Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 789.
Vládní návrh
Zákon
ze dne..........1921
o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V Bratislavě zřizuje se plodinová bursa. Předmětem obchodu na této burse jsou plodiny polního hospodářství, zejména obilí, pak mlýnské výrobky, po případě i jiné druhy zboží (§ 3 č. 1.).
§ 2.
Bursa je samostatnou právnickou osobou a je řízena správou bursy (bursovní radou). Bursa je podrobena státnímu dozoru ve smyslu tohoto zákona.
§ 3.
Zařízení a činnost bursy upraveny jsou v mezích zákona statutem, jenž musí zejména ustanoviti:
1. které druhy zboží jsou předmětem obchodu na burse;
2. jaké jsou podmínky pro získání a důvody pro pozbytí členství bursovního a oprávnění k návštěvě bursy;
3. jaká jsou práva a povinnosti členů a návštěvníků bursy;
4. jak se opatří prostředky k vydržování bursy; prostředky tyto musí býti nejméně pro první rok zajištěny;
5. jak se ustanovuje bursovní rada a její orgány a jaká jsou práva a povinnosti bursovní rady a jejich orgánů;
6. jakým způsobem bursovní rada činí platná usnesení, vyřízení a vyhlášky;
7. jak se narovnávají a rozhodují spory, týkající se obchodů bursovních;
8. jak naložiti se jměním bursy, zanikla-li by.
Schválení statutu, navrženého přípravným výborem pro zřízení této bursy, a změn schváleného statutu, na nichž se usnáší bursovní rada, přísluší ministerstvu zemědělství v dohodě s ministerstvy obchodu, financí a spravedlnosti.
§ 4.
V bursovní radě mohou míti účastenství pouze státní občané republiky Československé, z návštěvy bursy nevyloučení (§ 11, § 20 posl. odst.).
Statut ustanovuje počet členů bursovní rády a funkční období. Úřad členů bursovní rady je čestný.
Ministr zemědělství v dohodě s ministrem obchodu a financí jmenuje z celkového počtu členů bursovní rady dvě pětiny podle návrhu, vyžádaného od zemědělské řady pro Slovensko. Navrženy a jmenovány mohou býti pouze osoby, poskytující plnou záruku, že mají znalosti a zkušenosti, potřebné k účasti na správě plodinové bursy, jež bydlí v místě, odkud může býti sídla bursy snadno dosaženo, a jímž není na závadu některý z důvodů, vylučujících dle §§ 11 a 20 posl. odst. tohoto zákona z návštěvy plodinové bursy. Kdož byli takto do bursovní rady jmenováni, stávají se členy bursy, pokud již jimi nebyli, a mají veškerá s tím spojená práva a povinnosti.
Jmenování děje se na funkční období bursovní rady, nebo na zbytek tohoto období, uprázdní-li se některé místo v bursovní radě, které se obsazuje jmenováním. Důsledky opatření, zmíněných v § 9 postihují též jmenované členy bursovní rady.
Ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry může odvolati člena do rady bursovní jmenovaného, kterému po delší dobu nebylo možno konati povinnosti s úřadem tímto spojené, nebo který trvale je zanedbává, nebo jinak hrubě porušuje.
Pokud se týče ostatních členů bursovní rady, volených návštěvníky bursy k volbě oprávněnými, má statut obsahovati opatření, aby důležité skupiny zúčastněných zájemníků byly v bursovní radě přiměřeně zastoupeny.
Ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy učiní opatření o prozatímní správě bursy pro dobu, než bude možno provésti prvou volbu. Volba tato musí býti provedena nejpozději do roka ode dne, kdy teto zákon nabude účinnosti.
§ 5.
Bursovní radě přísluší vydávati v mezích zákona pravidla pro úpravu styku bursovního, zejména pravidla pro uzavírání a vyřizování bursovních obchodů (obchodní zvyklosti, usance) ustanovovati čas bursovní, spravovati hospodářské věci bursy a vykonávati vůbec vše, co jí podle tohoto zákona a dle statutu je k dosažení účelu bursy svěřeno. Bursovní rada jest zodpovědna za řádné provádění statutu a zejména za zachování pokoje a pořádku na burse po čas bursovní a má právo učiniti v budově bursy potřebná policejní opatření.
§ 6.
Porušil-li by některý z návštěvníků bursy některá ustanovení, pro zachování pořádku na burse vydané, může býti, nehledě k trestu podle obecných zákonů trestních, potrestán pokutou až do 2.000 Kč, jakož i vyloučením z bursy na určitou dobu. Vyloučení z bursy na určitou dobu. Vyloučení z bursy může nastati též pro rozšiřování nepravdivých pověstí.
Tyto tresty ukládá bursovní rada. z Peněžitých pokut až do 200 Kč, nebo z trestu vyloučení z bursy až do 3 měsíců nelze se odvolati.
Z uložení těžších trestů lze do 14 dnů odvolati k ministerstvu zemědělství nebo k úřadu, jenž bude k tomu určen nařízením.
Shledá-li odvolací úřad, že je uložení trestu odůvodněno, nemůže snížiti peněžitou pokutu pod 200 Kč a vyloučení z bursy na dobu kratší 3 měsíců.
Peněžité pokuty lze k žádosti bursovní rady vymáhati politickou exekucí.
Povolení k exekuci vydá na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní vrchnost první stolice k žádosti bursovní rady.
O způsobu provedení platí předpisy o vymáhání veřejných daní (nař. 50.000 1913 P. M.).
Statutem bude určeno, k jakému účelu má býti uložených pokut použito.
§ 7.
Schválení obchodních zvyklostí (usancí, § 5), jakož i jejich změn, přísluší ministerstvu zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Bursovní rada je povinna vyžádati si předem o nich dobré zdání zemědělské rady a obchodních a živnostenských komor na Slovensku. Podrobnosti upraví statut.
V naléhavých případech může bursovní rada se souhlasem bursovního komisaře uvésti příslušná ustanovení prozatímně v platnost. Kdyby bylo dodatečné schválení odepřeno, platnost jich ihned zaniká.
Ministerstvo zemědělství může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, poskytnuvši bursovní radě příležitost k vyjádření, odvolati dané schválení, kdyby se obchodní zvyklosti ukázaly neúčelnými nebo škodlivými.
Zemědělská rada a obchodní komory mohou navrhnouti, aby bylo schválení odvoláno.
§ 8.
Bursa je přímo podřízena ministerstvu zemědělství.
Vládní dozor vykonává bursovní komisař, jmenovaný ministrem zemědělství v dohodě s ministry obchodu a financí. Úkolem jeho povšechně je přihlížeti, zda a jak se ustanovení bursovní zachovávají, vytknouti zjištěné závady zakročiti o odstranění jich v případě potřeby prostřednictvím župana města a župy bratislavské.
Komisař bursovní má zejména býti přítomen při každé poradě bursovní rady a staviti každé usnesení, jež podle jeho soudu jest v rozporu se zákonem nebo se statutem, na tak dlouho, než dojde rozhodnutí příslušného úřadu.
§ 9.
Kdyby se bursovní rada dopustila porušení zákona nebo statutu, anebo trvale zanedbávala své povinnosti, může jí ministerstvo zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy zbaviti funkce nebo ji rozpustiti a učiniti opatření pro zatímní správu bursy. Podle okolností může býti nařízeno po slyšení zemědělské rady pro Slovensko a obchodních a živnostenských komor na Slovensku dočasné nebo trvalé uzavření bursy.
§ 10.
K návštěvě bursy smějí býti připuštěni, pokud není závadou některá z překážek v § 11 uvedených, toliko:
1. kdož z povolání zabývají se výrobou, odbytem, nebo zpracováním předmětů na burse k obchodu připuštěných, jakož i obchody pojišťovacími, dopravními, půjčkovými, zasílatelskými a skladními, předmětů těchto se týkajícími, a půjčováním pytlů;
2. obchodní společnosti, družstva a jiná sdružení a právnické osoby vůbec, provozující skutečně některé obchodní odvětví pod č. 1 dotčené;
3. zástupci veřejných správních sborů a fondů, pod veřejnou správou postavených.
§ 11.
Z návštěvy bursy jsou však v každém případě vyloučeni:
1. kdož nemají prává svým majetkem volně nakládati;
2. úpadci, pokud trvá konkursní řízení; pakliže byli odsouzeni k trestu pro zaviněný úpadek, ještě tři léta po skončení trestu;
3. kdož nedostáli závazkům, jež jim z nějakého bursovního obchodu vzešly, a to po tak dlouho, pokud jim nedostáli;
4. kdož pro přestoupení bursovních ustanovení nebo pro rozšiřování nepravdivých pověstí byli vyloučeni z návštěvy bursy, a to na dobu trvání tohoto zákazu;
5. kdož právoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzeni byli pro takový zločin, přečin, nebo přestupek, pro který dle platných ustanovení nastává ztráta volebního prává do obcí;
6. kdož pro podloudný obchod nebo pro těžký přestupek důchodkový nesmějí obchod nebo živnost dále provozovati, nebo v ně se uvázati, a kdož byli pro přestoupení zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n. potrestáni podle § 19 odst. 1. uvedeného zákona, a to po tak dlouho pokud trvají následky trestu.
§ 12.
Obchody bursovní sprostředkují dohodci (sensálové).
Statutem může býti stanoveno, že k sprostředkování obchodů na burse mohou býti bursovní radou buď všeobecně nebo v určitých případech připuštěni jen dohodci od ní jmenovaní (bursovní dohodci). Příslušný řád, jejž jest o tom vydati, schvaluje ministerstvo zemědělství v dohodě se súčastněnými ministerstvy.
§ 13.
Bursovní rada jest povinna každý bursovní den po skončené burse za dohledu bursovního komisaře na základě obchodů na burse uzavřených a podle zpráv dohodců tím pověřených určiti kurs (cenu) zboží, jež bylo předmětem obchodů.
Řád o stanovení kursů musí býti schválen ministerstvem zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Úřední list kursovní budiž bursovní radou neodkladně uveřejněn.
§ 14.
Při burse bude zřízen rozhodčí soud. Statutem budiž ustanoveno, jaké jest složení rozhodčího soudu a jak se rozhodci ustanovují, jaký jest rozsah působnosti rozhodčího soudu a jak provádí se řízení před ním.
Ve statutu bursovním může býti dále ustanoveno, že spory z bursovních obchodů musí býti rozhodovány rozhodčím soudem bursovním, neujednaly-li strany písemně nic jiného, jakož i, zda a za jakých podmínek rozhodčí soud bursovní jest příslušným rozhodovati spory vzniklé i z obchodů uzavřených mimo bursu.
Jednání rozhodčího soudu, kromě porady, jest veřejné, veřejnost vyloučena býti může jen za podmínek ustanovených v §§ 207 a 208 zák. čl. I. z r. 1911; řídí je předseda rozhodčího soudu, jemuž k udržení pořádku přísluší práva uvedená v §§ 209 a násl. téhož zákona. Jednání rozhodčího soudu súčastní se s hlasem poradním tajemník, který jest způsobilý k úřadu soudcovskému a jehož jmenování bylo potvrzeno ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.
Strany mohou se před rozhodčím soudem dáti zastupovati advokáty, jinými členy bursy nebo svými zřízenci, pokud jsou podle civ. řádu soudního způsobilí k zastupování před soudem.
Rozhodčí soud může vyslýchati svědky, znalce a strany bez přísahy; jinak budiž za výslech požádán okresní soud, v jehož obvodu jest důkaz provésti.
Nálezy rozhodčího soudu a smíry před ním uzavřené, tyto jsou-li podepsány od obou stran, jsou vykonatelny soudní exekucí. Odporovati nálezům rozhodčího soudu bursovního lze jen žalobou za podmínek § 784, zák. čl. I. z r. 1911 ustanovených.
Dozor nad činností rozhodčího soudu bursovního náleží ministru spravedlnosti, který se může přesvědčiti o řádném postupu prací rozhodčího soudu kdykoliv vyslaným zmocněncům a nahlížením do spisů; rozhodčí soud jest povinen každoročně předkládati mu výkazy o své činnosti.
§ 15.
Za bursovní obchody sluší pokládati všechny smlouvy, které se činí ve veřejné místnosti bursovní v ustanovených hodinách bursovních o takových předmětech obchodu, s kterými na této burse obchod provozovati jest dovoleno a které se zde smějí úředně znamenati.
§ 16.
Bursovní obchody jest posuzovati jako obchody ve smyslu § 258 uherského obchod. zákona dle zákonného čl. XXXVII. z roku 1875.
§ 17.
Bursovní rada ustanoví (§ 5), jaká opatření nutno učiniti, jestliže při vyřizování bursovních obchodů má býti pro nesplnění závazku nebo pro prokázanou insolvenci smluvní strany provedena prostřednictvím k tomu ustanovených dohodců koupě nebo prodej podle § 306 a §§ 351 až 355 uherského obchod. zákona podle zákonného čl. XXXVII z roku 1875.
Bursovní rada může zejména naříditi, že každá taková koupě nebo prodej má se státi na burse.
§ 18.
Termínové obchody obílím a mlýnskými výrobky na burse nebo mimo bursu na území Slovenska a Podkarpatské Rusi se zapovídají.
Bursovní rada jist povinna ve své působnosti učiniti včas opatření proti uzavírání, převodu a vyřizování termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na burse a nesmí zejména sama stanoviti obchodní podmínky pro bursovní termínové obchody uvedeným zbožím ani vydávati ustanovení o jich vyřizování, jež by zejména měla za účel, aby jednotlivým obchodům vzhledem k podstatným známkám dán byl co možná stejný obsah a usnadněn byl převod takových obchodů, jakož i aby súčtováním a vyrovnáním rozdílů bylo vyřizování jich ve značném rozsahu umožněno.
Nesmějí býti tudíž vydávána ustanovení, kterými se předem a všeobecně pro obchodní závěrku stanoví jednotný obilní typ, jehož se má užívati, nebo nejmenší závěrková jednotka, nebo určité místo jako místo plnění, nebo kterým se stanoví pro vyřizování obchodů určité lhůty nebo se činí opatření likvidační.
Kursy obchodů v odst. 1. zapovězených nesmějí býti úředně zaznamenávány, kursovním lístkem neb mechanicky provedeným rozmnožením rozšiřovány, nebo jakkoliv uveřejňovány.
§ 19.
Obchody v § 18 zapovězené jsou právně neúčinné, rovněž sdílení a přejímání příkazů ve příčině těchto obchodů, jakož i sdružování se k jich uzavírání nebo sprostředkování.
Právní neúčinnost týče se též zřízených jistot a vydaných uznání dluhu. Co bylo dáno před vyřízením nebo po vyřízení právně neúčinného obchodu, muže být požadováno zpět, pokud nárok na vrácení je uplatněn do tří let, čítajíc ode dne uzavření obchodu.
§ 20.
Kdo po živnostensku uzavírá nebo sprostředkuje některý obchod v § 18 zapovězený, nebo jiného k takovému obchodu svede, bude potrestán pro přečin vězením od tří dnů do tří měsíců, s čímž může býti spojena, peněžitá pokuta od 500 Kč do 5000 Kč.
Kdo po živnostensku svede někoho jiného, vykořistiv jeho nezkušenost nebo lehkomyslnost k obchodu v § 18 zapovězenému, bude potrestán pro přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta od 2000 Kč do 20.000 Kč.
Kdo úmyslně působí na bursovní cenu uzavřením obchodu na oko, nebo klamáním o některé okolnosti, která jest podstatna pro utváření ceny obilí a mlýnských výrobků, bude potrestán pro přečin vězením do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 20.000 Kč.
Pro přečin bude potrestán vězením od tří dnů do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 5000 Kč, kdo za oznámení v tisku, kterým má býti působeno na bursovní cenu, dá, nebo slíbí, nebo dáti neb slíbiti si dá výhodu, která je v patrném nepoměru k úkonu, nebo kdo za opomenutí pravdivého oznámení o okolnosti pro utváření bursovní ceny podstatné dá si výhodu dáti nebo slíbiti.
Kdo úmyslně jedná proti zápovědi, stanovené v posledním odstavci § 18, bude potrestán pro přečin vězením od tří dnů do tří měsíců, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 5000 Kč.
Tresty vězení v předchozích odstavcích uvedené nelze přeměniti podle § 92 zák. čl. V. z r. 1878 v trest peněžitý.
Pokus přečinů jest trestný.
Byl-li kdo odsouzen dle ustanovení tohoto paragrafu, je vyloučen na 6 měsíců z návštěvy bursy. Doba vyloučení může bursovní správou býti prodloužena až na 3 léta.
§ 21.
Provedením zákona tohoto, jenž nabude účinností 8 dní po vyhlášení, pověřují se ministři zemědělství, obchodu, financí a spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Zřízení plodinové bursy v Bratislavě je otázkou naléhavé nutnosti hledě jak k potřebě plodinového obchodu, tak i specielně k významu, jaký má Bratislava, jakožto středisko západoslovenské hospodářské oblasti, jako hlavní přístav dunajský a východisko styků s Orientem. Plodinový trh žádá k zdárnému vývoji soustředění, jehož právě se mu dostává organisovaným stykem bursovním. Tohoto soustředění a usměrnění nezbytně potřebuje plodinový obchod slovenský, aby celá východní oblast republiky se neocitla ve vleku burs vídeňské a budapešťské dokonale vybavených a o dlouholetou tradici obchodní opřených, a aby též prostřednictvím této nové bursy trh bratislavský organičtěji se přičlenil k ostatním trhům domácím.
Oproti této samozřejmé hospodářské skutečnosti byla otázka úpravy právního podkladu zamýšlené bursy do jisté míry stižena nestejným stavem zákonodárství dosud platného (býv. rakouského a uherského). V Rakousku byl organisací burs položen základ zákonem z 1. dubna 1875 čís. 67 ř. z. Po úporném boji na přechodu století o přípustnost termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky došlo k reorganisaci plodinového bursovnictví novelou ze 4. ledna 1903, č. 10 ř. z. k bursovnímu zákonu z roku 1875, jíž byly termínové obchody obilím a mlýnskými výrobky zakázány a autonomie zemědělských burs omezena. Následovala ještě řada nařízení, z nichž všeobecný význam měla nařízení vesměs ze dne 3. dubna 1903 a to nař. čís. 78 ř. z., jímž zrušeny byly části bursovních zvyklostí, obsahující pravidla pro termínové obchody obilím a mlýnskými výrobky a jímž byly tyto obchody zakázány též mimo bursu; dále nař. čís. 79 ř. z. o povolávání členů, vládou jmenovaných, do správ zemědělských burs a nař. čís. 80 ř. z. o přechodných ustanoveních pro zemědělské bursy. Zákon z r. 1875 zůstal v platnosti pouze pro bursy s cennými papíry a zbožím.
Oproti tomu nebylo v Uhrách zvláštního bursovního zákona. Ke zřízení bursy je tam třeba, aby byl statut bursovní schválen vládou; dozor vykonává ministerstvo obchodu (bursy uherské jsou všeobecného typu). Zákonem upraveny jsou pouze poměry rozhodčího soudu bursovního. Při vyrovnání v roce 1912 slíbila uherská vláda (čl. XXI), že vydá bursovní zákon a zakáže termínové obchody, ale nedošlo k tomu.
Přirozeno, že již z důvodů věcných nebyla možno navázati na odchylné, na zvykovém právu založené poměry uherské, a že bylo třeba recipovati právní stav u nás dosud platný. Forma specielního zákona pro plodinovou bursu v Bratislavě volena jednak z důvodů hospodářské účelnosti, jednak v uvážení, že v době nepříliš vzdálené dospěje vývoj pravděpodobně k nové úpravě bursovních norem a k unifikaci, takže zatím jde jen o přechodnou úpravu. Pouze zákazu termínových obchodů bylo z důvodů právní jednotnosti dáti všeobecnou platnost pro území celého Slovenska a Podkarpatské Rusi a vyjádřiti tuto skutečnost též již v názvu zákona.
Osnova je kompilací bursovního zákona z r.1875, novely z ř. 1903 a nařízení ze 4. března 1903, čís. 78 a 79 ř. z. (viz níže uvedený přehled), při čemž uplatněný tyto směrnice:
a) Singulárnímu rázu bursy bylo třeba vyhověti příslušnou stylisací.
Oproti generelnímu pojmu bursy >zemědělské< dle novely označena bursa přímo za bursu >plodinovou<. Okruh předmětů bursovního obchodu formulován šířeji ve smyslu, vystihujícím lépe přítomný rozsah obchodu plodinových burs, již i z toho důvodu, aby byl burse bratislavské usnadněn vývoj k bursovnímu obchodu se zbožím v širším slova smyslu. Směrodatným je změní statutu, jenž ovšem podléhá schválení státní správy, takže je kontrola věcného vývoje bursy zajištěna (§ 1).
V § 2 vyznačeno charakterisováním bursy jako samostatné právnické osoby, že konstitutivním zřízením bursy formou zákona nedává se jí ráz státního zařízení.
b) Ze zákona z r. 1875 vypuštěny části vhodné pouze pro bursu effektovou; ze všech citovaných předpisů pak částí, jež ve své přílišné obšírnosti změnou poměrů pozbyly praktického významu.
Tak v § 4. zhuštěn obsah nařízení ze 4. březnu 1903, č. 79 ř. z. na míru, zaručující v praksi týž výsledek.
V § 7 podstatně zkrácen obsah § 8 odst. 2.-4. novely, předpisující ediktální řízení při změnách usancí. Stačí zajisté, zaručí-li se zemědělské radě a obchodním komorám možnost dobrozdání; ostatní modality lze ponechati účelné úpravě statutární.
c) Předpisy dosud platného uherského práva nebyly dotčeny.
To platí zejména o úpravě otázky dohodců (sensalů), kde uherský obchodní zákon, (§§ 534-548) nezná instituce úředních (přísežných) dohodců, sleduje v tom moderní zákonodárství obchodní (franc. ital. belg. a něm.). Řád budapešťské bursy z 1. ledna 1883 restituoval vlastně pro bursovní dohodce stav dle rak. obch. zákona (čl. 66-84).
d) Potřebnými jevily se tyto doplňky resp. změny:
1. V § 4 zvýšen podíl členů bursovní správy vládou jmenovaných oproti 1/3 podle novely na 2/5 se zřetelem na trvající odlišné poměry na Slovensku.
Dle přání zájemníků slovenských ustanovena funkce členů bursovní správy za čestnou pro všechny členy.
2. Administrativně podřízena bursa, rovněž dle přání nájemníků slovenských, přímo ministerstvu zemědělství. Opatření to stalo se proto, že není na Slovensku správní instance, odpovídající zemským politickým správám, jímž byly bursy za Rakouska přímo podřízeny. Fakticky směřoval vývoj u nás v posledních dobách i za éry rakouské, v důsledku naléhavé povahy bursovních věcí k bezprostřednosti styků mezi bursou a ústředním úřadem.
Z podobného důvodu doporučuje se svěřiti ministerstvu zemědělství rozhodování o odvoláních z disciplinárních nálezů bursovní správy (§ 6), což poskytne zejména pro první dobu cenný názor o praksi bursovní.
Oproti tomu odevzdána policejní kompetence, v § 8 odst. 2. dotčená, županovi, jakožto místní vyšší instanci správní.
3. Pokud se týče připuštění žen k návštěvě bursy, platí pro ně, stejně jako pro muže pouze omezení, podávající se ze zvláštní kvalifikace dle § 10. Vlastně tu není proti zdejšímu stavu valného rozdílu, neboť i u nás zejména zrovnoprávněním dle volebního řádu v obcích a dle liberálního výkladu § 106 ústavní listiny byla dosavadní omezení v neprospěch žen téměř zcela setřena. Neobsahuje tudíž § 11 zmínky o osobách ženských a to ani ve zmírněném znění § 6 posl. odst. novely.
4. Bod č. 5 §u 11 upraven dle znění §u 3 řádu volebního v obcích. Zákon z r. 1875 uváděl jako kriterion >volitelnost<, což by mohlo ale uváděti v omyl vzhledem k zvláštním důvodům §u 5 řádu volebního, jež nelze aplikovati na poměry bursovní.
5. Rozšíření důvodů pro vyloučení z návštěvy bursy též na případ odsouzení podle §u 19 odst. 1. zák. ze 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n. o trestání válečné lichvy stalo se na přání slovenských zájemníků.
6. § 13. vrací se ke znění §u 8 zák. z roku 1875. Novela v §u 15 vyhradila sice zúčastněným ministerstvům právo ustanovovati nařízením předpisy pro stanovení a znamenání kursů, avšak k nařízení takovému nedošlo a předpisy tyto vydávány byly interně.
e) Jinak v zájmu jednotnosti dbáno, aby i při stručnější stylisaci zachován byl pokud možno i formální souhlas se zněním zdejších předpisů.
Veškeré uvedené odchylky nejdou tak daleko, aby porušily celkový jednotný ráz poměrů plodinových burs a vadily obchodnímu styku.
Ve příčině rozhodčího soudu bursovního obsahuje osnova v § 14. toliko ustanovení rámcová podle analogie § 6 zákona z roku 1875.
Při jednotlivých paragrafech osnovy poukazuje se na ustanovení použitých zákonů a nařízení, uvedená v závorkách (při čemž zák. = zákon z 1. dubna 1875, č. 67 ř. z., nov = zákon ze 4. ledna 1903, č. 10 ř. z.; nařízení ze 4. března 1903, č. 78. resp. 79 uvedena pouze příslušnými (čísly říš. zákoníka):
| § 1 (§ 1 nov.), | § 10 (§ 6 nov.), |
| § 2 (§ 1 zák.), | § 11 (§ 5 zák.), |
| § 3 (§ 2 zák. § 2 nov.), | § 12 (§ 7 zák.), |
| § 4 (§ 5 nov. nař. č. 79), | § 13 (§ 8 zák. § 15 nov.), |
| § 5 (§ 3 zák. § 8 odst. 1 nov.), | § 14 (samostatně), |
| § 6 (§§ 17 a 18 zák.), | § 15 (§ 12 zák.), |
| § 7 (§§ 8 a 9 nov.), | § 16 (§ 14 zák.), |
| § 8 (§4 zák., § 3 nov.), | § 17 (§ 16 zák.), |
| § 9 (§ 11 zák., § 4 nov.), | § 18 (§§ 10-14 nov. nař. č. 78), |
| § 19 (§ 16 nov.), | |
| § 20 (§§ 17-21 nov.). | |
Předběžné práce pro řízení plodinové bursy v Bratislavě byly zahájeny přípravným výborem, ustanoveným vyhláškou ministra s plnou mocí pro Slovensko ze 3. října 1920, čís. 14.723. Osnova byla předmětem několika podrobných porad jak se zúčastněnými ministerstvy, tak se znalci poměrů slovenských a z kruhů bursovních, po případě porad společných.
Osnova tato vyžaduje nezbytně rychlého projednání, neboť je životní nutností plodinového trhu, aby vstoupila v život již na počátku sklizňové kampaně a zachytila obchody, jež by jinak byly pohlceny konkurujícími bursami sousedící ciziny, a aby zejména mohl býti co nejdříve uveden v život rozhodčí soud bursovní, pro nějž se jeví nejdůraznější zájem nejširších kruhů obchodních. Dle zpráv v poslední době došlých cizí obchod počítá již s bezprostředním otevřením plodinové bursy bratislavské a dle toho se zařizuje. Uvolnění obchodu obilního, nechť k němu dojde dříve či později, musí zastati bursu v Bratislavě již hotovou a tak připravenou, aby byla s to vyhověti velikým úkolům, jež na ni budou kladeny.
V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla v senátě výborům národohospodářskému a ústavně-právnímu a po schválení senátem v poslanecké sněmovně výborům zemědělskému a právnímu dle možnosti k současnému projednání podle § 34 jedn. řádů sněm. a k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší tak, aby mohla býti uzákoněna ještě v tomto zasedání Národního shromáždění.
V Praze dne 6. června 1921.
Dr. Brdlík, v. r.,
ministr zemědělství.