Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 778.

Opatření zemského správního.výboru v Čechách, které zavdalo podnět k dvěma interpelacím (tisk č. 33 a 44 z roku 1920 senátu) souvisí s celkovou úpravou lékařské služby v zemském nalezinci, ve kterém jsou umístěny obě pražské kliniky (česká a německá) pro nemoci kojných, novorozenců a kojenců.

Důvody této nové úpravy lékařské služby, jakož i poměru obou universitních klinik k ostatním oddělením nalezineckým, jsou následující: Již v srpnu 1917, když zemřel primář českého ústavního kojeneckého oddělení a přednosta české kojenecké kliniky, prof. dr. Scherer a v listopadu 1918, když zemřel primář německého ústavního kojeneckého oddělení a přednosta německé kliniky, prof. dr Epstein, nastalo fakticky odloučení obou jmenovaných klinik od obou oddělení ústavních, neboť tehdy byla substituce služby primární svěřena v obou případech lékařům jiným, než přednostům klinik. Tím se zmenšily, právě o tato ústavní oddělení, zájmové sféry obou universit.

Stav tento byl v květnu 1920 definitivně rozřešen při úpravě otázky vedení zemského nalezince.

Při tomto odloučení obou kojeneckých klinik od ústavních oddělení, byl klinikám přikázán k jich účelům dostatečný počet lůžek a materiálu se všemi místnostmi potřebnými nejen pro klinické ošetřovance, nýbrž i k účelům vědeckým a klinické učby.

Zemský správní výbor učinil toto rozhodnutí v tom přesvědčení, že toto odloučení bude nejen v zájmu zemského fondu a zemského nalezince, nýbrž i v zájmu vědecké a didaktické činnosti obou uvedených klinik, poněvadž přednostové jich, zbaveni jsouce péče o materiál klinicky nezajímavý (péče o dítky zdravé) a zbytečných prací administrativních, budou se moci výhradně věnovati své vědecké a učitelské činnosti.

Obě kliniky mají upraven příjem materiálu v ten způsob, že mohou sobě vybrati z dodaných jim případů materiál do plného počtu přikázaných jim lůžek a zbývající materiál přenechati ústavnímu oddělení. Tím způsobem je zajištěna oběma klinikám hojnost a rozmanitost klinického materiálu a možnost výběru nejzajímavějších případů.

Oběma klinikám zaručeno při tom že jich zájmy vyučovací tímto opatřením nebudou dotčeny a že jich vědecký rozvoj je plně zajištěn.

Počet lůžek oběma klinikám vyhrazený k účelům vyučovacím jest přiměřený vzhledem k číselnému poměru posluchačů na obou universitách (v letním semestru 1921 jest poměr okrouhle 2.500: 1.500), jakož i k číselnému poměru ošetřovanek obou národností. Poměr tento není pro německou kliniku nevýhodný a bude jím také odčiněn alespoň z části dosavadní nepoměr, kdy německé klinice a spojenému s ní dosud německému oddělení vykázán byl pavilon značně větší, než české klinice a oddělení.

Že 50 lůžek k úspěšné učbě na kojenecké klinice úplně stačí, jest jisto a to tím spíše, že pro děti starší l roku jest zřízena zvláštní klinika, takže kojenecké klinice v zemském nalezinci zůstává jen materiál, který potřebuje, a starší děti jsou poukazovány na kliniku dětskou v německé dětské nemocnici. Není tudíž třeba obávati se, že by vyučování studujících trpělo újmu, nebo že by bylo lékařům znemožněno pokračovati ve svém vzdělání v oboru nemocí kojenců. Vědecké bádání pak rovněž neutrpí tím, když klinika bude zbavena nepotřebného materiálu a zbytečných prací nemocničních a administrativních.

Konečně dlužno ještě podotknouti, že pří rozdělování místností při této příležitosti byla dána německé klinice volba, mezi místnostmi do dvou různých ulic.

O definitivní úpravě poměru klinik obou universit v nynějších zemských ústavech bude možno uvažovati až v souvislosti s prováděním zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů.

V Praze dne 24. května 1921.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Dr. Šusta v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 778.

Die Verfügung des Landesverwaltungsausschusses in Böhmen, welche die Veranlassung zu den beiden Interpellationen (Druck Nr. 33 und 44 des Senates vom Jahre 1920) gegeben hat, steht im Zusammenhange mit der gesamten Regelung des ärztlichen Dienstes in der Landesfindelanstalt, in welcher beide Prager Kliniken (die čechische als auch die deutsche) für Krankheiten der Ammen, der Neugeborenen und der Säuglinge untergebracht sind.

Die Gründe dieser Neuregelung des ärztlichen Dienstes als auch des Verhältnisses der beiden Universitätskliniken zu den übrigen Abteilungen der Findelanstalt sind folgende: Bereits im August 1917, nach dem Tode des Primararztes der čechischen Anstaltsabteilung für Säuglinge und Vorstandes der čechischen Säuglingsklinik, Prof. Dr. Scherer, und im November 1918, nach dem Tode des Primärarztes der deutschen Anstaltsabteilung für Säuglinge und Vorstandes der deutschen Klinik Prof. Dr. Epstein, trat die faktische Absonderung der beiden genannten Kliniken von beiden Anstaltsabteilungen ein, nachdem damals die Substitution des Primärarztes in beiden Fällen anderen Aerzten als den Vorständen der Kliniken übertragen wurde. Hiedurch erführen die Interessensphären der beiden Universitäten eben hinsichtlich dieser Anstaltsabteilungen eine Verminderung.

Dieser Zustand fand anlässlich der Regelung der Frage der Leitung der Landesfindelanstalt im Mai 1920 seine definitive Lösung.

Bei dieser Abtrennung der beiden Säuglingskliniken von den Anstaltsabteilungen wurden den Kliniken für ihre Zwecke eine genügende Anzahl von Betten sowie Material nebst sämtlichen nicht nur für die klinischen Pfleglinge, sondern auch für Wissenschaftliche Zwecke sowie für den klinischen. Unterricht erforderlichen Lokalitäten zugewiesen.

Der Landesverwaltungsausschuss traf diese Entscheidung in der Ueberzeugung, dass diese Abtrennung nicht nur im Interesse des Landesfondes und der Landesfindelanstalt, sondern auch im Interesse der wissenschaftlichen und didaktischen Tätigkeit der beiden genannten Kliniken gelegen sein wird, weil deren Vorstände, der Sorge um das klinisch uninteressante Material (Pflege der gesunden Kinder) sowie der überflüssigen administrativen Arbeit enthoben, sich ausschliesslich ihrer wissenschaftlichen sowie ihrer Lehrtätigkeit werden widmen können.

Die beiden Kliniken haben die Aufnahme des Materiales in der Weise geregelt, dass sie sich aus den ihnen gelieferten Fällen das Material bis zum vollen, ihnen zugewiesenen Belage aussuchen und das übrige Material der Anstaltsabteilung überlassen können. Auf diese Weise erscheint für beide Kliniken genügendes und verschiedenes klinisches Material als auch die Möglichkeit einer Wahl der interessantesten Fälle gesichert.

Den beiden Kliniken ist hiebei die Gewähr geleistet, dass die Interessen ihres Unterrichtes durch diese Verfügung nicht berührt und dass ihre wissenschaftliche Entwickelung vollauf gesichert erscheinen.

Der den beiden Kliniken für Unterrichtszwecke vorbehaltene Belag erscheint mit Rücksicht auf das Ziffernverhältnis der Hörer der beiden Universitäten (im Sommersemester 1921 ist das Verhältnis ca. 2.500: 1.500) sowie auf das Ziffernverhältnis der Pfleglinge beider Nationalitäten angemessen. Dieses Verhältnis ist für die deutsche klinik nicht unvorteilhaft und es wird hierdurch auch zumindest teilweise das bisherige Missverhältnis ausgeglichen werden, nach welchem der deutschen Klinik und der mit derselben verbundenen deutschen Abteilung. ein bedeutend grösserer Pavillon zugewiesen war, als dies bezüglich der čechischen Klinik und Abteilung der Fall war.

Dass ein Belag von 50 Betten für eine erfolgreiche Lehrtätigkeit auf der Säuglingsklinik vollkommen ausreicht, steht fest und dies umsomehr, da für Kinder über ein Jahr eine besondere Klinik errichtet wurde, so dass der Säuglingsklinik in der Laudesfindelanstalt blos jenes Material übrigbleibt, welches dieselbe benötigt, und die älteren Kinder an die Kinderklinik im deutschen Kinderspitale verwiesen werden. Es ist daher nicht zu befürchten, dass der Unterricht der Studierenden leiden, oder dass den Aerzten die Fortsetzung ihrer Ausbildung auf dem Gebiete der Säuglingskrankheiten unmöglich gemacht werden würde. Desgleichen wird auch die wissenschaftliche Forschung keine Einbusse erleiden, wenn die Klinik vom unnötigen Material und von den überflüssigen Krankenhaus sowie administrativen Arbeiten befreit werden wird.

Zum Schlüsse ist .noch zu bemerken, dass bei der Verteilung der Lokalitäten aus diesem Anlasse der deutschen Klinik die Wahl zwischen Lokalitäten in zwei verschiedenen Gassen frei gegeben wurde.

Die definitive Regelung des Verhältnisses der beiden Universitätskliniken in den dermaligen Landesanstalten wird erst im Zusammenhange mit der Durchführung des Gesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 126 Sml. d. G. u. V. über die Errichtung von Gau- und Bezirksämtern in Erwägung gezogen werden können.

Prag, am 24. Mai 1921.

Minister des Innern.

Minister für Schulwesen und Volkskultur.