Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 714.

K interpelaci kladu si za čest odpověděti:

Na otázku první odpověděl jsem již v minulé své odpovědi po stránce formální a právní. Ukázal jsem jednak na nedorozumění, které spočívá v tom, že páni senátoři přirovnávali postavení delegace čs. k postavení delegací států nepřátelských na konferenci míru a vyžadovali obdobné jednání od naší delegace jako od delegace těchto států, což je a bylo vyloučeno. Následkem toho také bylo vyloučeno, aby podobným způsobem vláda naše podávala zprávu o činností své delegace na konferenci míru jako to činily delegace oněch států. Dále jsem upozornil na nemožnost uveřejnění určitých dokumentů z mírové konference, poněvadž jsou majetkem konference mírové a jednotlivé delegace nemají práva o své újmě je publikovat. Odvolávám se tudíž prostě na tuto odpověď po této stránce. Ministr zahraničních věcí je ovšem ochoten odpověděti na každou konkretní otázku, která by mu byla předložena v rámci onoho omezení, jež naznačil v poslední své odpovědi o této věci a již výše vzpomenul. Páni senátoři pokládají odpověď tuto za nedosti přiléhavou a neúplnou, a žádají zevrubnou zprávu o tom, jak si vedla čs. mírová delegace na pařížské mírové konferenci a při morovém jednání. Otázka tato je příliš všeobecná ostatně v této všeobecnosti byla už zodpověděna jak ministrem zahraničních věcí, tak také býv. min. předsedou panem drem. Karlem Kramářem, kteří byli delegáty na konferenci mírové a kteří prvnímu. Národnímu shromáždění Československé republiky dali podrobnou zprávu o jednání na konferenci mírové a o jejích výsledcích. Zpráva ta úplně odpovídá všeobecné otázce, která v interpelaci tisk 528 vládě je adresována. Vláda pokládá zprávu onu za dostatečnou a jako dostatečná od tehdejšího Národního shromáždění byla uznána, a jednomyslně schválena. Pokládá za nemožné vracet se k věcem, které v principu všeobecně byly jednou již vyřízeny. Na všeobecnou otázku pánů tazatelů nemohu tudíž odpovědět jiným způsobem, nežli odkazem na tuto zprávu obou delegátů na mírové konferenci.

Na otázku druhou:

Vláda nepokládá za nutné předložiti senátu tak zv. Memoiry mírové konference vzhledem k tomu, že to jsou brožury shrnující materiál o jednotlivých otázkách, týkajících se různých otázek Československé republiky, že jsou a byly každému veřejně přístupny, jsou všeobecně známy a jako propagační brožury všeobecně byly rozšiřovány. Nebyly to nějaké závazné dokumenty oficielního rázu, nýbrž prostý materiál ku zkoumání, jako takové na konferenci míru byly brány, dle toho je nutno s nimi také nakládat a po stránce právní v tomto smyslu je posuzovat. Dle názoru vlády nemělo by tudíž smyslu, kdyby v parlamentu byly předkládány, stejně tak jako by nemělo smyslu, kdyby se oficielně předkládaly parlamentu všechny možné brožury, mapy, atlasy, spisy, které v té nebo oné formě buď se strany čs. delegace nebo se strany jiných delegací a různých expertů našich a spojeneckých, sekretariátu konference mírové byly předkládány.

Co se týče otázky třetí, dovolil bych si podotknouti, že v žádném případě ministr zahraničních věcí neměl v úmyslu snižovati vážnost senátu a nešetřiti ústavní samostatnosti senátu. Plně sdílí stanovisko vyslovené v interpelaci, že senát je komorou samostatnou, že dotazy senátorů dlužno zodpověděti v senátě, a v tom smyslu také příslušná vysvětlení ohledně Memoiru čís. 3 budou podána. Po této stránce jedná se zde o pouhé nedorozumění.

V Praze dne 19. dubna 1921.

Dr. Eduard Beneš v. r.,
ministr zahraničních věcí.

Tisk 714.

Ich beehre mich die Interpellation zu beantworten; wie folgt:

Die erste Frage habe ich bereits in meiner vorigen Antwort in formaler und rechtlicher Hinsicht beantwortet. Ich habe einerseits auf das Missverständnis hingewiesen, welches darin beruht, dass die Herren Senatoren die Stellung der öechoslowakischen Delegation mit der Stellung der Delegationen der feindlichen Staaten in der Friedenskonferenz verglichen und seitens unserer Delegation ein analoges Verhalten wie- seitens der Delegationen dieser Staaten verlangten, was ausgeschlossen ist und war. Infolge dessen war auch ausgeschlossen, dass unsere Regierung über die Tätigkeit ihrer Delegation in der Friedenskonferenz in ähnlicher Weise. Bericht erstatte wie dies seitens der Delegationen jener Staaten erfolgte. Ich habe weiters auf die Untunlíchkeit der Veröffentlichung gewisser Dokumente aus der

Friedenskonferenz aufmerksam gemacht, weil dieselben Eingentum der. Friedenskonferenz sind und einzelne Delegationen das Recht einer eigenmächtigen Publizierung derselben nicht besitzen. In dieser Hinsicht daher berufe ich mich einfach auf diese Antwort. Der Minister des Äussern ist selbstredend bereit jede konkrete Frage zu beantworten, welche man ihm im Rahmen jener Beschränkung vorlegen würde, welche er in seiner letzten Antwort in dieser Angelegenheit angedeutet und bereits oben neuerlich erwähnt hat. Die Herren senatoren erachten diese Antwort für nicht genug zutreffend und unvollständig und verlangen einen eingehenden Bericht über das Verhalten, der čechoslowakischen Friedensdelegation in der Pariser Friedenskonferenz und bei den Friedensverhandlungen. Diese Frage ist zu allgemein; übrigens wurde dieselbe in dieser Allgemeinhett bereits sowohl durch den Minister des Äuessern- als auch durch den ehemaligen Ministerpräsidenten Herr ri Dr. Karl Kramäf beantwortet, welche in der Friedenskonferenz Delegierte waren und welche der, ersten Nationalversanlmlüng der Cechoslowakischen Republik über die Verhandlungen in der Ffiedenskonferenz und deren Resultate. eingehenden Bericht erstattet haben. Dieser Bericht beantwortet zur Gänze die in der Interpellation Druck 528 an die Regierung adressierte allgemeine Anfrage, Die. Regierung erachtet diesen Bericht als genügend und wurde derselbe von der damaligen Nationalversammlung, als genügend anerkannt und einstimmig genehmigt. Sie erachtet es als untunlich zu, Dingen zurückzukehren, welche im Prinzipe bereits einmal erledigt wurden. Auf die allgemeine Frage der Herren Interpellanten vermag ich daher nicht anders als durch den Hinweis auf diesen Bericht der beiden Delegierten in der Friedenskonferenz zu antworten.

Auf die zweite Frage:

Die Regierung erachtet es nicht für notwendig, dem Senate die sogenannten Memoire der Friedenskonferenz vorzulegen und zwar mit Rücksicht darauf, weil dies Broschüren sind, welche das Material über einzelne Fragen bezüglich verschiedener Fragen der čechoslowakischen Republik umfassen, weil dieselben jedermann öffentlich. zugänglich sind und. waren, allgemein bekannt sind und, als Propagations-Broschüren allgemein verbreitet wurden. Es waren dies keine verbindlichen Dokumente offiziellen Charakters, sondern ein blosses zur Prüfung bestimmtes Material, sie wurden als solche auf der Friedenskoilferenz aufgefasst, hienach sind dieselben auch zu behandeln und in rechtlicher Beziehung in diesem Sinne zu beurteilen. Nach Ansicht der Regierung hätte es daher keinen Sinn, dieselben dem Parlamente vorzulegen, gleichwie es keinen Sinn hätte dem Parlamente offiziell alle möglichen Broschüren, Landkarten, Atlante und Schriften vorzulegen, welche in dieser oder jener Form entweder seitens der Cechoslowakischen Delegation oder seitens anderer Delegationen und seitens verschiedener unseren und der alliierten Experten dem Sekretariate der Friedenskonferenz zur Vorlage gelangten:

Hinsichtlich der dritten Frage erlaube ich mir zu bemerken, dass der Minister des Äussern in keinem Falle die Absicht hatte das Ansehen des Sernates herabzusetzen sowie der verfassungsmässigen Selbständigkeit des Senates nicht Rechnung zu trägen. Derselbe teilt vollauf die in der Interpellation zum Ausdrucke gebrachte Ansieht, dass der Senat eine selbständige Kammer ist, dass die seitens der Senatoren gestellten Anfragen im Senate zu beantworten sind, und in diesem Sinne werden auch die entsprechenden Aufklärungen hinsichtlich des Memoires III. gegeben werden. In dieser Hinsicht handelt es sich hier um ein blosses Missverständnis.

Prag, am 19. April 1921.

Dr. Eduard Beneš m. p.,
Minister des Äussern.