Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 654.

Písemný styk československých soudů s cizinou pozbyl následkem státního převratu svého dřívějšího smluvního podkladu a děje se proto potud v cestě diplomatické, pokud s jednotlivými státy nebyly sjednány odchylné dohody. Toto stanovisko bylo zaujato všemi cizími státy bez výjimky, zejména i Německem.

Zjevné obtíže, které jsou spojeny s diplomatickým prostředkováním dopisování a jež plynou hlavně z toho, že prostředkování toto vyžaduje účast celé řady úřadů, přiměly justiční správu, že již v roce 1919 za souhlasu vlády zahájila jednání s jednotlivými státy, mezi nimi též s Německem, o provisorní úpravě vzájemných právních styků. Podobná dohoda byla dosud sjednána s Rakouskem a částečně s Polskem, načež na jich podkladě bylo upraveno dopisování s těmito státy výnosy ministerstva spravedlnosti z 29. března 1919, č. 6336 v poměru k Rakousku a z 18. listopadu 1920, č. 39785, pokud se týče Polska.

Jednání s Německem, které neobmezuje se nikterak na pouhou úpravu písemných styků mezi soudy, nýbrž týče se rovněž vzájemné ochrany příslušníků obou dotčených států a celého souboru vzájemné právní pomoci, mezi jiným též vydání zločinců a výkonu exekučních titulů, nebylo dosud skončeno, není však pochybností o tom, že v dohledné, nikoli daleké době povede k úspěšnému cíli. Prozatím dohodly se obě strany na tom, aby alespoň ve věcech, jež týkají se provedení úmluvy o přenesení soudnictví na Hlučínsku vzhledem ku zvláštní naléhavosti jejich soudy v obou státech tím dotčené mohly si dopisovati přímo s opomenutím cesty diplomatické.

Po stránce jazykové jest třeba poznamenati, že dožádání československých soudů do ciziny jsou sice podle §§ 1 a 4 jazykového zákona z 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a nař. sepisována v řeči státní, oficielní, dožádání toto jest však současně opatřováno - pokud zvláštní dohodou súčastněných států nebylo stanoveno něco jiného - překladem v úřední řeči dožádaného soudu. Tento postup jest zachováván vůči všem cizím státům, s nimiž není dohody, tudíž právě tak jako v poměru k Německu též vůči Francii, Italii, Maďarsku a j. a není proto správným mínění, vyslovené v interpelaci, že snad bezprostřední styk s říšskoněmeckými soudy není obnovován z příčin povahy jazykové.

V Praze, dne 11. března 1921.

Dr. Popelka v. r.,
ministr spravedlnosti.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 654.

Der schriftliche Verkehr der čechoslowakischen Gerichte mit dem Auslande verlor infolge des Staatsumsturzes seine frühere Vertragsgrundlage und erfolgt deshalb insofern auf diplomatischem Wege, inwiefern nicht mit einzelnen Staaten abweichende Vereinbarungen getroffen wurden. Dieser Standpunkt wurde seitens sämtlicher fremden Staaten ohne Ausnahme, insbesondere auch seitens Deutschtand eingenommen.

Die offenkundigen Schwierigkeiten, welche mit der diplomatischen Vermittlung der Korrespondenz verbunden sind und welche hauptsächlich darin bestehen, dass diese Vermittlung die Anteilnahme einer ganzen Reihe von Aemtern in Anspruch nimmt, bewogen die Justizverwaltung, dass dieselbe bereits im Jahre 1919 mit Zustimmung der Regierung rnit einzelnen Staaten insbesondere auch mit Deutschland, bezüglich einer provisorischen Regelung des gegenseitigen Rechtsverkehres Verhandlungen einleitete. Eine ähnliche Vereinbarung wurde bisher mit Oesterreich und teilweise mit Polen getroffen, worauf auf deren Grundlage die Korrespondenz mit diesen Staaten mit den Erlässen des Justizministerium vom 29. März 1919, Zl. 6336 bezüglich des Verhältnisses zu Oesterreich und vom 18. November 1920, Zl. 39785 bezüglich des Verhältnisses zu Polen geregelt wurde.

Die Verhandlungen mit Deutschland, welche sich keineswegs auf die blose Regelung des schriftlichen Verkehres zwischen den Gerichten beschränken, sondern sich gleichfalls auf den gegenseitigen Schutz der Angehörigen beider beteiligten Staaten, sowie auf den ganzen Komplex der gegenseitigen Rechtshilfe, unter anderen auch auf die Ausfolgung der Verbrecher und auf den Vollzug der Exekutionstitel beziehen, wurden bisher nicht zu Ende geführt, es besteht jedoch kein Zweifel darüber, dass dieselben in absehbarer, nicht ferner Zeit zu einem erfolgreichen Ziele führen werden. Vorläufig kamen beide Parteien darüber überein, dass ihre Gerichte in beiden Staaten direkt mit Umgehung des diplomatischen Weges wenigstens in solchen Angelegenheiten korrespondieren können, welche sich auf die Durchführung des Vertrages betreffend die Uebertragung der Gerichtsbarkeit in Hultschin mit Rücksicht auf deren Dringlichkeit beziehen.

In sprachlicher Hinsicht ist zu bemerken, dass die Ansuchen der čechoslowakischen Gerichte nach dem Auslande zwar gemäss §§ 1 und 4 des Sprachengesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 122 S. d. G. u. V. in der Staats-, offizielen Sprache verfasst werden, diese Ansuchen jedoch gleichzeitig - insoferne durch ein besonderes Abkommen der beteiligten Staaten nicht anders bestimmt wurde - mit einer Uebersetzung in der Amtssprache des angerufenen Gerichtes versehen werden. Dieser Vorgang wird gegenüber allen fremden Staaten, mit welchen kein Abkommen besteht, eingehalten, daher geradeso wie im Verhältnisse gegenüber Deutschland auch gegenüber Frankreich, Italíen, Ungarn u. A. und es ist deshalb die in der Interpellation zum Ausdrucke gebrachte Meinung unrichtig, dass der unmitelbare Verkehr mit den reichsdeutschen Gerichten etwa aus Gründen sprachlicher Natur nicht erneuert werde.

Prag, am 11. März 1921.

Dr. Popelka m. p.,
Justizminister.