Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 733.

Nepokoje rázu náboženského nabývají v Podkarpatské Rusi stále větších rozměrů, ohrožují veřejný pořádek a brání řádné organisaci tohoto autonomního území.

Příčina nepokojů záleží v tom, že od rozpadnutí Rakousko-Uherska hlásí se celá řada obcí k vyznání pravoslavnému a dožaduje se výkonů náboženských pravoslavnými duchovními. Počet obcí těchto vzrostl do povážlivé výše zejména roku minulého. Dnes hlásí se značná část obcí v župě Marmarošské a přes 25 obcí župy Berežské, Mukačevské a Užhorodské k vyznání pravoslavnému.

Stav jest takový, že převážná většina obyvatelstva hlásí se k pravoslavným, uniaty zůstanou místní uniatský duchovní se svou rodinou a několika příbuznými nebo od něho odvislými lidmi. Kostel uniatský slouží tak pouze bohoslužebným úkonům asi 10 lidí v obci a tisíce obyvatelstva místního, jehož předkové kostel svým nákladem zbudovali, nemají místnosti pro ukojení svých potřeb náboženských.

Lid rusínský v Podkarpatské Rusi jest hluboce náboženský. Náboženství jest mu dosud jednou z nejsilněji pociťovaných potřeb jeho života. Bylo by omylem domnívati se, že hnutí náboženské přestupováním k pravoslaví jest výsledkem politické agitace: I když bychom přípustili tuto agitaci, nesmíme zapomenouti, že příčiny jsou tu hlubší. Jsou to příčiny

Jihokarpatští Rusíni přijali křest od cařihradských misionářů a byli ve svazku s církví východní až do polovice 17. století.

Na nátlak maďarské vlády za důvodů čistě osobně oportunistických přijala většina kněžstva pod nátlakem biskupa unii s Římem r. 1649. Lid prostý se však tohoto aktu nesúčastnil a o něm nevěděl. Lid, jehož kněží přijali unii, počítal se dále za pravoslavný, bránil se latinisaci v bohoslužbě a duchovní uniatští nezmiňovali se lidu nikdy hlasitě o unii a snažili se udržeti lid v domnění, že má zachovánu víru svých předků.

Maďarská vláda sledujíc svou protislovanskou politiku, učinila vše, aby zamezila návrat k pravoslavné církvi. Tím se vysvětluje, že při úpravě mezikonfesních poměrů r. 1868 upravila poměry ty odlišně od rakouského zákona interkonfesního ve zřejmé snaze, aby co možná nejvíce znesnadnila přestup z vyznání jednoho k druhému. Mezikonfesní zákon maďarský čl. zákona 53 z r. 1868, který až dosud v Podkarpatské Rusi platí a je až příliš přísně praktikován, vyžaduje pro změnu vyznání dosažení 18. roku, přítomnost 2 svědků u duchovního opouštěné církve, kterážto forma musí se po 14 dnech opakovati. Odepře-li duchovní po skončené ceremonii vysvědčení, může býti dosaženo, když oba svědci před úřadem politickým potvrdí zachování formalit. Přes všechny tyto obtíže stalo se, že i před převratem přešly některé obce, jako Terebla, k pravoslaví.

Důvody rázu národního, které pohnuly tak značný počet obyvatelstva k tomu, že se vrací k pravoslaví, jsou ty, že uniatští duchovní jak před válkou, tak za světové války byli pilíři maďarství v tomto území a ochotnými pomocníky maďarské vlády při každém pronásledování slovanského lidu rusínského. To mělo za následek, že lid uniatské duchovní nenáviděl a po skroucení maďarské vlády přenesl přirozeně odpor proti osobě na církev a hlásil se k vyznání pravoslavnému.

Nejlepším důkazem maďarského rázu uniatských duchovních v Podkarpatské Rusi jest, že, při posledním sčítání obyvatelstva přihlásilo se na 80 % uniatských duchovních za Maďary. A v čele uniatské církve stojí dosud biskup Maďar, který nesložil slibu československé republice. Uniatská církev v očích lidu podržela i nyní ráz maďarský a jeho odpor proti nim je tedy rázu národního.

Důvody sociální spočívají v tom, že kněží uniatští měli v obci nejlepší pozemky a že kromě toho lid byl nucen k výkonům a dávkám pro ně, které lid velice hospodářsky tísnily, známá koblina a rohovina.

Po spojení s Československou republikou očekával lid zněnu dřívější politiky a odstranění všeho, co upomínalo na dřívější jho maďarské.

Lid při malém stupni kultury projevil svůj odpor k maďarským kněžím tím, že se hlásil k pravoslaví, nenáviděné kněze bojkotoval nebo zapudil a žádal, aby mohl vykonávati své úkony náboženské v místních kostelích, které byly uniatské.

V těchto požadavcích octl se lid v konfliktu s dosavadním právním stavem, zbytkem maďarského panství. Naše správní úřady v Podkarpatské Rusi žádaly, aby pro přestup k pravoslaví zachována byla forma maďarského zákona z r. 1868, čemuž se lid bránil, neboť nemohl pochopiti, že by Československá republika chtěla pokračovati v maďarské politice. Přestoupení stalo se v celé řadě obcí hromadně a praktické provedení formalit zákona z r. 1868 stalo se vlastně nemožným.

Lid dožadoval se klíčů od kostelů, úřady s poukazem na stav právní tomu bránily, lid sahal k svépomoci, správní úřady k repressím, při čemž použito v přečetných případech četnictva a vojska. Došlo k násilnostem, zatýkání, věznění a pod. Lid rusínský, který jediný lne dnes k Československé republice, upřímně nechápe takový postup československých úřadů, nevěří, že by to byla politika vládní, deputace putuje do Prahy za deputací k vládě, k sborům zákonodárným i k presidentu republiky, dožaduje se změny maďarských interkonfesních zákonů, prosí, aby mohl vykonávati své úkony náboženské v místním kostele, čeká trpělivě nějakou dobu, a když neviděli splnění svých přání, bouří se a sahá k násilnostem.

V některých obcích, ku př. ve Velkých Lúčkách, kde je na tisíc pravoslavných a asi 15 rodin uniatů, dohodl se obyvatelé o střídavém užívání kostela, biskup uniatský však toho neschválil, naše úřady nedovolily pravoslavným užívání kostela, došlo ke srážkám a násilnostem, k povolání vojska a četnictva. Tak je tomu často i ostatních obcích.

V zájmu politiky vládní a státní jest, aby lid Podkarpatské Rusi získávala a neodpuzovala. Je tedy třeba, aby tyto palčivé otázky byly regulovány. Zákonná úprava poměrů náboženských spadá do autonomie Podkarpatské Rusi. Protože ale volby do autonomního sněmu provedeny nebyly, a autonomie nemohla proto ještě vstoupiti v život, a jde o věci, které nestrpí odkladu, nemá-li veřejný pořádek v republice býti vážně ohrožen, táží se podepsaní:

1. Jest vláda ochotna předložiti s urychlením osnovu zákonů, kterými se provisorně, do ustálení sněmu Podkarpatské Rusi upravují poměry mezikonfesní a užívání kostelů?

2. Jaká opatření vláda učinila proti uniatskému biskupu Pappovi, který dosud nesložil slibu Československé republice?

V Praze dne 11. května 1921.