Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 659.

Zpráva

I. výboru rozpočtového a

II. výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny

o vládním návrhu zákona (tisk 1466),

kterým se pozměňují ustanovení §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství (tisk sen. 633).

I.

Slavný senáte!

Vláda podala koncem ledna 1921 poslanecké sněmovně Národního shromáždění osnovu zákona, aby byly uhlí používané ke provozu důlních podniků, a koks, používaný k vytavění surového železa, vyňaty z dávky uhelné.

Motivem předlohy té jest snaha po snížení výrobních nákladů průmyslu kovodělného. Výrobky průmyslu toho z větší části určeny jsou pro vývoz, a vývoz do ciziny je možným jen tehdy, mohou-li výrobky ty úspěšně konkurovati s výrobky cizími.

Poněvadž železo jest jednou z nejzákladnějších surovin našeho průmyslu, snaží se vláda, zlevnění jeho docíliti zlevněním

1. jednak uhlí, tím, že náklad na jeho dolování sníží odstraněním dávky uhelné z uhlí režijního (§ Z odst. 1 a 2 osnovy, totiž dosavadní zproštění toto nyní jasněji vysloveno v zákoně);

2. jednak koksu, jehož je potřebí pro tavení železných rud.

Drahota surového železa dle vládní zprávy zaviněna jest vedle toho jednak přírodou samou, že u nás se musí ruda železná pravidelně dovážeti z daleka k pecem tavicím (až ze Švédska), a že kvalita rud domácích je horší, jednak tím, že sama cena uhlí již jest u nás vyšší než na př. v Německu, takže u spojení i s vyšší deskou z uhlí než v Německu (o celých 100 %!) surové železo pak je u nás dražší než v cizině.

Vedle toho nelze přehlédnouti i tu další skutečnost, že tarify železniční jsou u nás až třikráte vyšší než v Německu.

Nepřihlížíme-li ani ku dalším nevýhodným poměrům výrobním oproti cizině, nesmíme se diviti, že výsledkem všeho jest ochromení naší konkurence v cizině.

Vláda si slibuje, že zlu tomu lze prozatím jedině odpomoci částečným odstraněním dávky z uhlí, upotřebeného kovoprůmyslem. Rozpočtový výbor však myslí, že ještě více by průmyslu prospělo s nížení tarifů železničních pro dopravu uhlí a rud, a snížení prodejní ceny uhlí; co se týče zdražení meziobchodem, jest povolána uhelná rada, která byla nyní konstituována, aby v tom směru učinila vládě návrhy.

Následkem konkurence a zvýšení výkonnosti dělníků lze očekávati, že ceny uhlí samy sebou brzy klesnou.

Poslanecká sněmovna rozšířila vládní osnovu, a osvobozuje od dávky uhelné i uhlí pensistů, provisionistů a jejich vdov jakož i uhlí upotřebené k provozu obecních vodáren.

Rozšíření to dlužno jen schvalovati; ba, jest si přáti, aby osvobození to bylo rozšířeno na všechny podniky veřejné prospěšné; nevýdělečné. Úbytek na dávce uhelné bude činiti asi 200 mil. Kč; bude nahrazen zlaciněním hmot, které musí i hospodářství státní kupovati, jednak oživením kovoprůmyslu a zvýšením příjmu státních daní v jiných oborech průmyslu a bude míti reflexi na zlevnění nákladu při dolování uhlí.

Rozpočtový výbor tudíž navrhuje:

Slavný senáte, račiž připojenou osnovu zákona, kterou se pozměňují ustanovení §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství, přijatou poslaneckou sněmovnou v její 5. schůzi dne 16. března 1921, schváliti. Zároveň doporučuje výbor rozpočtový i přijetí této resoluce:

"Ministerstvo veřejných prací se vybízí, aby při stanovení dávek uhlí ve smyslu 1 odst. 2. byly směrodatny pracovní smlouvy mezi odborovými organisacemi a zaměstnavateli."

 

V Praze dne 18. března 1921.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.

II.

Technicko-dopravní výbor senátu projednal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1466) č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství tisk 1766) ve schůzi konané dne 18. března 1921:

Od ledna t. r. se jeví v našem železářském průmyslu intensivní odbytová krise, poněvadž Německo nabízí surové železo a s tím související výrobky železářské za ceny, kterou jsou daleko pod výrobními cenami našich závodů. Příčina tohoto úkazu tkví v tom, že Německo disponuje ohromnými zásobami starého železa, na jehož přetavení jest třeba pouze nepatrného zlomku onoho množství koksu, kterého jest třeba u nás k vytavení surového železa z rud, které u nás dobýváme, a jež pro jejich nepříznivé chemické složení (příliš mnoho kyseliny uhličité),jsme nuceni mísiti s rudami dovezenými z cizozemska, hlavně ze Štyrska, Švédska a menší částkou z Bosny.

Z tohoto krátkého přehledu vyplývá, že hlavní složkou výrobní a tedy nákladovou při výrobě surového železa u nás jest koks, jejž zatěžuje velice intensivně uhelná dávka.

Prve, než by bylo možno při nynější situaci státu přikročiti k radikální redukci dávky, musilo by zajisté býti postaráno o náhradu za tím vzniklou ztrátu, což pro krátkost času nyní možno není.

Uvážíme-li, že náš železářský průmysl, který zaměstnává veliké procento dělníků a jest základnou našeho hospodářského života, potřebuje ihned pomoci, aby mohl snížit, cenu svých výrobků a tím stal se schopným konkurence s cizozemskou soutěži, což zaručí zase zaměstnanost ve všech ostatních s ním souvisících odvětvích, (slévárny, strojírny, mostárny a jiné podniky) vidíme, že tento zákrok jest toho času jedině možný a praktický. Finanční správa sice utrpí ztrátu asi 170 milionů Kč ročně, za to však zbavíme se z veliké části nezaměstnanosti, čímž zase stát nejenom morálně, nýbrž i materielně získá. Ostatní změny zákona, pozůstávající hlavně v odstranění dávky pro uhlí deputátní a pro uhlí ku provozu obecních vodáren, nejsou v ohledu finančním příliš těžké, neboť při provisionistických deputátech, které přistoupily, jedná se asi o 6 mil. Kč, u vodáren okrouhle 5 mil. Kč. Ovšem co se týče zrušení dávky pro vodárny, bylo by třeba, aby konsumenti byli účastni resultujícího zlevnění vody.

Konečně změna zákona o osvobození uhlí spotřebného pro opatření provozní síly uhelen směřuje k tomu, aby jasným zněním dotyčného ustanovení bylo zabráněno pokud možno vznikajícím sporům mezi správou finanční a závody, stran poplatnosti paliva použitého skutečně nutné provozné síly.

 

V Praze dne 18. března 1921.

A. Friedrich v. r.,
předseda.

Josef Kouša v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne....................................................................1921,

kterým se pozměňují ustanovení §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920,

č. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství.

Národní Shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 34 uvedeného zákona se pozměňuje a má napříště zníti:

Uhelná dávka se neodvádí za podmínek stanovených prováděcím nařízením:

1. z uhlí, které se spotřebuje pro opatření provozní síly důlního podniku k dobývání, třídění a nakládání uhlí;

2. z uhlí, které správa dolu z vlastní těžby a zdarma nebo nejvýše za režijní ceny poskytuje zřízencům a osazenstvu dolů, pensistům, provisionistům a jejich vdovám pro jejich vlastní domácí potřebu k otopu, pokud výměra těchto deputátů byla ministerstvem veřejných prací schválena;

3. z koksu používaného k vytavění surového železa ve vysokých pecích tuzemských. Za příčinou stanovení prodejné ceny surového železa a tovarů z něho vyrobených zřídí se cenový soud pro odbor železářský, který bude organisován obdobně jako cenové soudy pro stavební hmoty dle hlavy třetí zákona o stavebním ruchu;

4. z uhlí upotřebeného k provozu obecních vodáren.

Použití uhlí a koksu od dávky osvobozeného k jiným účelům stíhá se jako těžký důchodkový přestupek; uhlí k jinému účelu použité propadá na prospěch státu.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministrům veřejných prací a financí, průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby tento zákon provedli.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP