Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 666.

Četné mlýny v jižní Moravě leží těsně na bývalé zemské a nyní říšské hranici dolnorakouské a čítají od svého původu, t. j. od více nežli 100 let z velké části ku svým mlečum také rolníky z Dolních Rakous.

Založením Čs. státu a přísnou uzávěrou hranic jsou tyto mlýny omezeny výhradně na československé mleče a přišly tím o největší část svých mlečů.

Tato ztráta činí v některých případech až 80 % bývalého úhrnného výtěžku, takže další trvání těchto podniků odpadnutím meliva jest netoliko pochybné, nýbrž přímo znemožněno.

Vláda Československé republiky zrušila svého času pro většinu těchto mlynářů uzávěru hranic, jinak přísně prováděnou, a dovolila semílati cizozemské obilí v těchto mlýnech. Proti složení nepatrné částky peněžní směli pohraniční obyvatelé dolnorakouští dovézti obilí přes hranice a dopraviti mouku zase zpět, při čemž se stát přísnou kontrolou finančních orgánů chránil před jakýmkoli poškozením.

Koncem září 1920 bylo však toto opatření náhle zrušeno a vymíláni cizozemského obili v tuzemských mlýnech zakázáno, ba dokonce byly cizozemské obilí i mouka, jež v těchto mlýnech byly nalezeny, zabaveny a mlynáři citelně potrestáni, ačkoliv zrušení tohoto povolení vládou vysloveno a právoplatně ve známost uvedeno bylo teprve dlouhou dobu po zabavení. Veškery právní prostředky proti tomuto opatření a proti vyplývajícím z něho trestům a poškozením byly bezvýsledny, i nezbývá nyní majitelům těchto mlýnů při dalším trvání zákazu nic jiného, nežli závod uzavříti, poněvadž jim není možno vyzískati z oslabených podniků vysoké náklady režie a daně.

Sdružení majitelů mlýnů pohraničních okresů Znojmo-město a Znojmo-venkov vybídli tudíž vládu právem, aby opětně dovolila semílati cizozemské obilí ve vnitrozemských pohraničních mlýnech politického okresu znojemského a aby za tím účelem pohraničním obyvatelům dolnorakouským povolila nejrozsáhlejší úlevy ve styku pohraničním.

Tím zabezpečena by byla hospodářská existence mnoha tuzemských občanů, neboť zastavením četných podniků vzrostla by netušeně nezaměstnanost v okrese a pokračovalo by ještě dále zdražení mlecích výrobků pro tuzemské i cizozemské obyvatelstvo, avšak stát ztratil by na zničených majitelích mlýna silné poplatníky.

Podepsaní se táží:

1. Jsou panu ministru zásobování, jakož i panu ministru obchodu známy těžké nesnáze a škody, jež zákazem mlecího styku s rakouskými obcemi vznikly, zejména pak z tohoto důvodu pocházejíci přehmaty podřízených státních orgánů?

2. Jest pán ministr obchodu, jakož i pan ministr zásobování ochoten bezodkladně provésti všechna opatření, aby odstraněno bylo toto hospodářské poškozování našich živnostenských a silně poplatných existencí na hranici říše?

V Praze dne 15. března 1921.

dr. Naegle, Fritsch, Knesch, Jelinek, dr. Hilgenreiner, Jesser, dr. Ledebur, Meissner,

dr. Emma Marie Herzigová, Zuleger, Hübner.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 666.

Zahlreiche Mühlen in Südmähren .liegen hart an der ehemaligen Landes - nunmehrigen Reichsgrenze gegen Niederösterreich und zählen seit ihrem Bestand, das ist seit mehr als 100 Jahren, zum großen Teil auch die Landwirte von Niederösterreich zu ihren Mahlkunden.

Durch die Gründung des čsl. Staues und durch die scharfe Grenzsperre sind diese Mühlen ausschließlich auf die čsl. Mahlkunden beschränkt und dadurch um den grössten Feil ihrer Mahlkunden gekommen.

Dieser Verlust stellt sich in einigen Fällen bis auf 80 % des ehemaligen Gesamtertrages, so daß der Weiterbetrieb dieser Unternehmen durch den Ausfall an Mahlgut nicht nur in Frage gestellt, sondern direkt unmöglich gemacht ist.

Die Regierung der čsl. Republik hat seinerzeit die sonst streng durchgeführte Grenzsperre für die meisten dieser Mühlenbesitzer aufgehoben und die Vermahlung ausländischen Getreides in diesen Mühlen gestattet. Gegen Erlag eines geringen Geldbetrages konnten die Grenzbewohner aus Niederösterreich das Getreide über die Grenze bringen und das Mehl wieder zurückschaffen, wobei sich der Staat durch scharfe Kontrolle durch die Finanzorgane vor irgendwelchen Schädigungen schützte.

Ende September 1920 wurde aber diese Verfügung plötzlich aufgehoben und das Vermahlen ausländischen Getreides in inländischen Mühlen untersagt; ja sogar das in diesen Mühlen vorgefundene ausländische Getreide und Mehl beschlagnahmt und die Mühlenbesitzer empfindlich gestraft, wiewohl die Aufhebung der Bewilligung erst lange Zeit nach der Beschlagnahme von der Regierung ausgesprochen und mit Rechtswirksamkeit bekanntgegeben wurde. Jedes Rechtsmittel gegen diese Verfügung und gegen die daraus erflossenen Strafen und Schädigungen war ergebnislos und es bleibt nunmehr den Besitzern dieser Mühlen bei Fortbestand des Verbotes nichts anderes übrig, als den Betrieb einzustellen, da sie nicht in der Lage sind, die hohen Betriebskosten und Steuern mit den geschwächten Unternehmen aufzubringen.

Die vereinigten Mühlenbesitzer der Grenzbezirke Znaim-Stadt und Znaim-Land forderten daher mit Recht die Regierung auf, das Vermahlen ausländischen Getreides auf den inländischen Grenzmühlen des politischen Bezirkes Znaim wieder zu gestatten und zu diesem Zwecke den Grenzbewohnern von Niederösterreich die weitgehendsten Erleichterungen im Grenzverkehr zu gewähren.

Dadurch würde die wirtschaftliche Existenz vieler inländischer Bürger gesichert, denn bei einem Stillstand der zahlreichen Betriebe würde die Arbeitslosigkeit im Bezirke ungeahnt wachsen und die Verteuerung der Mahlprodukte für die inländische und ausländische Bevölkerung noch weiter fortschreiten, der Staat aber an den zugrundegerichteten Mühlenbesitzern zahlkräftige Steuerträger verlieren.

Die Gefertigten stellen - die Anfrage:

1. Sind dem Herrn Minister für Volksernährung sowie dem Herrn Handelsminister die durch das Verbot des Mahlverkehres mit den österreichischen Gemeinden hervorgerufenen schweren Mißstände und Schäden und insbesondere die aus diesem Anlasse erfolgten Übergriffe der untergeordneten staätlichen Organe bekannt?

2. Ist der Herr Handelsminister sowie der Herr Minister für Volksernährung bereit, umgehend alle Maßnahmen zu treffen, daß diese wirtschaftlichen Schädigungen unserer gewerblichen und steuerkräftigen Existenzen an der Reichsgrenze umgehend behoben werden?

Prag, 15. März 1921.