Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 706.

o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Elektrická vedení s transformačními a přepojovacími stanicemi a podobným příslušenstvím elektrických podniků, které byly prohlášeny nebo přeměněny za všeužitečné (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a zákona ze dne.....jakož i podstatné změny na nich, zejména značné prodloužení, rozšíření o nové dílo, přemístění a připojení k jinému všeužitečnému elektrickému podniku, mohou býti k žádosti vlastníka elektrického podniku vyznačeny v pozemkových knihách.

Zápisy ty vykonají se ve vložce, v níž zapsán jest příslušný všeužitečný elektrický podnik, na listu statkové podstaty (A) v oddělení II., a to i tehdy, když elektrické vedení a ostatní příslušenství jest mimo obvod tohoto knihovního soudu.

Je-li takový podnik zapsán v několika knihovních vložkách, budou elektrická vedení vyznačena v jedné z nich podle návrhu vlastníkova v knihovní žádosti, především však při hlavním závodě.

Elektrická vedení nemohou býti samostaně zapsána v knihách pozemkových.

§ 2.

Zápisem do pozemkových knih stávají se elektrická vedení součástí knihovního tělesa s účinkem, že všechny zápisy v této knihovní vložce se vztahují též na zapsaná elektrická vedení a zařízení.

Byly-li transformační nebo přepojovací stanice nebo jiná díla patřící k elektrickému podniku zapsány v samostatných knihovních vložkách (§ 12 zák. ze dne 22. července 1919, č. 438 sb. z. a n.), mohou býti vyznačena v knihovní vložce pro elektrický podnik jen, když na nich neváznou závady, nebo váznou závady co do pořadí a rozsahu tytéž jako na elektrickém podniku, jehož jsou příslušenstvím. Povolí-li se jejich zápis při tomto, bude to spolu z úřední moci poznamenáno v knihovních vložkách pro tato díla zřízených v nadpisu listu statkové podstaty (A). Po tomto zápisu nemohou v těchto vložkách na listu závad další zápisy provedeny býti, pokud poznámka nebude vymazána.

§ 3.

Knihovní soud může povoliti, aby bylo elektrické vedení nebo značné jeho prodloužení neb rozšíření o nové dílo nebo přemístění v knihách vyznačeno, pouze podle úředního potvrzení schvalovacího řádu dle §u 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 sb. z. a n., obsahujícího tyto údaje:

1. označení elektrického podniku s potvrzením, že jde o všeužitečný podnik elektrický,

2. potvrzení, že elektrické vedení nebo nové dílo jest postaveno a tvoří příslušenství elektrického podniku pod č. 1) uvedeného,

3. vyznačení obcí, kterými elektrické vedení prochází neb w nichž dílo jest,

4. způsob označení elektrického vedení v evidenční knize elektrických podniků (§ 15 nařízení z 25. října 1920, č. (612 sb. z. a n.),

5. prohlášení, že od schvalovacího úřadu nebylo dosud pro toto elektrické vedení vydáno úřední potvrzení k zápisu do pozemkových knih.

Jde-li o vyznačení jiných podstatných změn, musí býti nastalá změna prokázána obdobným úředním potvrzením. Připojení k jinému všeužitečnému elektrickému podniku upravuje § 4.

Jde-li o dílo zapsané v jiné knihovní vložce (§ 2, odst. 2) jest třeba uvésti to v úředním potvrzení a předložiti knihovní výpis nebo po tvrzení, že tato vložka jest dluhů prostá.

§ 4.

Elektrické vedení nebo jeho část může býti z knihovní vložky odepsána a do jiné knihovní vložky připsána jen tehdy, stane-li se příslušenstvím jiného všeužitečného podniku.

V žádosti musí býti elektrické vedení nebo jeho část, jež má býti oddělena, přesně označena. Se žádostí musí, býti předloženy listiny, prokazující nabytí elektrického vedení neb jeho části, s příslušnými situačními plány, dále úřední potvrzení schvalovacího úřadu (§ 3), obsahující tyto údaje

1. označení elektrického podniku, k němuž elektrické vedení nebo jeho část se nově připojuje a potvrzení, že jde o všeužitečný elektrický podnik,

2. potvrzení, že elektrické vedení, nebo část stala se příslušenstvím elektrického podniku pod č. 1. uvedeného,

3. vyznačení obcí, kterými elektrické vedení nebo jeho část prochází nebo v nichž jest,

4. způsob, jak bude odepisované elektrické vedení nebo jeho část označena v evidenční knize elektrických podniků (§ 3, č. 4),

5. posudek o tom, zda hodnota odepisovaného elektrického vedení nebo jeho části převyšuje 20.000 Kč.

§ 5.

Žádost za odepsání, není-li vykázán vkladní listinou souhlas osob, pro něž jsou zapsána věcná práva, poznamená soud nejdříve při knihovním tělese a zároveň nařídí rok k tomu koni, aby mohly vznésti odpor osoby, pro něž váznou věcná práva. Poznámka působí, že pozdější zápisy knihovních práv nepřekazí odepsání.

O roku zpraví soud žadatele vlastníka knihovního tělesa a knihovní věřitele usnesením, ve kterém označí přesně, co má býti odepsáno a jakou hodnotu podle posudku (§ 4) má toto dílo. Při tom oznámí, že lze do žádostí a příloh u soudu nahlédnouti a že mohou věřitelé, kteří mají za to, že hodnota odepisovaného díla jest vyšší než 20.000 Kč nebo že jejich knihovní právo jest odepsáním ohroženo, při roku nebo k němu písemně vznésti odpor, jinak že se bude za to míti, že s odepsáním souhlasí. Usnesení buď vyvěšeno též na soudní desce knihovního soudu, v obcích, jimiž vede elektrické vedení nebo v nichž jest dílo, a u schvalovacího úřadu. V odporu bud udáno, zda jej vznášejí proto, že hodnota převyšuje 20.000 Kč či proto, že jest jejich knihovní právo ohroženo.

Navrácení v předešlý stav pro zmeškání roku nebo podání odporu není přípustno.

§ 6.

Soud vyšetřiv z úřední moci uplatněné okolnosti a zejména hodnotu díla, o jehož odepsání se žádá, při čemž bude hleděti k nabývací ceně a k posudku schvalovacího úřadu, rozhodne usnesením, je-li odpor odůvodněn.

§ 7.

Odpor knihovních věřitelů nepřekáží odepsání, nabude-li soud přesvědčení, uváživ pečlivě výsledek vyhledávání, že hodnota díla není vyšší 20.000 Kč a že věřiteli nehrozí z odepsání újma, když se přihlíží k hodnotě knihovního tělesa zbývajícího po odepsání a po jeho účincích a ke knihovním závadám.

§ 8.

Byl-li uznán odpor odůvodněným, staví zamýšlené odepsání. Může však zaplacením dluhu zbaven býti účinností; věřitel musí pak přijmouti zaplacení, je-li pohledávka zapsána určitou jistinou, třebas nebyla splatna, má však právo žádati náhradu utrpěné újmy na osobním dlužníku.

§ 9.

Usnesení o odporu doručí soud žadateli, vlastníku nemovitostí a knihovním věřitelům, kteří vznesli odpor a vyvěsí podle ustanovení § 5. Usnesení může býti odporováno stížností do 14 dnů od doručení. Proti rozhodnutí druhé stolice není opravného prostředku.

§ 10.

Když usnesení zamítající odpor nabude právní moci, nebo nebyl-li odpor podán, vyřídí soud žádost za odepsání podle platných předpisů.

Odepsání elektrického vedení nebo jeho části bez současného jeho připsání do jiné knihovní vložky může knihovní soud kdykoli povoliti k žádosti vlastníkově, bude-li listinami prokázán souhlas knihovních věřitelů se žádaným odepsáním.

§ 11.

Bylo-li elektrické vedení, zapsané v knihách pozemkových, podstatně zkráceno nebo zrušeno, jest vlastník elektrického podniku povinen bez průtahu zažádati u knihovního soudu za částečný nebo úplný výmaz elektrického vedení v knihách pozemkových. K žádosti připojí,se úřední potvrzení schvalovacího úřadu, jež prokazuje zkrácení nebo zrušení elektrického vedení a obsahuje údaje obdobné údajům uvedeným v § 3 pod č. 1., 3. a 4., jakož i listiny prokazující souhlas knihovních věřitelů.

§ 12.

Schvalovací úřad (§ 3) má elektrická vedeni, zapsaná v knihách pozemkových, ve zvláštní patrnosti a sleduje z úřední povinnosti změny na nich úředními periodickými revisemi prováděné bud přímo nebo prostřednictvím podřízených úřadů. Na úkony schvalovacích úřadů po této stránce dozírá ministerstvo veřejných prací odbornými orgány. Podrobné předpisy budou vydány nařízením.

Připojení elektrického vedení nebo jeho části k jinému všeužitečnému elektrickému podniku a podstatné zkrácení nebo zrušení elektrického vedení oznamuje schvalovací úřad příslušnému knihovnímu soudu k zavedení knihovního pořádku.

§ 13.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr spravedlnosti, ministr veřejných prací, ministr vnitra a ministr financí.

Ministr veřejných prací se zmocňuje, aby vyslechla státní elektrárenskou radu v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem financí cestou nařizovací snížil částku 20.000 Kč, uvedenou v §§ 4, 5 a 7, na obnos nižší, přiměřený trvale změněným cenovým poměrům.

Státní elektrárenská rada se usnesla ve svém zasedání ze dne 12. července 1920 na resoluci, dle níž mají se zříditi elektrárenské knihy po způsobu knih železničních, do nichž by se zapisovaly všeužitečné podniky elektrické s tím účinkem, že by veškeré jedním podnikem provozované elektrické závody, rozvodné sítě, zařízení transformační a spojovací atd., ležící třeba na cizích pozemcích, tvořily jediné knihovní těleso, k němuž by bylo lze práv věcných, zejména práv zástavních nabýti zápisem do elektrárenské knihy.

Ministerstvo veřejných prací uvažujíc o způsobu, jakým by bylo lze provedení tohoto usnesení dosíci co nejmenším zatížením státního aparátu a s použitím evidenčních prostředků, které se zřizují na základě jiných zákonných opatření, dospělo po poradě se zástupci ministerstva spravedlnosti k tomuto stanovisku.

Zřízení samostatných elektrárenských knih, jak vysloveno jest v resoluci státní elektrárenské rady, jest založením nových pozemkových knih. Při vyhovění resoluci muselo by se přihlédnouti ku platným předpisům o zakládání pozemkových knih i provésti zdlouhavé a nákladné řízení zakládací, během něhož by dosavadní pozemkové vložky se zrušily a spojily v menší počet vložek elektrárenských. Pro to dnešní doba nezdá se býti vhodná. Jednak soudy jsou úplně přetíženy, trpíce nedostatkem konceptních sil, jednak soustavná elektrisace jest v počátcích, zejména pokud jde o ustálení útvarů, jež dle konečných plánů mají úkoly soustavné elektrisace míti mezi sebe rozděleny. Příslušná společenská seskupení se provádějí a budou, se ještě delší dobu prováděti, takže sloučení knihovního majetku elektrárenského nebude ještě dlouho definitivním.

Hlavním důvodem, proč zúčastněné kruhy dožadují se zřízení elekrárenských knih neb instituce jim obdobné, jest potřeba, aby neobyčejně hodnotná elektrická vedení, tvořící již podle ustanovení občanského práva příslušenství všeužitečných elektrických podniků, byla knihovně vyznačena, aby tedy i knihovním zápisem byla vyjádřena jich hospodářská souvislost se všeužitečným elektrickým podnikem a utvořeno z nich a z nemovitostí elektrického podniku jednotné knihovní těleso s tím účinkem, že by všechny knihovní zápisy vztahovaly se i na zapsaná elektrická vedení a zařízení, aby zejména při poskytování úvěru bylo možno s bezpečností posouditi aktiva podniku, která mají sloužiti ku zajištění úvěru na jich základě povoleného. To bude míti zvláštní důležitost, až velké elektrárenské podniky přistoupí k opatřování stavebních prostředků na zřizování rozsáhlých sítí rozvodných a k nim náležejících nákladných nařízení transformačních, úvěrovými operacemi velkého rozsahu, pro které má veškeré jejich jmění, tedy také zařízení rozvodná, transformační a spojovací, jichž zařizovací náklady přesahují začasté několikero násobné náklady provozoven samých, tvořiti hypotekární záruku.

Účelu sledovaného resolucí elektrárenské rady lze však dosáhnouti bez zakládání nových pozemkových knih.

Mohouť elektrická vedení dle své právní povahy, jakožto příslušenství všeužitečného elektr. podniku býti zapisována v knihovní vložce, kde zapsán jest elektrický podnik, stručným způsobem, opírajícím se o zápisy evidenční knihy elektrických podniků, zavedené v § 15 prov. nař. k elektr. zák. (vlád. nař. z 25. října 1920, č. 612 Sb. z. a n.). Tato evidenční kniha se povede u schvalovacích úřadů podle § 16 elektr. zákona, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku u zemských správ politických, na Slovensku u úřadu ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi u civilní správy Podkarpatské Rusi.

Správné a spolehlivé vedení této evidenční knihy bude zajištěno pravidelnou evidencí elektrických vedení na místě samém, a dozorem odborných orgánů ministerstva veřejných prací, technických i právnických za činnost schvalovacích úřadů.

Ministerstvo veřejných prací navrhuje,w aby právo k zápisu vedení elektrických do knih pozemkových bylo propůjčeno jakožto další právní výhoda pouze všeužitečným elektrickým podnikům z důvodu, že tyto podniky svou povahou zaručují lépe nežli podniky soukromé, čistě výdělečné, že výhod, které osnova poskytuje, nebude zneužíváno.

Způsob provádění zápisů jest patrným z detailních ustanovení osnovy, k nimž se podotýká toto:

K §u 1. Zápis elektrických vedení a podobného příslušenství všeužitečných elektr. podniků nezavádí se obligatorně pro všechny všeužitečné elektrické podniky; nýbrž má se díti jen fakultativně u těch, jichž vlastník o to požádá. Vždy však takový zápis předpokládá, že pro všeobecný všeužitečný podnik již existuje knihovní vložka, ať je to vložka, v níž je zapsána výrobna proudu nebo jiné dílo, ku př. stanice transformační, přepojovací nebo podobné zařízení, pro něž k otevření vložky došlo bud na základě právního jednání stran nebo v důsledku vyvlastnění podle § 12 zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n.

Tím se umožňuje použití výhod tohoto zákona, jak podnikům:pro výrobu elektrické energie, tak i podnikům pro její dodávku ("elektrické podniky" ve smyslu §u 4 citov. zákona).

Není-li dosud pro všeužitečný elektrický podnik zřízena knihovní vložka, nemohou elektrická vedení jako věci movité býti samostatným předmětem zápisu v knihách pozemkových.

Jsou-li elektrická vedení již zapsána v knihách pozemkových, nemůže býti předmětem dalšího zápisu již každá změna na nich, nýbrž jen změny podstatné, způsobů v osnově demonstrativně vypočtených. Takové podstatné změny dlužno však činiti rovněž předmětem zápisu, poněvadž mohou míti důležitý význam pro hodnotu elektrického vedení, hypotekární záruku poskytujícího.

Pro zápisy byla zvolena forma vyznačení na listu statkové podstaty (A) v odst. Il. Tento list totiž, v němž mají býti udány veškeré části tělesa knihovního, pak realní práva, která jsou spojena s vlastnictvím celku knihovního, nebo části jeho, jest pro poznámky druhu nově zavedeného nejpříhodnější.

Při tom z důvodu přehlednosti musily býti modifikovány dosud platné předpisy o příslušnosti knihovních soudů.

Druhým zákonem v odstavci 1. citovaným rozuměti jest novelu k elektrárenskému zákonu, předloženou v osnově Národnímu shromáždění.

K §u 2. Odstavec l. uvádí účinky zápisu elektrických vedení do knih pozemkových. Elektrická vedení spolu s nemovitostmi do téže knihovní vložky zapsanými stávají se celkem a sdílejí pak společný osud. Jest třeba tudíž učiniti zároveň opatření, aby ne vznikaly dvojitými zápisy zmatky v knihách pozemkových v těch případech, kde ku př. vedle knihovní vložky pro hlavní závod elektrického podniku existují v důsledku vyvlastnění podle 12 zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., samostatné knihovní vložky pro transformační nebo přepojovací stanice neb jiná díla, patřící k elektrickému podniku. Proto pojata jsou do § 2 osnovy ustanovení odstavce 2.

K §u 3. Povolení zápisu knihovním soudem váže se na úřední potvrzení schvalovacích úřadů. Ustanovení to má zajistiti spolehlivost a pravdivost zápisů. Toho je třeba, nemají-li býti porušeny principy publicity, speciality a legality, na nichž dle platného práva spočívá instituce knih pozemkových. Osnova, jak už výše vylíčeno, používá zde ku pomoci evidenčních prostředků, zřízených dle jiných zákonných opatření.

K §u 4. Paragraf tento upravuje připojení elektrického vedení, nebo jeho části (ať tou částí jest vlastní vedení nebo stanice nebo jiné zařízení) k jinému všeužitečnému elektrickému podniku, pro nějž vzhledem k §u 1. musí, však existovati již knihovní vložka.

Poněvadž elektrické vedení tvoří s ostatními nemovitostmi v téže knihovní vložce celek, může se tento celek měniti pouze knihovním odepsáním nebo připsáním. Spolehlivost těchto zápisů zajišťuje se rovněž úředním potvrzením, při čemž schvalovacímu úřadu se zároveň ukládá, aby posoudil hodnotu odepisovaného díla, V §§ 5 až 10, odst. I., jsou obsaženy předpisy, jimiž se má odepisování a připisování říditi. Předpisy ty byly do osnovy pojaty na žádost ministerstva spravedlnosti za účelem unifikačním a v zásadě, spočívají na ustanoveních platného knihovního práva o odepisování a připisování, která pro ně platí, pokud samy ničeho neustanovují.

V §u 7 prohlašuje se za přípustné odepsání i přes odpor knihovních věřitelů, když by soud nabyl přesvědčení, že hodnota odepisovaného díla není vyšší 20.000 Kč. Částka tato byla do osnovy pojata na základě posudku státní elektrárenské rady vzhledem k panujícím vysokým zařizovacím nákladům, při nichž suma tato rovná se ku př. nákladu na postavení pouhých asi 250 m elektrického vedení o napětí 22.000 volt.

Při trvale změněných cenových poměrech může však podle §u 13 odst. 2. cestou nařizovací zmíněná částka býti přiměřeně snížena.

Předpisy §§ů 11. a 12. sloužiti mají k dalšímu zajištění spolehlivosti a pravdivosti zápisů.

Evidenční činnost schvalovacích úřadů má býti podrobně stanovena nařízením, jemuž tedy se ponechává určiti ku př., kdy se má počíti s periodickými revisemi, jak často mají se díti, jakým způsobem a p.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena, a zároveň projevuje přání, aby byla přikázána v senátě výboru ústavně-právnímu a výboru technicko-dopravnímu a po jejím přijetí senátem v poslanecké sněmovně výboru právnímu a výboru pro dopravu a veřejné práce ku podání zprávy ve lhůtě nejkratší.

V Praze dne 14. dubna 1921.

Ministr veřejných prací:
Dr. Kovařík v. r.