Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
Tisk 787.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty na interpelaci senátora Hartla a soudr.
o nerovnoměrném zastoupení Němců a Čechů v jejich autonomních úřadech školních (č. tisku 693).
Rozdílnost ve složení místních rad školních a místních výborů školních (pro školy menšinové), jak vyplývá ze zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., a z nařízení vlády ze dne 6. listopadu 1920, č. 605 Sb. z. a n., vysvětluje se rozdíly v působnosti obou těchto orgánů.
Místní školní rada spravujíc podle platných zákonů místní školní fond, jest zejména též nositelem majetkových práv školní obce a přísluší jí péče a rozhodování o úhradě věcného nákladu školního. Hledíc k této hospodářské působnosti místní rady školní a k závazkům, které z ní vzcházejí přiškoleným obcím, je zcela pochopitelno, že § 21 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., přiznal právo vysílati zástupce do místní rady školní obecním zastupitelstvům a to volbou podle zásady poměrného zastoupení menšin, pokud tato zásada rozhodovala už při posledních volbách obecních. Zástupci národní menšiny ani kterékoli jiné menšiny v obecním zastupitelstvu nemohou býti zbaveni práva voliti a volenu býti do místní školní rady právě proto, že při tom jde konec konců o důležité hospodářské zájmy obce a nejen o dozor ke škole atp.
Naproti tomu místní výbory školní (pro školy menšinové) nemají ani podle zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., ani podle nařízení vlády ze dne 6. listopadu 1920, č. 605 Sb. z. a n., vlastní působnosti hospodářské, ježto veškeren náklad osobní i věčný na školy menšinové uhrazuje stát.
Působnost jejich jest více jen podpůrná, jde při nich zejména jen o součinnost rodičů se správou školy a učitelstvem a nemají tudíž práva rozhodovacího ve věcech školních vůbec, jež by se srovnávati mohlo s právy místní školní rady. Je tedy pochopitelno, povolávají-li se za členy místních výborů školních vedle učitelstva jen zástupci rodičů oněch dětí, které chodí do té které školy menšinové.
Jak patrno, složení místních orgánů školních opírá se o platné předpisy zákonné a řídí se pouze zřetely věcnými.
V Praze dne 3. června 1921.
Dr. Šusta v. r.,
ministr školství a národní osvěty.
Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
Tisk 787.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Nationalaufklärung auf die Interpellation des Senators Hartl und Genossen betreffend die ungleichmässige Vertretung in ihren autonomen Schul-Behörden (Druck Nr. 693).
Die Verschiedenheit der Zusammensetzung der Ortsschulräte und Ortsschulausschüsse (für Minoritätsschulen) wie aus dem Gesetze vöm 9. April 1920, Nr. 292 S. d. G. u. V. und aus der Regierungsverordnung vom 6. November 1920, Nr. 605 S. d. G. u. V. hervorgeht, wird durch des Unterschied des Wirkungskreises dieser beiden Organe erklärt.
Der Ortsschulrat ist, indem er nach den bestehenden Gesetzen den Ortsschulfond verwalet, namentich auch Träger der Vermögentsrechte, der Schulgemeinde und es steht ihm die Obsorge und die Entscheidung über die Deckung des Sachaufwandes für Schulen zu. In Anbetracht dieses wirtschaftlichen Wirkungskreises des Ortsschulrates und der hiedurch für die eingeschulten Gemeinden entstehenden Verpflichtungen ist es vollkommen begreiflich, dass durch den § 21 des Gesetzes, vom 9. April 1920, Nr. 292 S. d. G. u. V. den Gemeindevertretungen das Recht zuerkannt wurde, in die Ortsschulräte ihre Vertreter zu entsenden und zwar durch die nach dem Grundsatze der verhältnissmässigen Minoritätsvertretung durchzuführenden Wahlen, insofern dieser Grundsatz schon bei den letzten Gemeindewahlen massgebend war. Weder den Vertretern der nationalen Minorität, noch irgend einer anderen, Minorität in der Gemeindevertretung, kann dass aktive oder passive Wahlrecht in den Ortsschulrat eben deshalb nicht genonommen werden, weil es sich dabei schliesslich und endlich um wichtige wirtschaftliche Interessen der Gemeinde und nicht nur um die Schulaufsicht und dergleichen handelt.
Dagegen haben die Ortsschulausschüsse (für Minoritätsschulen) weder nach dem Gesetze vom 9. April 1920, Nr. 292 S. d. G. u. V. noch nach der Regierungsveordnung vom 6. November 1920, Nr. 605 S. d. G. u. V. ihren eigenen wirtschaftlichen Wirkungskreis, weil der gesamte Personen- und Sachaufwand für Minoritätsschulen vom Staate gedeckt wird.
Ihr Wirkungskreis ist vielmehr ein unterstützender, es handelt sich bei ihnen besonders nur um die Mitwirkung der Eltern mit der Schulverwaltung und dem Lehrkörper und es steht ihnen daher in Schulangelegenheiten überhaupt kein Entscheidungsrecht zu, welches mit den Rechten des Ortschulrates zu vergleichen wäre. Es ist daher begreiflich, wenn neben dem Lehrkörper als Mitglieder der Ortsschulausschösse nur die Vertreter der Eltern jener Kinder berufen werden, welche diese oder jene Minoritätsschule besuchen.
Wie ersichtlich, beruht die Zusammensetzung der Ortsschulorgane auf den bestehenden Gesetzesvorschriften und sind für dieselbe die sachlichen Gesichtspunkte allein massgebend.
Prag, am 3. Juni 1921.
Dr. Šusta m. p.,
Minister für Schulwesen, und Nationalaufklärung.