Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 763.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Slovanský ústav jest samostatný a samosprávný ústav se sídlem v Praze, jehož účelem jest pěstování a vybudování vědeckých a hospodářských styků se slovanskými zeměmi. Jemu náleží také vědecké zkoumání Slovenska a Podkarpatské Rusi.

§ 2.

Orientální ústav jest samostatný a samosprávný ústav se sídlem v Praze, jehož účelem jest pěstování a vybudována vědeckých a hospodářských styků s Orientem.

§ 3.

Správa toho i onoho jmenovaného, ústavu přísluší presidiu, výboru a valnému shromáždění členů, správa jmění pak kuratoriu.

§ 4.

Presidium, výbor, kuratorium a první členy ústavů jmenuje president republiky.

§ 5.

Státu náleží dozor nad hospodářstvím ústavů.

§ 5.

Bližší organisace ústavů bude upravena stanovami, které budou vydány vládním nařízením.

§ 7.

Zákon nabývá působnosti dnem, vyhlášení a provedou jej ministři zahraničních věcí, školství a národní osvěty, průmyslu, obchodu a živnosti a ministr pověřený správou Úřadu pro zahraniční obchod.

President republiky ve svém přípise ze dne 15. listopadu 1920, zaslaném kancléři dru Šámalovi, naznačuje disposice své o fondu, nasbíraném k jeho narozeninám, doporučil mimo jiné zřízení Slovanského ústavu, jehož účelem by bylo zkoumání a poznávání slovanských zemí nejen po stránce více vědecké, nýbrž také praktické, hlavně hospodářské, jakož i zřízení Orientálního ústavu, jenž by také dbal o navázání hlavně hospodářských styků našeho státu se státy orientálními. Část fondu zamýšlel pan president věnovati ústavu pro probádání Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Pan president uznal tak potřebu zřízení těchto ústavů nejen po stránce vědecké, ale poukázal také na cenu ústavů těchto po stránce národohospodářské a to vším právem.

Neboť mezi přední úkoly našeho státu náleží organisovaná péče o úpravu vědeckých a národohospodářských styků se světem slovanským. Jest povinností státu sledovati vědecký, kulturní a národohospodářský rozkvět slovanského světa, šířiti zájem o slovanský svět u nás a v ostatním slovanském světě o nás.

Význam a postavení státu našeho ve světě slovanském vyžaduje nezbytně, aby co nejúčinněji bylo pěstováno studium kulturního rozvoje ostatních slovanských národů a aby vědecky všestranně probádány byly podmínky této kultury. Pěstováním těsných styků s vědeckým světem slovanským bude možno docíliti s ním shodné a vzájemně prospěšné součinnosti. Jest také třeba šířiti zájem o tuto otázku v nejširších kruzích obyvatelstva.

Také vědecké prozkoumání Orientu a na tom základě vybudované styky vědecké a národohospodářské mají pro naši vědu a hospodářství velký význam. V obojím směru možno od Orientu mnoho očekávati.

V národohospodářském ohledu jest důležitost obou ústavů samozřejma. Slovanské země i Orient byly odedávna předním a přirozeným odbytištěm našeho průmyslu a jedním z nejdůležitějších dodavatelů potravin i průmyslových surovin pro nás. Styky tyto, přerušené válkou, nutno znovu navazovati a rozvíjeti, neboť byly-li slovanské země a Orient již před válkou tak důležity pro náš hospodářský život, jsou jimi dnes daleko více, protože náš stát, který převzal většinu průmyslu bývalého mocnářství rakousko-uherského, jest na vývoz jako podmínku své hospodářské existence přímo odkázán a jeho hlavním trhem pro většinu výrobků bude vždy jih a východ. Má-li se však průmysl náš v slovanských zemích i v Orientu uplatniti, jest při živé soutěži ostatních průmyslových evropských států, jal se rozvinula po válce, naprosto nutno stále sledovati systematicky rozvoj hospodářských poměrů v těchto zemích, pečovati soustavně o navazování nových styků a raziti i usnadňovati všemi prostředky cestu našemu vývozu.

To vše se může díti jen řádně organisovanou činností, soustředěnou a nadanou povahou veřejnoprávní a to institucí vědeckou a národohospodářskou zároveň.

Pan president republiky přípisem své kanceláře ze dne 12. března 1921 na ministra pověřeného správou Úřadu pro zahraniční obchod, projevuje opětně své přání, aby ústavy Slovanský a Orientální co nejdříve byly zřízeny a vybudovány, schvaluje zásadně návrhy, předložené mu v této věci ministrem, vyslovuje však náhled, že ústavy ty vzhledem ke své důležitosti kulturní a hospodářské a k zájmům veřejným, které zastupují, by měly býti zřízeny cestou zákona, jak ukazuje obdobný případ Masarykovy akademie práce.

Vláda republiky Československé předkládá tudíž osnovu zákona o zřízení ústavů Slovanského a Orientálního, vycházejíc tak vstříc přání presidenta republiky, jehož splnění přinese naší vědě a hospodářskému rozvoji veliké a nepochybné prospěchy a užitky.

Ve formálním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla jak v senátě, .tak i po schválení touto sněmovnou v poslanecké sněmovně výboru kulturnímu k podání zprávy ve lhůtě nejkratší.

V Praze dne 27. května 1921.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šusta v. r.