Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 737.

Interpelace.

senátorů Bohumila Jakubky a J. V. Klečáka a soudr.

na ministra sociální péče dr. Josefa Grubera a ministra zdravotnictví a tělesné výchovy dr. Františka Procházku, o stávce lékařů v nemocenských pokladnách.

Jednota čsl. lékařů v Praze vyhlásila dnem 1. května 1921 stávku lékařů v některých českých nemocenských pokladnách, ač oba Svazy českých nemocenských pokladen mají s Jednotou čsl. lékařů ujednané smluvní honoráře, které platí do 31. prosince 1921.

Pro stávku lékařů vydala Jednota zvláštní řád, v němž se mimo jiné praví:

Kdo se účastní boje?

Povinně: Všichni lékaři organisovaní v Ústřední jednotě čsl. lékařů.

Dobrovolně: Všichni ostatní stavovsky uvědomělí a kolegiálně cítící lékaři v republice.

U kterých nemocenských pokladen?

U všech, které jsou členy Ústředního svazu českých nemocenských pokladen v

Praze II, Krakovská 14, a Českého ústředí nemocenských pokladen v Praze II, Václavské nám: >U zlaté husy t. j. u všech, okresních, společenstevních spolkových atd.

Vyňaty jsou tedy z boje nemocenské pokladny dolů, železnic, tabákových továren, pokladny zemědělské a pokladny soukromého úřednictva.

Kdy počíná boj?

Dnem, kdy ustanoví Ú. J. Čsl. L. a který bude členům oznámen, a to u všech pokladen najednou.

Kdy končí boj?

Až to Ú. J. Čsl. L. všem členům oznámí; tedy opět u všech pokladen najednou. Dříve nesmí se začít léčiti na účet žádné pokladny, třeba ve všem, vyhověla a třeba ohlašovala, že je vše urovnáno.

Jak se boj vede?

Nepřijímají se pokladenské poukázky, ani se nevyplňují.

Nikomu se nepotvrzují ani způsobilost, ani nezpůsobilost ku práci ani za plat.

V ambulancích továren á pokladen se neordinuje členové pokladen a jejich rodiny se léčí

nouze za hotové zaplacení podle místní sazby pro soukromou praxi (nikoliv podle komorního tarifu). Pouze u osob, u nichž jest si lékař jist, že účet zaplatí, může s požadováním honoráře počkati, až bude ošetřování skončeno.

Je-li nebezpečí z prodlení, musí býti nutná pomoc poskytnuta bez ohledu na to, je-li zaplacení, zajištěno čilí nic. Budiž však nebude-li zaplaceno hned na to poukázáno, že další léčení není možné a odkázáno na nemocnici. Lístek pro ni však nebudiž vydáván ani za plat (vyjma případů nezbytně nemocničního ošetřování potřebujících).

Vzhledem k možnosti epidemie budiž při každém podezření z infekce ihned zařízeno vše, čeho třeba (oznámení, isolace, konturnace, desinfekce).

Léky se píší jen na soukromé recepty a jen podle způsobu soukromé praxe. Na léky vydané v domácích lékárnách dlužno vydávat, recepty taxované podle sazby pro soukromé strany. <

Stávka lékařů byla zahájena, ač nemocenské pokladny proti dubnovému ujednání z roku 1920 byly ochotny zvýšiti platy lékařů o 30 % a nyní již o 40 %. Větších honorářů nemocenské pokladny nenesou, jinak by musely zvýšiti příspěvky, což vzhledem k průmyslové krisi nesnesou ani dělníci, ani výroba.

Nabízejí-li nemocenské pokladny lékařům 30 % k dosavadním honorářům, činil by tento přídavek nejméně 10 milionů korun ročně. Dvojnásobným zvýšením však, jak jej požaduje Jednota lékařů, vzrostl by náklad na lékaře na plných 60 milionů korun ročně, na něž nemocenské pokladny nemají náhradu. V roce letošním zvýšenými podporami a pak všeobecnou stagnací v průmyslu stoupl počet onemocnění a tudíž také lékařských výkonů o 50-100 %. Tím samo sebou vzrostly o stejné procento i výlohy na lékaře a kdyby pokladny měly přistoupiti na požadavek Jednoty lékařů kladený, sulo by lékařské ošetřování členů v roce 1921 nejméně na 100 milionů korun a tyto miliony by muselo dělnictvo a zaměstnavatelé zvýšenými příspěvky zaplatiti, anebo stát by musel těmto humánním ústavům poskytnouti subvenci:

Kromě toho nutno uvážiti, že dělnictvu se v přítomné době spíše mzdy snižují než zvyšují a žádný ze stavů, ani dělníci, ani úředníci tak horentní zvýšení příjmů nemohou žádati, což se odůvodňuje také tím, že ceny některých životních potřeb v posledních měsících poklesly. Je proto stávka lékařů vyvolána z důvodů nerozvážných a poškodí jak nemocenské pokladny, jako ústavy humánní a zdravotní, tak i zdraví občanů v republice vůbec.

Stávka lékařů má za následek, že v četných okresích jsou nemocní bez lékařské pomoci, nebo musí platiti vysoké honoráře, které možno právem nazvati lichvou. Lékařům byl dán pokyn, aby toho, kdo jim předem nezaplatí, neošetřovali, což někteří důsledně činí. Chudým lidem se počítá 15 K za ordinaci, 20-40 K za návštěvu, což volá po rázném zakročení.

Z uvedených důvodů podepsaní se táží:

1. Jsou pánům ministrům tyto poměry známy, a co učinili na jejich odstranění ze jména k tomu, aby platná smlouva v dubnu 1920 mezi lékaři a organisacemi nemocenkých pokladen ujednaná byla i nadále dodržována?

2. Jsou oba páni ministři ochotni naříditi, aby všeobecné okresní nemocnice zaváděl po dobu stávky lékařů i léčení ambulantní všech osob, které se vykáží, že jsou nemajetnými?

3. Dále žádáme, aby okresním úředním lékařům bylo uloženo po dobu stávky lékařů nemajetné obyvatelstvo léčiti zdarma a členy pokladen za dosud platné ujednané honoráře.

4. Dále budiž zrevidován posledně vydaný tarif Ústřední jednoty čsl. lékařů a prozkoumán, zda odpovídá nynějším poměrům. Konečně žádáme, aby pro léčení v nemocenských. pokladnách byl stanoven zvláštní úřední tarif, který bude závazným jak pro nemocenské pokladny, tak i pro lékaře.

V Praze, dne I1. května 1921.

B. Jakubka, J. V. Klečák,
dr. Soukup, V. Zavadil, Jan Procházka, Jos. Štelcl, Ant. Svěcený, F. Časný, Folber, V. Švec, Josef Šada.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP