Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 639.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátorů Jurko Lažu, Štěpána Kadu, Juraja Babku a soudruhů

v záležitosti nouze obyvatelstva krajů válkou poškozených (č. tisku 298).

Ministerstvu vnitra jest dobře znám neutěšený stav obyvatelstva válkou poškozené šarišské a severní části zemplinské župy. Majetkové škody obyvatelstvu způsobené byly již úřady vyšetřeny a tvoří součástku reparačního materiálu zaslaného reparační komisi v Paříži, která má o veškerých nárocích vůči Německu a jeho spojencům na náhradu škod válečných ve smyslu mírové smlouvy Versaillské rozhodovati.

Dříve nežli bude poškozeným tato náhrada reparační komisí přiznána, mohou zažádati si o státní výpomoc podle vládního nařízení ze dne 14. října 1920, čís. 556 Sb. z. a n., což poškozené obyvatelstvo částečně také činí.

Pokud jde o vrácení obnosů zadržených při kolkování bankovek, uložilo ministerstvo financí generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě, aby vyřizovalo co nejblahovolněji a nejrychleji žádosti obyvatelstva ze shora zmíněných krajů za uvolnění bankovek zadržených při okolkování, a při prokázané potřebě, aby uvolňovalo zadržené vklady úplně.

Toto ministerstvo povolilo dále, asi ve 40 obcích župy šarišské odpis dlužných daní přímých, vojenských tax, zbrojní daně a krajinské přirážky pro ošetřování chorých v úhrnné částce asi 33.000 K a učinilo opatření, aby na Slovensku dosud platné předpisy z doby uherské o daňových úlevách z důvodů škod válkou způsobených byly skutečně provedeny.

Rekvisice, čili nucené výkupy obili nebyly v župě šarišské dosud vůbec prováděny. V župě zemplinské bylo uloženo výkupním orgánům, aby toliko v případech výslovné renitence provedly t. zv. trestný (nucený) výkup, omezený na renitentní jednotlivce, po případě renitentní obce, poněvadž dobrovolné dodávky nestačí k úhradě spotřeby.

Zákaz používati domácích ručních mlýnků, platný v celém území republiky, nemůže ministerstvo pro zásobování lidu z důvodů zásadních prozatím odvolati. Vedle nemožnosti jakékoli kontroly o spotřebovaném množství obilí samozásobiteli druží se na Slovensku k důvodům trvání zákazu i t. zv. "mýtné", t. j. 12% obilí daného do mlýna k semletí a 5% z obilí daného na šrotování, které odebírá mlynář za úřední cenu od mlečů a odvádí do okresního mlýna k semletí pro veřejnou aprovisaci. Odvoláním zákazu, resp. zrušením mýtného bylo by stiženo úřední zásobování nesamozásobitelů.

Pokud snad by šlo o šrotování obilí, jest povolení jeho vázáno na dodání 50% kontingentu v době podání žádosti za odpečetění šrotovníku.

Z důvodů hospodářských a aby bylo čeleno hromadnému stěhování Slováků do Ameriky, provede ministerstvo veřejných prací jednak úpravu nynějších cest a silnic státních i nestátních a mostů, jednak stavby nových silnic, čímž poskytnutá by byla příležitost k výdělku.

Se strany tohoto ministerstva byla také všem budovám školním na Slovensku, které byly v době válečné poškozeny, věnována největší péče, a bylo postaráno o to, aby veškeré nutné opravy byly s největším urychlením provedeny.

Za tím účelem byl vládní referát veřejných prací v Bratislavě zmocněn, aby v případech nutných, kde by mohlo nastati zdržení nebo oddálení vyučování, postupoval samostatně a práce zadal bez předchozího povolení ministerstva veřejných prací.

Ministerstvo školství a národní osvěty nemohouc pro stavební krisi dosud přikročiti k nutným novým stavbám a nemohouc pro neutěšený hospodářský stav v krajinách válkou poškozených nutiti obce, aby konaly vůči škole svou povinnost, kterou jim zákon ukládá, snažilo se všemožně o to, aby řádné vyučování bylo zahájeno aspoň ve školách válkou ušetřených nebo znovu upravených. Ve státních školách většinou se již také učí.

Na novostavby obecných a měšťanských škol na Slovensku jest zařaděna v rozpočtu státních investic pro rok 1921 lit. F III. Pozemní stavby, pol. 210 částka 8,000.000 K. Stavby těchto budov přispějí zajisté v příslušném okrsku též k odstranění nezaměstnanosti tamního obyvatelstva.

Velká většina lidových škol na východě Slovenska jest ovšem církevních, hlavně řecko-katolických na jejichž opravu není prozatím dostatečných finančních prostředků po ruce.

Ohledně zřízení autobusového spojení Bardiov - Svidnik - Stropkov (jakož i spojení Bardiov - Bardiovské kúpele a Prešov - Giraltovce) konalo ministerstvo pošt a telegrafů šetření již v dubnu 1920, při čemž shledáno, že musí býti především upraveny silnice aspoň tak, aby měly hladký povrch a sesíleny silniční mostky; nad sráznými stráněmi musí býti zasazeny okrajové kameny nebo železná zábradlí; dále jest třeba, aby zájemníci poskytli potřebnou garáž aspoň na dva vozy v Bardiově a nocovnu pro jeden vůz a pro řidiče ve Stropkově a pak aby převzali ve smyslu "Všeobecných podmínek pro zřizování státních tratí automobilových" buď záruku za případný schodek provozní, neb aby se z této záruky vykoupili složením 40% kupní ceny vozů do vlastnictví poštovní správy.

Podle zprávy županského úřadu setkává se jak úprava silnic tak vyplnění ostatních podmínek s potížemi finančního rázu; pokud však nebudou upravený silnice aspoň tak, aby vykazovaly hladký povrch a dokud nebudou splněny i ostatní podmínky, zejména pokud jde o garáž a nocovnu, nebude možno navrhovaného spojení uskutečniti.

Trať Bardiov - Bardiovské kúpele byla po část lázeňské sezony 1920 již v činnosti a bude pravděpodobně obnovena v sezoně 1921.

Z těchto všech opatření je zajisté patrna snaha, aby obyvatelstvu obou jmenovaných žup bylo, pokud jest to v moci vlády, co nejrychleji pomoženo a aby podle možnosti zahojeny byly rány válkou způsobené. Vláda jest odhodlána věnovati těmto krajům válkou bezprostředně poškozeným i na dále svoji plnou pozornost.

V Praze dne 14. března 1921.

Černý v. r.,
ministr vnitra.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP