Senát Národního shromáždění R. Č r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 845.

Již drahnou řadu let jedná se o to, aby vyřešena byla otázka nádražní v Praze. Již za bývalého Rakouska, kdy Praha ještě nebyla hlavním městem samostatného státu a kdy byla po stránce dopravní úmyslně zanedbávána na prospěch Vídně, pociťovalo se přes to, že stav osobních nádraží v Praze jest naprosto nevyhovující a zřízena byla komise, která měla studovati, jakým způsobem by závadám ve směru tom bylo lze odpomoci. Jak dalece práce této komise dospěly, není známo, praktických výsledků patrně neměly žádných. Po převratu otázka pražských nádraží se stala ještě naléhavější a v poslední době vznikly zprávy, že zřízena byla opět nová komise, jež otázku tuto zase dále má studovati, takže se zdá, ze řešení její ještě daleko nepokročilo. Zejména však znepokojila veřejnost zpráva úředně dosud nevyvrácená, že se pomýšlí na rozšíření nynějšího Wilsonova nádraží v Praze tím způsobem, že by zabrána byla k tomu účelu nejen celá šíře nynější Sadové třídy před nádražím se nalézající, nýbrž i valná část dnešních sadů Vrchlického, což by znamenalo zničení těchto sadů. Toto řešení by nutno bylo považovati z důvodů zdravotních, estetických i technických za nejvýše neštastné a jest s podivem, že by takový způsob řešení mohl býti vůbec vážně zamýšlen. Jest pochybno, zdali Wilsonovo nádraží vůbec za ústřední nádraží se hodí vzhledem k nevýhodné své poloze (dva tunely s obou stran výjezdu, příkrý vrch v pozadí a j. v.), ba zdali vůbec myšlenka ústředních nádraží není dnes již ve světových městech opuštěna a nepřikročuje-li se opět k decentralisaci nádražní, beroucí větší zřetel k rozsáhlé rozloze takových měst, ovšem za předpokladu spojení jednotlivých nádraží účelnou sítí drah městských. Taková soustava bez ústředního nádraží jest aspoň v Londýně, Paříži, Berlíně i Vídni.

Podepsaní se tudíž táží pana ministra železnic:

1. Jak dalece nalézá se řešení otázky nádražní v Praze?

2. Jest skutečně úmyslem rozšířiti dosavadní nádraží Wilsonovo v Praze tím způsobem, že by zabrána byla část sadů Vrchlického?

3. Nebylo by záhodnější, rozřešiti věc na podkladě decentralisačním zachováním dosavadních aneb zřízením ještě nových nádraží, spojených kolejemi městských drah?

V Praze dne 30. června 1921.