ústavů pro sprostředkování práce vůbec nehlásí.

Naproti tomu hlášeno bylo však celkem pouze 24.181 pracovních míst a to 19.231 ve vlastním obvodu, 4.950 pak míst mimo obvod této zemské centrály práce.

Z toho vidno, že nebylo možno v jižních Čechách vůbec umístiti celkem 3.702 osob.

Nehledě k tomu však mohlo býti i na hlášených shora místech (24.181) umístěno pouze 20.300 osob, takže zbylo dalších nezaměstnanců celkem 3.881; bylo tudíž oněch lidí, kteří se u ústavu o práci hlásili a nemohli býti však umístěni, celkem 7.583.

Číslice tato zdá se sice býti na první pohled zarážející, uvážíme-li však, že do obvodu této zemské centrály práce spadá 43 samosprávných zastupitelských okresů a že chodilo z jižních Čech v létech předválečných přes 20.000 lidí za prací do jiných okresů, zejména však do ciziny, není zjev tento, ač dozajista smutný, nikterak překvapující.

Tím není však řečeno, že by veškerých těchto ca 7.500 lidí, kteří nemohli býti umístěni, nenalezlo si též z velké části samo a bez přispění okresních ústavů práce přec jen nějaké zaměstnání, anebo že by to byli stále titíž lidé, kteří by byli takto v trvalou bídu uvrženi.

Lidé ti se stále mění a jest nezaměstnanost v pohraničních jižních Čechách pravidelně jen přechodná, klesajíc rychle z jara a stoupajíc na zimu, kdy vrací se pravidelně dělnictvo, zejména dělnictvo stavební, do svých domovů a pak se buď nějaké práce, spíše však podpory, houževnatě domáhá.

Nesmí se arci zapomenouti, že dělnictvo toto jako dělnictvo saisonní trávilo dříve zimní měsíce pravidelně z úspor, které si v době předchozí učinilo, a že se v letech předválečných dělnictvu tomuto rovněž žádná podpora přes to, že 3-4 měsíce odpočívalo, nevyplácela.

Možno zajisté připustiti, že za nynějších drahotních poměrů nelze si ani v době letní valných úspor učiniti, než přes to situace jihočeského dělnictva, zvláště kvalifikovaného dělnictva zednického, které v loňské stavební sezoně již skoro všechno bylo zaměstnáno, není tak krutá, jak se v interpelaci pana senátora Švece a soudruhů uvádí.

Mohlo by se tu jednati nanejvýš o ojedinělé případy. Značná část sezonního jihočeského dělnictva má totiž pravidelně též nějaké políčko a hovězí dobytek, a že by nebyla v zimní době vůbec žádná příležitost ku práci, to nelze rovněž tvrditi. Jest tu práce v lesích (čistění lesů, kácení dříví, zpravování vývratí), ledování, prohazování cest, práce v lomech, různé odkopávky, jakož i nouzové práce silniční a pod.

Nehledě k tomu, byla během letošní zimy stále značná poptávka po dělnictvu tomto v dolech Eisenerzu ve Štýrsku, patřících Alpské montánní společnosti ve Vídni, kamž chodívalo i dříve již mnoho jihočeského dělnictva na práci, a kdež mohlo několik set nezaměstnaných dělníků jihočeských nalézti obživu a to za zcela přijatelných podmínek.

Tvrzení, jakoby jihočeskému dělnictvu vzata byla možnost jezditi na práci do ciziny, neodpovídá skutečnosti. Naopak jest pravda, že mnohým lidem našim, kteří nuceni byli v poslední době prodlévati více let v cizině, nechce se zas z domova, a raději domáhají se zaměstnání méně placeného při nouzových pracech doma. Nesmí se zapomenouti, že nadbytek pracovních sil byl tu též dříve a že nelze trvalou nápravu zjednati jen prováděním těchto nouzových prací. Hlavní příčinou existence tak zvaných >světáků< jest jak známo, že v jižních Čechách jest převeliká část půdy v rukou velkostatkářských a dále, že nedošlo tu k zavedení jakéhokoliv pozoruhodnějšího průmyslu, kteréžto poměry nedají se však přes noc přeměniti.

Nelze rovněž zamlčeti, že na své nezaměstnanosti neslo jistou vinu též samo dělnictvo a dokazuje to nejlépe již okolnost, že jsou v obvodě zemské centrály práce v Českých Budějovicích podnes některé okresy, které trpí na př. stálým nedostatkem zemědělské čeledi, aniž dalo se jinak schopné dělnictvo k tomu přiměti, aby odhodlalo se při nedostatku práce ve vlastním oboru též tuto práci aspoň přechodně přijmouti.

Tak na př. jest veliký nedostatek hospodářské čeledi v okresu milevském, kamž bylo nutno v posledním čase opatřovati čeleď z Podkarpatské Rusi pomocí státní zprostředkovatelny práce v Užhorodě a totéž platí i o okresu mladovožickém, sedleckém a táborském.

Jsou ovšem lidé, kteří se v hospodářských pracích nevyznají, a jest i mnoho rolníků a zemědělců, kteří takovéto lidi nepřijmou do práce, než i přes to dalo by se této kalamitě odpomoci při dobré vůli aspoň z části.

Že vyskytuji se stále ještě hojné případy, kde dlužno přechodně nezaměstnancům pomocnou ruku podati, jest naprosto nepochybno, a v takových případech bylo během letošní zimy v jižních Čechách povoleno vyplácení podpory v nezaměstnanosti a to v politických okresích České Budějovice, Kaplice, Týn nad Vltavou, Třeboň, z části v politických okresích Sušice a Prachatice.

Z úvěru ministerstva veřejných prací v jihočeských okresích a to: v Trhových Svinech, Sušicích, Strakonicích, Prachaticích, Kaplicích, Klatovech, Krumlově, Domažlicích, Horažďovicích, Kašperských Horách, Jindřichově Hradci, Týně n. Vlt. a Horšově Týně bylo v roce 1920 podporováno celkem 31 nouzových silničních staveb a úhrnná částka státních příspěvků na tyto stavby povolených činila okrouhle 3,300.000 K.

Uváží-li se, že ve státním rozpočtu na rok 1920, pro veškeré mimořádné silniční stavby v Čechách bylo preliminováno celkem 8,000.000 Kč, třeba doznati, že na nouzové silniční stavby v jižních Čechách byl vzat zřetel v krajní míře, jak příslušný státní úvěr to připouštěl.

Pokud se týče staveb železničních tratí jest v jižních Čechách projektován větší počet železničních spojení, z nichž byla již část podrobena politické pochozí komisi; ostatní projekty jsou pouze generelní, na jichž podkladě byla provedena revise trati.

Jelikož všechna tato železniční spojení mají charakter místních drah, jest stanovisko vlády k realisaci těchto projektů dáno všeobecně zákonem ze dne 27. června 1919, čís. 373 Sb. zák. a nař. jednajícím o doplnění železniční sítě výstavbou místních drah.

Zákonem tímto, jehož účinnost začíná 1. lednem 1922 jsou stanoveny nutné předpoklady co do výnosnosti dráhy a úhrady stavebního nákladu, jichž splnění musí rozhodnutí o výstavbě předcházeti.

Spolučinnost ministerstva železnic omezuje se prozatím na šetření, zda svrchu uvedené projektované místní dráhy odpovídají podmínce o výnosnosti zákonem stanovené. Tato šetření byla již zařízena a jich výsledek bude tvořiti základ dalších úvah o realisaci zmíněných železničních spojení.

K vlastnímu zahájení stavby jest však podle stanovení paragrafu 4 uvedeného zákona zapotřebí zmocnění vlády zvláštním zákonem, v němž se ustanoví celkový náklad zařizovací, částka jeho připadající na zájemníky a určí se způsob, jakým se má uhraditi část nákladu zařizovacího, neuhražená příspěvky interesentů.

Postup tento předpokládá, že zástupcové projektů souběžně se zdejším šetřením o výnosnosti dráhy (paragraf 2 cit. zákona) provedou přípravné práce směřující k zajištění příspěvků zájemníků, jež nutno ve smyslu paragrafu 3 zákona složiti před početím stavby.

Pokud jde o práce rozšiřovací a doplňovací na provozovaných železnicích provádí správa státních drah obsáhlé práce ve stanici Dvořiště-Horní Heršlák, kdež zaměstnává značný počet jak dělnictva nekvalifikovaného tak i profesionistů. Nalezli zde obživy hlavně saisonní dělníci z okresu kaplického tak zv. >světáci<, kteří každoročně hledali práci za hranicemi.

Značný počet dělnictva jest zaměstnán také v Českých Budějovicích na zemní práci a kladení svršku nových výběžných kolejí. Rovněž tak i v Chotýšanech, kdež se pracuje na rozšíření stanice a dále také při pracích na různých železničních stavbách prováděných nebo připravovaných v oblasti jižních Čech.

Ředitelství státních drah v Plzni bylo na nezaměstnanost v jižních Čechách každoročně se vyskytující znovu upozorněno a poukázáno, aby jednak v pracích pokračovalo, jednak i nové práce začalo.

Z toho co bylo právě uvedeno, třeba uznati, že státní správa učinila v rámci platných předpisů všechny kroky, aby hospodářskou situaci dělného lidu v jižních Čechách co možná usnadnila a že věnuje tomuto kraji i na dále plnou pozornost.

V Praze dne 7. března 1921.

Ministr železnic:
Dr. inž. Burger v. r.

Ministr sociální péče:

Dr. Gruber v. r.