Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 721.

 sociálně-politického výboru usnesení poslanecké sněmovny

Sociálně-politický výbor projednal v subkomitétu k tomu účelu zvolenému dne 6. dubna t. r. a na to v plenární schůzi výboru dne 29. dubna t. r. usnesení poslanecké sněmovny a došel po podrobných úvahách k tomu, že nemůže přijmouti je v plném znění.

Při tom řídil se zásadou měniti co nejméně a jen nejnutnější, a v některých bodech se spokojil pouze vytčením svých názorů v důvodech, co by byl snad jiné znění zákona samého považoval za lepší a účelnější.

Tak zejména se podotýká:

K § 3: že považuje za nepřípustné, aby vyplácen byl příspěvek státní bez současné výplaty podpory v nezaměstnanosti odborovou organisací. Tomu stanovisku odpovídá již stylisace zákona, že státní příspěvek je příplatkem k podpoře v nezaměstnanosti, vyplácené odborovou organisaci a že odborová organisace jej vyplácí současně se svou podporou.

Na základě těchto úvah upustil od toho, aby vložen byl do zákona zákaz vypláceti příspěvek státní bez současné výplaty podpory organisace.

K § 4 č. 1: připomínáme, že se jedná o poskytnutí možnosti, aby i neorganisovaní se účastnili pojištění a podpor v nezaměstnanosti a s druhé strany, aby odborové organisace mohly práva členů, jen za účelem podpor v nezaměstnanosti se přihlásivších, obmeziti, když takoví členové nemají pro ostatní účele organisace porozumění. Tím se zákon nedotýká názorů odborových organisací, nýbrž jedná se o vlastní obsah stanov a podmínky členství tam stanovené. Zvláštní resolucí se vládě ukládá, aby při schvalování změn přihlížela jen ku změnám nevyhnutelně nutným se stanoviska řádného provádění tohoto zákona.

K § 4 č. 7: dlužno zdůrazniti, že státní dohled ministerstva sociální péče a ministerstva financí podle tohoto zákona se vztahuje jen na hospodaření státním příspěvkem a na to, co s tím souvisí, tedy ovšem též na dodržování předpisu § 3.

K § 5: připomínáme, že návrh, aby nároku na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti neměl také ten, kdo má zabezpečenu nezbytnou výživu po dobu nezaměstnanosti, nebyl schválen, poněvadž by to byl předpis zákonný, který by zavdával příčiny k četným pochybnostem, nesprávným a nespravedlivým rozhodnutím. Ten pojem zabezpečení se nedá určitě vymeziti.

K § 7: Zde výbor navrhuje důležité změny, poněvadž jinak ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou jeví se nám tento paragraf jako ustanovení neúplné a vadné, které by se nemohlo prováděti, anebo by svádělo výkonnou moc k porušování předpisu § 55 ústavní listiny, že totiž nařízení lze vydávati jen ku provedení určitého zákona a v jeho mezích.

Víme, že vládní návrh byl zde zhoršen následkem jednání o kompromis, ale šlo se v dohodování tak daleko, že hlavní podstata se jaksi ztratila.

Podle toho by odborové organisace mohly samy vypláceti příspěvek malý a státní příspěvek by byl daleko větší.

Proto bylo zapotřebí, aby se přesně stanovilo, jaký příspěvek má stát poskytnouti.

Poměr v našem návrhu stanovený - 1: 1 je pro zúčastněné kruhy jak odborových organisací tak i dělnictva velmi výhodný, jdeme dále než jiné státy, kde se užívá poměru 1: 2 (stát a organisace) a proto návrh na poměr obrácený 2: 1 přijat nebyl.

Úprav a tohoto paragrafu pak se stala tak, že z návrhu vládního (tisk 1199 posl. sn.) byl odst. 1. restituován a z odst. 1 usnesení poslanecké sněmovny učiněn odst. 4., který však zároveň byl doplněn. Vláda se totiž zmocňuje, aby stanovila nařízením nejen nejmenší výměru státního příspěvku, ale také aby stanovila výjimky ze zásady, že státní příspěvek se rovná co do výše podpoře vyplácené organisací.

Důvod tohoto doplnění je na snadě, spočívá v nedostatečném vybudování našich odborových organisací a v tom, že některé jsou finančně nepoměrně slabší nežli druhé (na př. typografické, kovodělnické),

Též jest nutno uvážiti, že by odst. 2. a 3. neměl dosti smyslu, kdyby odst. 1. vládního návrhu nebyl restituován.

K § 8: Zde odhodlal se výbor ke druhé změně, která by se na první pohled mohla zdáti jen stylistickou a tedy malichernou, ale má značnou důležitost mravní a výchovnou; nezaměstnaný má býti veden k tomu, aby se při nastalé nezaměstnanosti hned hlásil jako nezaměstnaný a byl tak veden k hledání zaměstnání nového. Provedení tohoto ustanovení si představujeme tak, že tím sedmým dnem nastává také výplata týdenního příspěvku a sice napřed, jelikož by nezaměstnaný nemohl býti z čeho živu a na úvěr spoléhati nemůže právě proto, že je v nezaměstnanosti.

Naproti tomu prvních 6 dní nemá nároku, poněvadž může žíti z vyplacené poslední mzdy.

K § 9: Projevujeme očekávání, že stát bude poskytovati odborovým organisacím na jich žádost v případě uznané potřeby přiměřené zálohy, aby mohly státní příspěvek včas vypláceti.

Ostatní ustanovení, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou, ponecháváme beze změny a bez dalších připomínek neb odůvodnění, a

aby slavný senát se usnesl:

I. na zákoně v tomto znění:

ze dne......................................................................1921

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Příslušníci Československé republiky, kteří podléhají povinnému nemocenskému pojištění, mohou si zajistiti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za podmínek uvedených v tomto zákoně.

(2) Příslušníci cizího státu mohou obdržeti státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci Československé republiky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky Československé republiky jako se svými státními příslušníky.

§ 2.

Nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnaností mají členové odborové organisace zaměstnanců, která podle svých stanov a pravidel poskytuje členům podpory v nezaměstnanosti (§ 4, odst. 2, a 3.).

§ 3.

(1) Státní příspěvek je příplatkem k podpoře v nezaměstnanosti, vyplácené, odborovou organisací, odborová organisace vyplácí jej nezaměstnanému na účet státní pokladny současně s touto podporou.

(2) Je-li nezaměstnaný členem několika odborových organisací, má v nezaměstnanosti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti toliko v jediné odborové organisaci.

§ 4.

(1) Odborové organisaci zaměstnanců jest se při výplatě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti říditi těmito ustanoveními:

1. Členství v odborové organisaci nesmí býti vázáno jinou podmínkou než tím, že člen je zaměstnán v příslušném pracovním odboru a platí organisaci stanovené příspěvky; odborová organisace může však ze závažných důvodů omeziti členská práva některého ze svých členů pouze na nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní a upraviti přiměřeně povinnosti tohoto člena. Při volbě organisace a zjištění příslušnosti k ní zaručuje se zaměstnancům plná svoboda.

2. Odborová organisace je povinna vyžádati si od každého člena prohlášení, je-li členem jiné odborové organisace, a jeho rozhodnutí, ve které odborové organisaci chce uplatňovati nárok na státní přispěvek.

3. Podmínky poskytování podpor v nezaměstnanosti a vliv neplacení členských příspěvků na ně musí býti ve stanovách nebo pravidlech pevně ustanoveny. Neplacení příspěvků pro nemoc, pokud nepřesahuje doby 6 týdnů, nemůže odůvodniti ztrátu nároku na podporu v nezaměstnaností.

4. Přiznání státního příspěvku musí býti vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný marně hlásil o zaměstnání u veřejné zprostředkovatelny práce nebo u odborové zprostředkovatelny práce, která bude v tom směru uznána za rovnocennou zprostředkovatelně veřejné, ihned, jakmile se stal nezaměstnaným, a že se hlásil o podporu v nezaměstnanosti; další vyplácení státního příspěvku je vázáno na průkaz, že se nezaměstnaný hlásil aspoň třikráte v týdnu u veřejné zprostředkovatelny práce nebo místa, které zprostředkovatelna označila, leč by mu to bylo z vážného důvodu znemožněno.

5. O přiznání, odepření nebo zastavení podpory v nezaměstnanosti a státního příspěvku rozhoduje výbor odborové organisace podle svých stanov neb řádů o tom jednajících.

6. Podpory v nezaměstnanosti a státní příspěvek k nim musí býti účtováno odděleně od ostatního hospodářství odborové organisace.

7. Odborová organisace je povinna podrobiti se státnímu dohledu ministerstva sociální péče, prováděnému s ministerstvem financi na hospodaření státním příspěvkem (§ 9).

(2) Odborová organisace, která chce svým členům zprostředkovati výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, ohlas to ministerstvu sociální péče a spolu předlož potřebný počet stanov a pravidel o poskytování podpory v nezaměstnanosti. Totéž platí a každé změně těchto stanov a pravidel.

(3) S výplatou státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti může odborová organisace počíti teprve, až dostane od ministerstva sociální péče k tomu svolení, totéž platí obdobně o účinnosti změn stanov nebo pravidel. Nedojde-li od ministerstva sociální péče zamítavé vyřízení do dvou měsíců, je považovati žádost odborové organisace za schválenou.

§ 5.

Nároku na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti nemá:

1. kdo nemá nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace;

2. kdo má sice nárok na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace, ale nebyl před tím, než se stal nezaměstnaným již po tři měsíce jejím členem. Započítává-li však odbrová organisace přistupujícímu členovi do členské doby i členství v jiné odborové organisaci, platí to i pro státní příspěvek.

3. kdo stávkuje nebo je z práce vyloučen po dobu stávky nebo výluky. Za výluku se nepokládá dočasné propuštění zaměstnanců, způsobné nedostatkem surovin či polotovarů nebo zastavením dopravy bez viny propuštěných ze zaměstnání, byt nedostatek vznikl v důsledku stávky či výluky.

4. kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn, nebo kdo dobrovolně práci opustí bez závažné příčiny.

5. kdo pro své tělesné nebo duševní vlastností není pravidelného zaměstnání schopen.

6. kdo požívá nemocenského od některé nemocenské pokladny.

7. kdo se zdržuje mimo území republiky Československé.

8. sezonní dělnici, vyjma ty, kteří budou nařízením podle § 10 vyňati.

§ 6.

Nároku na státní příspěvek v nezaměstnanosti pozbývá:

1. kdo pozbyl nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace

2. kdo odmítl práci, nabídnutou mu veřejnou nebo odborovou zprostředkovatelnou práce nebe jiným veřejným orgánem přes to, že nabídnutou práci může zastávati a že práce není toho rázu, aby ohrozila jeho odborovou výkonnost, a je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati; má-li nezaměstnaný přijmouti práci mimo místo svého pobytu, jest mu zaručiti bezplatnou dopravu do místa pracovního, k nastoupeni práce. Nezaměstnaný není povinen přijmouti práci v podniku, v němž jest stávka nebo výluka;

3. kdo odmítl vykonávati občasné veřejné užitečné práce zprostředkovatelnou práce mu přikázané po dobu úměrnou týdennímu požitku, plynoucímu jemu ze státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, ačkoliv nabídnutou práci může zastávati a tato je přiměřená jeho odborné výkonnosti a je placena podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati;

4. kdo požíval státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu 4 měsíců v jednom roce, počítaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako za první den nezaměstnanosti, nebo kdo příspěvku požíval v témže období po 3 měsíce nepřetržitě;

5. u koho dodatečně se zjistí nebo nastanou okolnosti uvedené, v § 5, nebo kdo si dal vypláceti státní příspěvek současně od více odborových organisací (§ 3, odst. 2.).

O výši státního příspěvku.

§ 7.

(1) Státní příspěvek rovná se co do výše podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz.

(2) Součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného oč jí převyšuje, o to se sníží státní příspěvek.

(3) Ukáže- li se toho potřeba, stanoví se nařízením, jaké částky nesmí státní příspěvek denně převyšovati.

(4) Vláda se zmocňuje, aby po dobu poválečných poměrů hospodářských po slyšení ústředen odborových organisací stanovila nařízením pro přesně určené období časové jak výjimky ze zásady v odst. I. stanovené, tak i nejmenší výměru státního příspěvku pro muže, ženu a pro zaměstnance svobodného nebo ženatého.

§ 8.

Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému sedmým dnem po dni, kdy se hlásil nezaměstnaným (§ 4, odst. 4.).

§ 9.

Způsob účtováni státního příspěvku odborovou organisaci podle § 4, odst. 1, č. 6, jakož i provádění státního dohledu podle § 4, odst. 1, č. 7 určí ministr sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

§ 10.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila působnost tohoto zákona i na jednotlivé odbory sezonních dělníků a aby pro ně stanovila zvláštní podmínky co do vzniku a trvání nároku jakož i co do výše státního příspěvku, vyslechnuvši dobrozdání zúčastněných ústředen odborových organisací.

§ 11.

(1) Právní jednání a listiny týkající se státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Podpůrné fondy odborových organisaci určené k poskytování podpor v nezaměstnanosti (§ 4, odst. 1, č. 6) jsou osvobozeny od placení poplatků zaopatřovacích podle § 4 cís. nař. z 15. září 1915, č. 280 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle §§ 3 a 4 zákonného článku 8 z r. 1883) o poplatcích ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotním důchodu a smluv zaopatřovacích, jestli a pokud zprostředkují výplatu státního příspěvku v nezaměstnanosti.

§ 12.

Podpora v nezaměstnanosti a státní příspěvek k ní nemají právních následků podpory chudinské.

§ 13.

Vylákal-li nezaměstnaný předstíranými údaji nebo jiným lstivým způsobem státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, je povinen nahraditi vzniklou škodu a dopouští se kromě toho přestupku podle tohoto zákona, který trestá politická správa I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost I. stolice) vězením až do 11 měsíce, pokud jednání to nezakládá trestní čin podle, všeobecného zákona trestního.

(2) Členové výboru, určení podle stanov odborové organisace k hospodaření státním příspěvkem, zodpovídají za přesné zachovávání všech ustanovení tohoto zákona osobně. Každé jimi zavlněné přestupování nebo nedrbání tohoto zákona trestá politická správa I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost I. stolice) pokutou až do výše 1000 Kč nebo v případě neodbytnosti vězením až do 3 měsíců.

(3) Osoby uvedené v odstavci 2. ručí s odborovou organisací společně a nerozdílně za každou škodu státní pokladně způsobenou.

(4) Prokáže-li se, že odborová organisace opětovně vyplatila proti ustanovení tohoto zákona státní příspěvek, může jí ministr sociální péče odnětí další vyplácení státního příspěvku k podpoře v nezaměstnaností.

§ 14.

Pokuty podle tohoto zákona uložené připadají státní pokladně liro účely-sociální péče.

§ 15.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem, který určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí vyhláškou. Tímto dnem zároveň končí působnost zákona o podpoře nezaměstnaných ze dne 10. prosince 1918, č. 63 Sb. z. a n., a všech zákonných ustanoveni tento doplňujících a pozměňujících.

§ 16.

Provedením jeho se pověřujíc ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

II. na resuluci k § 4, č. I, odst. I. tohoto znění:

Vláda se vyzývá, aby při schvalování změn stanov odborových organisací přihlížela jen k takovým obmezením, jichž bude nevyhnutelné třeba v zájmu řádného provádění tohoto zákona.

V Praze, dne 29. dubna 1921.

Jan Jílek v. r.,
místopředseda.

Dr. Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.