Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 835.

Soutstružnictví perletě bylo k nám zavedeno asi před 50 lety jako práce podomácká vídeňskými obchodními podnikateli, kteří surovou perleť, nakoupenou na londýnských aukcích, dávali zpracovati v úkolu z části v dělnických čtvrtích vídeňských, z části v jižních krajích Čech a Moravy. Vyráběny byly téměř výhradně perleťové knoflíky, jež vyváženy do Severní Ameriky.

Původně věnovalo se dělnictvo této výrobě jen potud, pokud mu to dovolovalo jeho hlavní zaměstnání. Postupem času vyvinul se tento průmysl v některých chudších krajích na továrenskou výrobu, kdežto v krajích úrodnějších zůstalo i na dále při výrobě podomácké. Sem patří zvláště jižní Morava.

Po státním převratu založili továrníci a mistři perleťářství v Čechách, v severovýchodní, střední a jihozápadní Moravě Svaz československých perleťářů v Praze, společnost s r. o. s kmenovým kapitálem 900.000 K. Dělnictvo a soustružníci podomáčtí jsou v tomto Svazu zatím zastoupeni jen nepřímo prostřednictvím Výrobního družstva soustružníků perletě v Žirovnici, které je členem Svazu. Družstvo soustružníků perletě v Předíně, jež sestává skoro výhradně z dělnictva podomáckého, nestalo se dosud členem Svazu a omezuje činnost jen na zprostředkování práce ve mzdě mezi svými členy a většími podniky na Žirovnicku. Podobný pracovní poměr jest také u soustružníků perletě na Mikuluvsku, kde bylo nyní založeno družstvo "Perlmutterindustrie - Genossenschaft für Südmähren" v Bratibrunu s tím však rozdílem, že v tomto území se pracuje dosud většinou pro skladovní mistry a podnikatele vídeňské. Zde usazení perleťáři věnují se po většině zpracování perletě jen v obdobích, kdy není práce zemědělské a vidí v soustružnictví sice vítaný, avšak nepostrádatelný doplněk živobytí.

Přikročili-li nyní po příkladu zmíněného družstva v Předíně ku založení svého samostatného družstva, snaží se tím způsobem odpoutati se od dosavadního spojení s vídeňskými podnikateli a soustřediti v družstvu hromadný nákup surovin a společný prodej výrobků. Dlužno však pochybovati, že se tato poslední snaha družstvu vlastní jeho silou podaří, neboť scházeti mu budou lidé znalí nákupu surovin a prodeje výrobků.

Bude proto nutno, aby se družstvo přičlenilo ku Svazu československých perleťářů. Svaz ten bude s to, aby družstvu plně nahradil dosavadní vídeňská obchodní spojení jeho členů, neboť obstarává jak nákup perletě a to přímo na nalezištích, tak i hromadný prodej výrobků. Proto se doporučuje družstvu, aby se přičlenilo ku jmenovanému Svazu.

Peníz 10.000 Kč potřebný ku složení kmenového podílu u Svazu, bude družstvu poskytnut státní zápůjčkou. Mimo to poskytla statní správa řečenému družstvu příspěvek k výlohám zařizovacím v částce 1.000 Kč.

Dále nelze však jíti s peněžním podporováním tohoto družstva, jež, jak výše bylo řečeno, má nepoměrně menší význam než jiná družstva perleťářská v naši republice, a jimž se nedostalo dosud žádné peněžní podpory kromě 500 Kč subvence zařizovací, poskytnuté zmíněnému družstvu v Předíně.

V Praze, dne 3. června 1921.

Hanačík v. r.,
ministr financí.

Dr. Gruber, v. r.,
ministr sociální péče.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 835.

Die Perlmutterdrechslerei wurde bei uns als Heimarbeit vor ca. 50 Jahren durch Wiener Geschäftsunternehmer eingeführt, welche die in den Londoner Auktionen eingekaufte Rohware im Akkord teils in den Wiener Arbeitervierteln, teils in den südlichen Gegenden Böhmens und Mährens verarbeiten liessen. Es wurden fasst ausschliesslich Perlmutterknöpfe erzeugt, welche nach Nordamerika ausgeführt wurden.

Ursprünglich widmette sich die Arbeiter- schaft dieser Erzeugung nur insofern als es derselben ihre Hauptbeschäftigung er- laubte. Im Verlaufe der Zeit entwickelte sich diese Industrie in einigen ärmeren Gegenden in eine fabriksmässige Erzeu- gung, während es in mehr fruchtbaren Gegenden auch weiterhin bei der häuslichen Erzeugung verblieb. Hieher gehört auch Südmähren.

Nach dem Staatsumsturze begründeten die Perlmutter-Fabrikanten und Meister in Böhmen, Nordost-, Mittel- und SüdwestMähren den "Svaz československych perleťářů v Praze", Genossenschaft m. b. H. mit einem Stammkapitale von 900.000 K. Die Arbeiterschaft sowie die zu Hause arbeitenden Drechsler sind in diesem Verbande vorläufig nur indirekt durch das "Výrobní družstvo soustružníků perletě v Žirovnici" vertreten, welche Genossenschaft Mitglied des Verbandes ist. Die Genossenschaft der Perlmutterdrechsler in Pröding, welche fast ausschliesslich aus Heimarbeitern besteht, ist bisher nicht Mitglied des Verbandes geworden und beschränkt ihre Tätigkeit lediglich auf die Vermittlung von Lohnarbeit zwischen ihren Mitgliedern und den grösseren Unternehmungen in der Gegend von Seerowitz. Ein ähnliches Arbeitsverhältnis besteht auch bei den Perlmutterdrechslern in der Gegend von Nikolsburg, wo gegenwärtig die Genossen- schaft "Perlmutterindustrie-Genossenschaft für Südmähren" in Bratelsbrunn gegründet wurde, jedoch mit dem Unterschiede, dass in diesem Gebiete bisher zumeist für Lagermeister und Wiener Unternehmer gearbeitet wird. Die hier ausässigen Perlmutterarbeiter widmen sich der Verarbeitung von Perlmutter grösstenteils nur in jenen Perioden, wo es keine landwirtschaftliche Arbeiten gibt und erblicken dieselben in der Drechslerei eine zwar willkommene, jedoch nicht unentbehrliche Ergänzung des Lebensunterhaltes.

Wenn sie nun nach dem Beispiele der erwähnten Genossenschaft in Pröding an die Gründung ihrer selbständigen Genossenschaft geschritten sind, so trachten sie sich auf diese Art von der bisherigen Verbindung mit den Wiener Unternehmern loszulösen und in der Genossenschaft den Massenankauf von Rohmaterial sowie, den gemeinsamen Verkauf ihrer Erzeugnisse zu konzentrieren. Es ist jedoch zu bezweifeln, dass dieses letztere Bestreben der Genossenschaft durch ihre eigenen Kräfte getingen wird, da es derselben an Leuten mangeln wird, welche den Einkauf von Rohmaterial und den Verkauf von Erzeugnissen beherrschen würden.

Es wird deshalb die Angliederung der Genossenschaft an den "Svaz československých perleťářů" notwendig sein. Dieser Vetband wird imstande sein; der Genossenschaft die bisherige Wiener Geschäftsverbindung ihrer Mitglieder vollkommen zu ersetzen, zumal derselbe sowohl den Einkauf von Perlmutter und zwar direkt in den Fundorten als auch den Massenverkauf der Erzeugnisse besorgt. Es wird deshalb der Genossenschaft die Angliederung an den genannten Verband empfohlen.

Der zur Erlegung des Stammanteiles bei dem Verbande erforderliche Betrag von 10.000 Kč wird der Genossenschaft in der Form eines staatlichen Darlehens gewährt werden. Ausserdem gewährte die Staatsverwaltung der genannten Genossenschaft einen Beitrag zu den Einrichtungskosten im Betrage von 1.000 Kč.

Darüber hinaus kann jedoch mit Geldunterstützungen an diese Genossenschaft nicht gegangen werden, welcher, wie oben gesagt, eine unverhältnissmässig geringere Bedeutung zukommt gegenüber anderen Perlmuttergenossenschaften in unserer Republik und welche ausser der der erwähnten Genossenschaft in Pröding für Einrichtungszwecke gewährten Subvention per 500 Kč bisher keine Geldunterstützung erhalten haben.

Prag, am 3. Juni 1921.

Hanačík m. p.,
Finanzminister.

Dr. Gruber. m. p.,
Minister für soziale Fürsorge.