Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 621.

senátora dr Witta a soudr.

na pana ministra obchodu dr Hotowitze

Expositura komise pro zahraniční obchod v Mor. Ostravě, která hodlá nyní vystavěti vlastni budovu, nevypsala veřejné soutěže, nýbrž omezené ofertní řízení, k němuž byli pozváni tři místní a jeden pražský podnikatel.

Celé toto ofertní řízení bylo pouhou fraškou a jeho jediným účelem bylo pouze maskovati machinace, které stavební výbor KOPZO s ministerským radou drem Ottisem v čele prováděl. Pánové v tomto výboru zasedající měli předem již úmysl a zájem zadati stavbu pražské firmě stavitelské Ing. Vladislav Vlček a neštítili se provedenou komedií ofertního řízení poškoditi místní firmy, kterým způsobili zbytečné výlohy spojené s vypracováním ofert v tomto fingovaném ofertním řízení.

Že celé ofertní řízení bylo jen fingováno, o tom svědčí tyto nezvratné zjištěné okolnosti.

Stavební výbor KOPZO aneb expositura vývozní komise v Mor. Ostravě daly v létě m. r. místním stavitelem vypracovati plán. Brzy na to objevil se v Mor. Ostravě zástupce stavitelské fy. Ing. Vlček z Prahy a najav si v hotelu Slavie pokoj, ohlásil tam odštěpný závod pražského podniku. Nyní je zajímavým, že stavební výbor KOPZO vyzval k účasti na ofertním řízení jenom tři místní firmy a právě tuto nově se etablovavší fu Vlček, o níž v tehdejší době již bylo známo, že se jí zřítila stavba spolkového domu v Příkazech. Již v tehdejší době prohlašovali zřízenci fy Vlček, že nikdo jiný mimo jejich fu nedostane stavbu. Když p. ministerský rada dr Ottis byl před konečným rozhodnutím o zadání stavby žádán, aby měl ohled k místním firmám, které nesou tíhu a břemena ostravských daní a vysokých přirážek, odpověděl, že byly jen místní firmy vyzvány, ačkoliv on, jako i ostatní členové stavebního výboru a mezi nimi zejména p. ministerský stavební rada Valečka z ministerstva veřejných prací dobře věděli, že fa Vlček je pražskou firmou a stala se jenom ad hoc ostravskou, aby pánové mohli s ní celý zamýšlený trik snadněji provést.

Ostatně potvrzuje celý další postup, oč pánům předem šlo.

Koncem prosince m. r. konala se v Mor. Ostravě stavební komise a dle stavebního protokolu byl tu súčastněn celý štáb nejrůznějších referentů, mezi nimi i ministerský stavební rada Valečka a za vývozní komisi pražský advokát dr Adolf Krýsa a, což je největší záhadou, jeho bratr Ing. Bohuslav Krýsa, jenž v Ostravě je právě ohlášen jako odpovědný representant expositury fy Vlček. Není jasné, proč vývozní komise vyslala mimo četné odborníky advokáta z Prahy ku stavební komisi, při níž se nedaly očekávati ani ty nejmenší obtíže, ale jistě je záhadným, jak v době, kdy ještě stavba nebyla ani vypsána, bral na komisi již účast zástupce stavitele, jenž později stavbu obdržel.

Tím ale ještě celá komedie nebyla dovršena. Při otevírání ofert ukázalo se, že nejlacinějšími oferenty byly podle pořadí místní fy Dvořák a Kučera a pak Arthur Rozhon. Po nich na třetím místě byla fa Vlček.

Když protektoři fy Vlček viděli, že jimi protežovaná firma není na prvním místě, změnili projekt a vyzvali v užším řízení jenom fu Dvořák a Kučera a fu Vlček a pominuli ostatní oferenty ostravské, zejména fu Arthur Rozhon, ačkoliv byla lacinější než fa Vlček. Tato skutečnost bije jistě do očí.

A nyní ovšem nastalo to, co každý mohl předvídati z celého tohoto postupu, ze páni ve stavebním odboru našli konečně jakousi, veřejnosti ovšem dosud neznámou záminku, aby fě Vlček stavbu zadali a tím záměr svůj provedli.

I nejchladnějšího a nejobjektivnějšího pozorovatele musí toto jednání stavebního odboru zaraziti a nutit ho k domněnkám, které je lépe nevysloviti. Ale i kdyby skutečně v této affaiře se ukázalo, že se tu nejedná o nějakou korupci, pak přece nelze popříti, že stavební výbor postupoval naprosto nekorektně a protežoval jednu firmu na úkor domácích přímo cynickým způsobem. Jakým způsobem poškozen byl stát, to ovšem mohou posouditi jen znalci, kteří všechny oferty propočítali. Jisto je, že ministerští úředníci, zasedající ve stavebním výboru KOPZO, znehodnotili veřejnou soutěž a že každý podnikatel na venkově ztratí důvěru v konkursní řízení, když vidí, jak šikovně tito páni to dovedou navléci, aby své strýčkovství mohli provozovati.

Podepsaní vznáší na p. ministra tento dotaz:

1. Je pan ministr ochoten rozhodnutí o zadání stavby budovy pro exposituru komise pro zahraniční obchod v Mor. Ostravě zrušiti, aneb jeho výkon zastaviti až do doby, kdy bude zjištěno, zda-li postup při tomto zadání byl správným?

2. Je pan ministr se zřetelem k tomu, že ve věci této jsou kompromitováni ministerští úředníci, ochoten co nejpřísněji celý postup vyšetřiti za účasti všech zájemníků a vyžádati si posudek od inženýrské komory a od stavitelské delegace?

3. Je pan ministr ochoten zakročiti nejpřísnějším způsobem proti všem, kteří na této affaiře jsou zúčastněni?

V Praze 15. března 1921.

Dr. Witt,