Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 676.
Návrh
senátorů dr Witta, Smetany a soudruhů
na vydání zákona, jímž se poskytuje po dobu mimořádných drahotních poměrů úředníkům státních báňských úřadů mimořádný drahotní příspěvek.
Důvody:
Jedním z nejdůležitějších oborů státní správy jsou báňské dozorčí úřady. Do kompetence jejich spadá státní dozor nad provozováním veškerého hornictví zejména v ohledu bezpečnosti dělníků a dolů, dále dozor nad racionelním dobýváním uhlí a jiných vyhražených nerostů, aby zamezeno bylo drancování dolů ze ziskuchtivosti soukromých podnikatelů na úkor veřejného zájmu. Dále spadá do jejich agendy nemocenské, starobní a úrazové pojištění horníků, rozhodování a intervence ve mzdových sporech, intervence za účelem zamezení stávek a výluk atd.
Již z této, jen částečně uvedené funkce revírních báňských úřadů jest patrno, že nejenom stát z důvodů národohospodářských, nýbrž také i dělnictvo v zájmu svojí bezpečnosti a ochrany má na tom eminentní zájem, aby revírní báňské úřady netoliko řádně a nestranně a naprosto neodvisle fungovaly, nýbrž aby tyto úřady byly zastávány úředníky, kteří jsou v ohledu odborném zvláště zdatní a v ohledu svého karakteru nanejvýše spolehliví.
Poněvadž k ovládání tak důležité a tak rozsáhlé agendy báňských úřadů jest třeba znalostí právnických i technických, vyžaduje zákon pro úředníky báňských revírních úřadů absolvování celých právnických studií i absolvování celé vysoké montanní školy, tedy vysokoškolské průpravy trvající při nejmenším 8 let.
Již vzhledem k tak nákladnému a obtížnému studiu, hlavně však proto, že jest nutno, aby báňští úředníci vykonávali svůj úřad v naprosté nezávislosti od majitelů závodit, jest povinností státu, zaručiti těmto úředníkům přiměřenou existenci.
Dnes tomu však tak není. Plat báňského rady a přednosty báňského revírního úřadu po více než 20leté služební době jest menší než počáteční plat horního inženýra soukromé společnosti, který zpravidla ve věku 22 let absolvuje vysokou montanní školu a službu nastupuje. Platy úředníků báňských revírních úřadů nedosahují dokonce ani výše platů dozorců u privátních dolů, od nichž se vyžaduje 2letý kurs na horní škole bez veškerého zvláštního předvzdělání.
Důsledek tohoto naprosto nedostatečného honorování úředníků báňských úřadů jest, že tito vystupují ze státní služby, aby přijali daleko lépe honorovaná místa v soukromých službách. Tak vystoupili ze státní služby u revírních báňských úřadů během posledního roku odborový rada dr Peters, jenž se stal ředitelem svazu majitelů dolů, dr Rybák, jenž se stál sekretářem horního ředitelství v Orlové, vrchní báňský rada Šváb, jenž se stal ředitelem horní školy v Mor. Ostravě, dále báňský rada dr Jirsch, báňský rada dr Michler a vrchní báňský komisař Hess, kterým všem byla nabídnuta výhodná místa u soukromých podnikatelů. Už nyní trpí agenda u báňských úřadů velice nedostatečným počtem úředníků, jichž jest v celé republice jenom asi 40. S dalším odchodem, a to právě těch nejschopnějších úředníků nutně počítati, jestliže materielní poměry úřadníků báňských úřadů nebudou lépe upraveny. Důsledky rozvratu báňských úřadů mohou býti katastrofální. Nebude-li se prováděti intensivní dozor státní nad zachováváním bezpečnostních předpisů a opatření při provozování hornictví, mohou se vrátiti doby, kdy hromadná důlní neštěstí zničila sta hornických životů.
Jest povinností státu, aby si aspoň zbytek kádru úředníků báňských úřadů zajistil a jejich útěku ze státní služby zabránil. Stát může tak snadno učiniti, aniž by pro státní pokladnu z toho vzešlo nějaké zatížení poněvadž jest přirozenou povinností horních závodů, aby na vydržování státních inspekčních úřadů, věnovaných výhradně jejich odboru, přispívaly. Tím více toho lze žádati a jest to ospravedlněno, jelikož ohromné zisky těchto závodů neplynou do státní pokladny, nýbrž do kapes soukromých podnikatelů.
Proto navrhují podepsaní, aby se senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.........1921,
jímž se poskytuje po dobu mimořádných drahotních poměrů úředníkům státních báňských dozorčích úřadů mimořádný drahotní přídavek.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby úředníkům báňských úřadů po dobu mimořádných drahotních poměrů poskytla mimořádný funkční přídavek, jehož výše budiž určena dle drahotních poměrů služebního místa.
§ 2.
K účelu tomu splnomocňuje se vláda, aby cestou nařízení zavedla zvláštní poplatky, které buďtež rozvrženy na jednotlivé podniky podle hodnoty jejich produkce.
§ 3.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jej provésti náleží ministru veřejných prací v dohodě s ministrem financí.
Dr Witt, Smetana,
Kouša, Zimák, Časný, Průša, Špera, Švec, BIaho, Cholek, Dědic, Šáda, dr Soukup, Štelcl, Jakubka, Babka.