Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 631.

Ústavně právní výbor jednal ve schůzi dne 16. března t. r. o výše uvedeném usnesení poslanecké sněmovny tisk 614 stran osnovy zákona, kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím a usnesl se na návrhu, aby senát schválil tuto osnovu zákona ve stejném znění jak byla schválena v 63. schůzi dne 11. března 1921 sněmovnou poslaneckou beze změny a sice:

ze dne..................................................................1920,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby v přechodné době až do konce roku 1922 slučovala a rozlučovala obce jakož i měnila hranice obcí, okresů politických, soudních a zastupitelských, a k tomu cíli i hranice žup a zemí v těch případech, o kterých do 31. prosince 1920 již u politických úřadů správních řízení bylo zahájeno.

Před každým opatřením ve smyslu odstavce prvého budiž vždy poskytnuta příležitost zúčastněným osadám, obcím, okresům, zemským správním výborům (zemským výborům, zemským správním komisím), aby se k věci mohly vyjádřiti ve lhůtě 30denní. Jinak není třeba ke všem těmto opatřením vyjímajíc případy podle odstavce třetího dobrých zdání, vyjádření nebo souhlasu jakýchkoli sborů a úřadů správních nebo sborů zákonodárných. Vláda však jest povinna zamýšlené sloučení, rozloučení nebo změnu hranic uveřejniti po dobu osmi dnů vyhláškou v zúčastněných osadách a obcích. V dalších osmi dnech má každý právo podati připomínky u ministerstva vnitra, o nichž se rozhodne současně s rozhodnutím ve věci samé.

Při rozlučování obcí budiž dbáno toho, aby obce nově vznikající byly hospodářsky tak zajištěny, aby mohly plniti úkoly veřejné správy. Rozloučení může býti povoleno jen tehdy, když s ním projeví souhlas zemský správní výbor (zemský výbor, zemská správní komise) ve lhůtě 4 měsíců; lhůta tato může býti o další 2 měsíce prodloužena.

Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus bude stanoveno vládním nařízením, kterým orgánům sluší poskytnouti příležitost vyjádřiti se podle předchozího odstavce.

§ 2.

Vláda se zmocňuje, aby, měníc podle § 1 hranice zemské, upravila nařízením místní platnost říšských i zemských zákonů v dotčených územích dosud platných.

§ 3.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v případech, kde jde o sloučení obcí a podle výsledku šetření jeví se to potřebným nebo účelným, před provedením sloučení rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval správní komisi pro celé území, které se má sloučiti v jednu obec. Za těchže podmínek může ministr vnitra jmenovati správní komise pro části obce, která se má rozloučiti. Komise tyto převezmou ihned správu dotčených území a vykonají přípravy ku provedení voleb obecních v každé nové obci, sloučením neb rozloučením utvořené. V takových případech budu volby rozepsány do tří měsíců.

§ 4.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí s konečnou platností rozhodl o majetkovém vyrovnání mezi zeměmi v případech sloučení, rozloučení nebo změny hranic okresů a obcí, kde jde současně o změnu hranic mezi dosavadními zeměmi a kde zúčastněné zemské správní výbory (zemské výbory, zemské správní komise) se nedohodnou.

§ 5.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě ministrem financí v případech slučování, rozlučování nebo změny hranic povoloval dočasné vybírání obecních, okresních, župních a zemských přirážek a dávek nestejnou výší v jednotlivých částech, kde též dosud byly vybírány nestejnou výší.

Tato pravomoc může býti přenesena na úřady, které jsou podle všeobecných ustanovení příslušny povolovati vybírání těchto přirážek a dávek.

§ 6.

Pokud jde o podmínky práva volebního nebo volitelnosti jakož i o zápis do stálých voličských seznamů, sčítá se souvislý nepřetržitý pobyt v jednotlivých obcích, které se sloučiti mají, jako by šlo o pobyt v obci jediné.

§ 7.

Zmocnění daná tímto zákonem vztahují se též na města s vlastním statutem, na města s regulovaným magistrátem a na města s právem municipálním.

§ 8.

Ministr vnitra může výkon práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru zplnomocněnému pro správu Slovenska.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývá platnosti zákon ze dne 27. května 1919 č. 295 Sb. z. a n., a zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n. Ustanovení § 1 zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n., nejsou tímto zákonem dotčena.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Platnost zákona ze dne 9. prosince 1919, č. 8 Sb. z. a n. z r. 1920, podle něhož provádělo se slučování a rozlučování obcí a s tím související změny hranic obecních, okresních a zemských, končí dnem 31. prosince r. 1920. Kdyby nebylo učiněno opatření, aby ty případy, jež jsou již projednávány, mohly býti skoncovány, zmařilo by se mnoho již vykonané práce na škodu zúčastněných obcí.

Navrhovaným zákonem má být umožněno dokončení všech případů, o nichž bylo do konce tohoto roku zahájeno řízení u politických úřadů správních. Poněvadž prakse při provádění dosavadního zmocňovacího zákona ukázala, že mnohé změny při slučování a rozlučování obcí a související s tím změny hranic okresů, žup i zemí zasahují do oboru veřejné správy a zákonů ji upravujících takovým způsobem, že rychlé a účelné vyřízení některých případů naráží na těžko překonatelné překážky, rozšiřuje předložená osnova zmocnění vlády tak, aby nařízením na základě tohoto zákona mohla všecky změny novým poměrům odpovídající provésti.

Při projednávání této předlohy v ústavně-právním výboru byla uznána potřeba prodloužení platnosti dosavadního zmocnění v případech, jež osnova zákona uvádí a též potřeba širšího zmocnění pro snadnější a rychlejší vyřízení projednávaných případů, uznána však také nutnost stanoviti určité hranice v takových případech, kde by při rozlučování obcí mohlo dojíti k jednostranným škodám buď pro obce nově jako samostatné vznikající, nebo pro obce, od nichž připojené obce neb části se odloučí.

Kromě toho uvážil ústavně-právní výbor, že je nutno, aby zabráněno bylo vzniku nových samostatných obcí takových, jichž hospodářský základ pro úkoly veřejné správy, jež obcím náležejí, byl by nedostatečný. Také možnost zásahu zúčastněných osad, obcí, okresů, žup i zemí do jednání byla uznána za potřebnou a vyhověno tomu ustanovením o právu k vyjádření se ve lhůtě 30denní.

K vůli osmidenní lhůtě na konci druhého odstavce § 1 nenavrhuje výbor změny usnesení poslanecké sněmovny, ale očekává, že ministerstvo nebude pro uplynutí této příliš krátké lhůty připomínky odmítati a podrobí je - třeba později podané - náležité úvaze, pokud tím nepovstane zvláštní průtah v řízení.

Resoluce navrhovaná v tom smyslu, aby nesměly býti sloučeny neb rozloučeny obce, v nichž tři čtvrtiny občanů jakýmsi plebiscitem se vyjádřili proti takovému opatření, nebyla přijata hlavně z toho důvodu, že nejsou v praxi myslitelny případy, že by vzhledem k ostatním podmínkám zákonem stanoveným, příslušný úřad uznal na sloučení neb rozloučení proti projevenému názoru tak převážné většiny občanstva, vyjímaje snad případy zvláštního a mimořádného zřetele vyžadující.

V osnově se vůbec jeví snaha, aby hlas zúčastněných osad, obcí, okresů i zemí a také jednotlivých občanů byl slyšen a náležitě uvažován.

Mimo toho sleduje osnova i ten účel, aby poměry správní byly stabilisovány, a aby slučování a rozlučování obcí bylo příště vázáno na přísnější podmínky.

Předloha nového zákona slučuje v sobě s jistými ne velkými změnami testy zákona ze dne 27. května 1919, č. 295 Sb. z. a n., a ze dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n. Změny pak, v nové textaci obsažené, slouží hlavně tomu, aby byly odstraněny pochybnosti vznikající při praktickém použití zmíněných zákonů.

Z úpravy § 3 plyne, že při slučování obcí má býti jmenována - pokud toho je skutečně třeba - pouze jediná správní komise, a že v každém takovémto případě musí obecní zastupitelstvo dosavadní býti řádně rozpuštěno, takže i kdyby snad potom nedošlo k sloučení obcí, a následkem toho přestala funkce správní komise, neobživují opět práva zastupitelstva starého, nýbrž musí dojíti k novým volbám.

K § 4 dlužno podotknouti, že rozhodování ministra vnitra v dohodě s ministrem financí o majetkovém vyrovnání mezi zeměmi se týká majetkových poměrů veřejnoprávních.

Dále doplněn § 6 zmínkou o voličských seznamech.

V § 7 dochází přesného vyjádření myšlenka, že veškerá zmocnění v zákoně tomto obsažená týkají se nejen obcí v užším slova smyslu, nýbrž též měst statutárních s regulovaným magistrátem a s právem municipálním.

V Praze dne 16. března 1921.

Dr. Witt v. r.,
předseda.

Dr. Jan Brabec v. r.,
zpravodaj.