Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 838.
Návrh senátora Rudolfa Pánka a spol.,
na úpravu služebních poměrů vrchních dozorů vězňů v trestnicích
a věznicích soudů sborových.
Zákon
ze dne...........
o zařadění vrchních dozorců vězňů v trestnicích a věznicích soudů sborových do úřednických tříd hodnostních a platových.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vrchním dozorcům vězňů (podúředníkům) státních trestnic a věznic při soudech sborových, na něž se vztahuje zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 a 16 ř. z. kteří vykazují dokončenou 15letou služební dobu strávenou ve vlastnosti dozorčích orgánů a kteří byli během této doby nejméně 5 let jako vrchní dozorci přiděleni kancelářské manipulační práci a kteří jsou nejméně uspokojivě kvalifikováni, přiznává se charakter veřejných úředníků státu Československého a zřaďují se do hodnostních tříd podle skupiny E.
§ 2.
Vrchní dozorci vězňů (podúředníci) pokud vyhovují podmínkám v § 1 uvedeným, zařadí se do požitků oné hodnostní třídy a onoho stupně služného, které odpovídají dosavadním jejich požitkům (služné a místní přídavek) vyplývajícím z propočtení celkové služební doby podle zákona ze dne 7. dubna 1920, č. 230 Sb. z. a n.
§ 3.
Těmto úředníkům náleží titul:
V XI. a X. hodnostní třídě inspektor a v IX. hodnostní třídě vrchní inspektor vězeňské stráže.
§ 4.
Vrchním dozorcům vězňů, kteří v důsledku tohoto zákona zařadí se do hodnostních tříd, promíjí se odborná zkouška; jinak bude jmenování vrchních dozorců vězňů podmíněno úspěšným složením odborné zkoušky, která se stanoví nařízením.
§ 5.
Vrchní dozorci vězňů, kteří nevyhovují podmínkám v § 1 uvedeným, zůstávají v hodnosti podúřednické potud, pokud. jim nevyhoví a pokud nesloží odbornou zkoušku v § 4 stanovenou.
§ 6.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se ministru spravedlnosti.
Po stránce formální návrh zákona přikázán iniciativnímu a po té sociálně-politickému výboru.
Odůvodnění.
Vídeňským ministerstvem spravedlnosti vydán byl svého času výnos (§ 68 jednacího řádu), kterým se místa t. zv. žalářníků zrušila a presidentům sborových soudů ponecháno na vůli pověřiti řízením věznic jednotlivce z řad manipulačního úřednictva.
Tím se stávalo a dosud stává, že vězeňskými úředníky jsou ustanovováni lidé služby této úplně neznalí, kdežto vrchní dozorci vězňů ke službě té náležitě vyškolení a kvalifikovaní jsou opomíjeni.
By1o by tudíž nejen aktem spravedlnosti, aby vrchní dozorci vězňů vzhledem k jejich těžké a zodpovědné službě měli nárok státi se za určitých předpokladů úředníky jako jest tomu v jiných resortech, nýbrž i v zájmu služebním bude,aby místa vězeňských úředníků obsazována by1a kvalifikovanými odborníky.
Zařadění těchto zaměstnanců do hodnostních tříd nenarazí ani po stránce praeiudicielní na obtíže, neboť v soudní službě úřednická skupina E již stává, do které jmenováni jsou podúředníci a úřední sluhové.
Dosavadní vězeňští úředníci, kteří nevyšli z řad bývalých t. zv. žalářníků, buďtež z věznic odvoláni a přiděleni k svému dřívějšímu povolání, t. j. k vedení kancelářských soudních oddělení, a místa takto uvolněná, obsaďtež se uvedenými, do hodnostních tříd převedenými vrchními dozorci.
Také ani finanční stránka nepadne tu na váhu, neboť zmíněných zřízenců jest celkem skrovný počet a také rozdíl mezi požitky podúředníků a úředníků posledních hodnostních tříd není značný a eventuelní vyšší ná- klad uhradí se snadno z běžného rozpočtu.
V Praze dne 30. června 1921.
Rudolf Pánek,
dr Klouda, J. V. Klečák, Č.J. Lisý, V. Klofáč, dr Veselý, F. Šťastný, dr Krouský, J. Lažo,
A. Konečný, Krejčí.