Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 774.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty na interpelaci senátorů dra F. Mareše, dra B. Franty a druhů o vyučování ženským ručním pracím na státním reálném gymnasiu v Strážnici (č. tisku 645).
Ředitelství jmenovaného ústavu byvši úředně vyzváno zemskou školní radou, aby zjistilo počet žákyň, které by se súčastnily vyučování ženských ručních prací, a aby zjistilo, zda je vhodná učitelka tohoto předmětu po ruce, vyšetřilo, že se hodlá vyučování ženských ručních prací súčastniti 33 žaček. Na dotaz správy měšťanské dívčí a obecné školy přihlásily se učitelky ručních prací Věra Solaříková a Marie Zugárková k vyučování za předepsanou remuneraci v hodinách odpoledních; dále na dotaz u správy pracovny ručních prací při ústavě Milosrdných sester v Strážnici, povolené výnosem zemské školní rady v Brně, ze dne 30. září 1886, č. 7871, učinila představená ústavu nabídku, že dá zdarma k disposici až na další, místnost se světlem, otopem i úklidem, šicí stroje a jiné pomůcky, bude-li vyučováním pověřena Faustina (Božena) Sedláčková, která nabyla vysvědčení způsobilosti pro školy obecné a měšťanské dne 26. července 1898. Ředitel ústavu Jan Burda s jednomyslným souhlasem celého sboru profesorského navrhl zemské školní radě, maje zření k státním financím, aby byla přijata výhodná nabídka ústavu Milosrdných sester, ježto mohl pro uvedené vyučování v budově ústavu poskytnouti jen prázdnou učebnu o čtyřech holých zdech, jejíž účelná úprava a zařízení za pracovnu bylo by vyžadovalo nákladu nejméně 15.000 Kč, pro které není v rozpočtu úhrady. Žadatelka Božena Sedláčková byla fysicky nejstarší, nejdéle a výborně aprobovaná ze všech učitelek. Připomínám, že z obou ostatních žadatelek učitelka ručních prací Zugárková nabyla vysvědčení učitelské způsobilosti r. 1907, Solaříková pak až r. 1917 a že obě, a to Zugárková částečně, Solaříková úplně se připravovaly ke zkouškám způsobilosti v uvedené pracovně.
Představená uvedené pracovny je vedle zemřelého gymnasijního ředitele Josefa Klvani nejlepší znatelkou krajinného slováckého svérázu, o jehož udržení a zachování usilovně dbá, čehož jest si vážiti při vyučování ženským ručním pracím. Ředitel jmenovaného ústavu, Jan Burda, nenutil žádnou z přihlášených žaček k docházce do ručních prací, ba čekal, že před zahájením výučování počet přihlášených žaček se zmenší, ale ten naopak z původních 33 stoupl na 52. Pro těchto 52 žákyň opatřil na pololetí účelně zařízenou místnost, světlo, otop, úklid, učebné pomůcky a velmi dobrou učitelku na dvě týdenní hodiny za odměnu v celkové částce 192 (sto devadesáti dvou) Kč. S jeho postupem úplně souhlasila zemská školní rada v Brně a schválila návrh jmenovaného ředitele, ustanovivši výnosem ze dne 7. února 1921, č. 2810 Boženu Sedláčkovou pro školní rok 1920/21 vedlejší učitelkou ženských ručních prací na jmenovaném reálném gymnasiu. Opatření ředitele Jana Burdy nebylo tudíž nijak závadné a není potřebí ani odůvodněno, aby místo vedlejší učitelky ženských ručních prací bylo obsazováno řízením konkursním.
V Praze dne 20. května 1921.
Dr. Šusta v. r.,
ministr školství a národní osvěty.