Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 716.

Poněvadž poměry v hospodářství neutvářily se dosud úplně normálním způsobem, poskytují se za určitých podmínek zemědělské dovolené a sice:

Pokud to vojenská služba a situace dovoluje a pokud celkový počet všech zemědělských i normálních dovolených u dotčeného vojenského útvaru nepřesahuje 20 % stavu mužstva činně sloužícího, může býti na zemědělské práce udělena dovolená mužstvu a to: samostatným zemědělcům, nájemcům zemědělských usedlostí, synům neb bratrům, případně vnukům samostatných k práci a dozoru neschopných zemědělců.

Ve všech uvedených případech smí býti poskytnuta dovolená jen tehdy, bude-li zjištěna absolutní nezbytnost přítomnosti vyžadovaného vojína v hospodářství a o tom příslušnou okresní správou politickou dáno potvrzení.

Každému vojínu zemědělci mohou býti uděleny nejvýše dvě zemědělské dovolené během jednoho roku: jedna na jaře, druhá v létě neb na podzim. Jich součet nesmí převyšovati šest týdnů.

Vojíni, kterým bude udělena zemědělská dovolená delší pravidelné (14 denní), ztrácí v témž pololetí nároky na pravidelnou dovolenou.

Poněvadž však služební doba vojenská jest tak krátká, že se jí musí i při našem inteligentním materiálu plně využíti k výcviku vojska, má-li čs. armáda vyhovovati úkolům na ni kladeným a aby se, předešlo výčitkám, že jednotlivým vrstvám občanským jsou poskytovány nějaké výhody, stanoví se, že každý vojín, který obdrží zemědělskou dovolenou, jest povinen bezpodmínečně po odchodu svého ročníku z činné služby. dosluhovati dobu přesahující dovolenou normální (to jest rozdíl mezi zemědělskou dovolenou a normální dovolenou není do presenční služby započítatelný).

V Praze dne 21. dubna 1921.

Gen. Husák v. r.,
ministr Národní obrany.