Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 722.

Odpovídaje na hořejší interpelaci sděluji, že jsem ve smyslu přání pana interpelanta celý postup při zadávání stavby velmi přísně vyšetřil, spisy prohlédl a že jsem neshledal ničeho, co by opravňovalo k domněnce nesprávného nebo nekorektního jednání stavebního výboru.

Nemám tedy příčiny, proč bych rozhodnutí o zadání stavby zrušoval, nebo zastavoval, nebo proč bych zakročoval proti komukoli ve věci té zúčastněnému.

Ve smyslu přání interpelace vyžádal jsem si ostatně i posudek inženýrské komory a dovolím si tento podle přáni předložiti dodatečně, jakmile mi bude doručen.

Ve věci samé sděluji však již nyní toto: Stavbu budovy v Moravské Ostravě provádí likvidační podstata bývalé Komise pro zahraniční obchod zvláštním stavebním výborem. Tento stavební výbor zřízen byl již dne 19. června 1920 pro stavbu, která se koná v Praze za akademickým gymnasiem; v něm zasedají zástupci býv. Komise pro zahraniční obchod, ministerstva financí, ministerstva veřejných prací, ministerstva národní osvěty, dále dva soukromí architekti, jeden strojní inženýr ze služeb Obchodní a živnostenské komory v Praze, a konečně advokát dr. Krýsa, který jest právním poradcem stavebního výboru.

Tento stavební výbor mi sděluje, že pan senátor dr. Witt jej 10. března 1921 žádal o vysvětlení postupu při zadání stavby, načež mu stavební výbor obratem odepsal dne 12. března 1921 pod č. 65, že jest panu senátorovi volno nahlédnouti do všech spisů, týkajících se tohoto zadání stavby. Stavební výbor totéž právo udělil dopisem z 19. března 1921, č. 75, také firmě Dvořák a Kučera, jež cítí se výsledkem zadání dotčena. Pohříchu ani pan senátor dr. Witt, ani jmenovaná firma nepoužili tohoto vyzvání.

V interpelaci se tvrdí, že >celé ofertní řízení bylo pouhou fraškou a že stavební výbor měl již předem úmysl a zájem zadati stavbu pražské firmě Ing. Vl. Vlček, která přihlásila v Mor. Ostravě odštěpní závod, aby ad hoc stala se ostravskou firmou<. Souvislost tu hledá interpelace v tom, že >bratr advokáta dra Krýsy, který intervenoval na stavební komisi v prosinci m. r. (správně jedná se o komisi dne 14. ledna 1921) je odpovědným representantem fy. Vlček v Mor. Ostravě, jakož i že na komisi bral účast zástupce stavitele, jenž později stavbu obdržel.<

Naznačený tu postup, který líčený v takovéto souvislosti mohl by způsobiti určité pochybnosti o čistotě řízení, byl však ve skutečnosti tento:

Pražská firma Vl. Vlček zřídila svou filiálku v Mor. Ostravě již 1. července 1920, tedy v době, kdy o ofertním řízení na tamní stavbu nebylo ještě ani řeči, ba kdy o stavbě v Moravské Ostravě ještě vůbec ani nebylo rozhodnuto. A zejména nebylo tehdy vůbec známo, kdo bude rozhodovati o ofertách; bylť stavební výbor, o který tu jde, původně zřízen pouze ku provádění stavby u akademického gymnasia v Praze, a teprve 6. srpna 1920 byl pověřen presidiem častěji jmenované komise, aby převzal také přípravy a pak vedení stavby expositury komise v Moravské Ostravě.

Dr Krýsa pak byl a jest jakožto právní poradce stavebního výboru spolu také povolán k účasti na stavebních komisích a jeho přítomnost při stavební komisi v Moravské Ostravě jest tím plně zdůvodněna.

Pokud se konečně týče účasti zástupce stavitele, jenž později stavbu obdržel, na komisi 14. ledna 1921, tu dlužno podotknouti, že užíváno bylo k nutným předběžným pracím střídavě dvou stavitelských firem, a to nejen jak interpelace vytýká, firmy Vl. Vlček, ale i fy. Dvořák a Kučera, kteráž firma mimo jiné práce vypracovala původní stavební náčrty, za kteréžto práce podala účet na 26.500 Kč. Kdyby byla stavba bývala zadána firmě Dvořák a Kučera, byla by firma Vlček stejným právem mohla namítati, že ona firma, jíž svěřeno bylo vypracování původních stavebních náčrtů, byla jaksi predestinována k tomu, aby ji stavba byla svěřena, a to tím spíše, poněvadž byla firma Vl. Vlček ku předběžným pracím používána v daleko menší míře, o čemž svědčí skutečnost, že účet této firmy za předběžné práce činí toliko 2.950 Kč.

V obmezeném ofertním řízení, jež bylo voleno právě za tím účelem, aby výhradně místní podnikatelé účastniti se mohli na zmíněné stavbě, vyzváni byli skutečně také toliko oferenti místní, k nimž plným právem podle živnostenské právní praxe a podle zvyklostí v odborných kruzích stavitelských řaditi dlužno i místní filiálku fy. Vl. Vlček.

Shodovalo se tudíž plně se skutečností, když stavební výbor dopisem ze dne 14. února 1921 pod č. j. 48 sdělil s panem senátorem dnem Wittem, že vyzváni byli pouze místní oferenti.

Všichni vyzváni ofertu podali a oferty tyto byly dne 7. února 1921 v sezení stavebního výboru za přítomnosti dvou oferentů, p. arch. Dvořáka a zástupce fy. Vl. Vlček p. Ing. Pavlata otevřeny a zjištěny byly ofertní sumy:

Poté přezkoušeny byly oferty - tak, jako při každém řádném ofertním řízení se děje a díti musí - věcně i číselně, při čemž bylo seznáno, že někteří oferenti nevyplnili některé položky výkazu prací, a že do sumáře uvedli práce v alternativním provedení, nehledě ani k četným ciferním chybám. Byly tedy oferty převedeny na stejnou základnu a tím se stalo, že oferta firmy A. Rozhon, která při otevření byla nejlacinější, octla se na místě třetím, ježto ji k tíži připsána býti musela částka cca Kč 24.000,- jakožto diference mezi cenou prací klempířských z plechu měděného, místo počítanou alternativní cenou z plechu zinkového. Když výbor vzal výsledek tohoto číselného přezkoušení na vědomí, jednal dále pouze s dvěma firmami nejlacinějšími, které jediné při zadání mohly přijíti v úvahu, při čemž jednání to omezilo se pouze na vysvětlení nejasností v ofertách a na dodatečné vyplnění oněch položek, jež oferent vynechal. Nejednalo se tu tedy - jak dovozuje interpelace - o to, >způsobiti, aby protežovaná firma dostala se na první místo<, nýbrž pouze a výlučně o to, aby pravá hodnota ofert byla správně zjištěna. Tento postup je obvyklý při každém řádném ofertním řízení. Konečný výsledek takto prozkoumaných ofert byl pak následující:

Když pak byly z ofert vyloučeny ještě práce řemeslné, a to truhlářské, zámečnické, sklenářské, natěračské a štukatérské, které měly v zájmu místních řemeslníků býti zadány odděleně a přímo živnostníkům, snížila se oferta fy. Vlček na Kč 1,215.161,- a oferta firmy Dvořák a Kučera na Kč 1,270.891,-. Mezi oběma nabídkami objevila se diference Kč 55.730,-.

Z celého vylíčení je tedy patrno, že je úplně neoprávněným tvrzení interpelace, že >stavební výbor postupoval naprosto nekorektně a protežoval jednu firmu na úkor domácích přímo cynickým způsobem<, a tím méně ještě, že >tímto způsobem postupu poškozen byl stát<. Naopak stavební výbor počínal si způsobem tak opatrným a věnoval věcnému zkoumání ofert tolik intensivní práce a času, že jen této houževnaté práci sluší přičísti, že dopracoval se úplného jasna v ofertách a že se jemu podařilo právě naopak ušetřiti při nejmenším shora zmíněnou částku Kč 55.730,-, což by se nebylo stalo, kdyby stavební výbor byl zadal stavbu ukvapeně bez detailních propočtů pouze na základě číslic, které se ukázaly při otevření ofert.

Členové stavebního výboru mně svými podpisy potvrzují, že jim až do posledních měsíců nebylo vůbec ani známo, že bratr dra Krýsy je vedoucím úředníkem (ne však společníkem) firmy Vlček. Potvrzují dále svými podpisy, že za firmu Vlček ani její majitel, ani stavitel Krýsa, ani dr Krýsa, aniž kdo jiný ani ústně, ani písemně a u žádného člena stavebního výboru se neucházeli o protekci při rozhodování o ofertách.

Stavební výbor nedal se však vésti ani tímto nedostatkem protekce u jedné firmy, ani přebytkem protekce, která z různých stran byla vykonávána ve prospěch jiných oferentů a rozhodnut ve věci zadání stavby podle svého nejlepšího vědomí a svědomí po zevrubném a důkladném vyšetření podaných ofert, zadávaje stavbu oferentu, který podle toho jevil se býti věcně nejvýhodnějším.

Mohu ubezpečiti pány interpelanty, že správnost a čistotu veřejného dodávkového řízení, jejíž porušení ničí důvěru oferentů a veřejnosti do státní správy, chci jako vždy dosud i příště vší sílou chrániti a že jako vždy dosud i příště bezohledně se postavím proti jakémukoliv porušení této čistoty. Avšak prozkoumav věc, o kterou zde jde, velmi bedlivě, mohu klidně prohlásiti, že zde nevzniká ani zdání, že by správnost a čistota dodávkového řízení byla porušena.

V Praze, dne 26. dubna 1921.

Ministr obchodu:
Dr Hotowetz.