Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921. 

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 864.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Stát Československý vykupuje na základě §u 9 koncesní listiny ze dne 2. listopadu 1881, č. 133 ř. z. železniční podnik společnosti místní dráhy Počeradec-Vrskmany (Lokalbahngesellschaft Potscherad-Wurzmes) s účinkem od 1. ledna 1922.

§ 2.

Cena výkupní určena jest důchodem výkupním podle ustanovení koncesních.

§ 3.

Státní správa má právo kdykoliv na místo ještě nedospělých výkupních platů důchodových zaplatiti společnosti jistinu, vypočtenou tím způsobem, že tyto výkupní důchodové platy budou diskontovány ročními 5%, úroky z úroků počítajíc. Státní správa má na vůli zaplatiti jistinu tuto buď v hotovosti nebo ve státních dlužních úpisech.

Státní dlužní úpisy počítány budou při tom podle průměrného peněžitého kursu úředně zaznamenaného na pražské burse, jaký měly dlužní úpisy státní stejného druhu v pololetí právě předcházejícím.

§ 4.

Předmětem výkupu jest železniční podnik jako celek.

Výkupem železnice a ode dne tohoto výkupu nabývá stát za cenu výkupní v §u 2 uvedenou, jsa prost vší další náhrady, nezávadného vlastnictví a užívání podniku železničního se všemi k němu příslušejícími věcmi movitými a nemovitými a právy s výjimkou předmětů majetkových, jež podle ustanovení koncesních zůstávají vlastnictvím společnosti.

§ 5.

Státní správa železniční má právo dnem výkupu i před konečnou úpravou ceny výkupní ujmouti se fysické držby veškerých majetkových předmětů v §u 4 tohoto zákona uvedených a předmět výkupu tvořících.

§ 6.

Státní správa železniční má právo na základě tohoto zákona vložiti do knih své právo vlastnické a jiná práva vkladní, která výkupem na ni přecházejí.

Jestliže společnost ve lhůtě, uložené jí státní správou železniční, nevydá této správě listin, kterých k tomu účelu bude zapotřebí, nebo listin těchto, státní správou železniční sepsaných, neopatří svým zavazujícím podpisem, nahrazuje prohlášení ministerstva železnic tyto listiny.

§ 7.

Důchod výkupní stanoví se na základě účtů a bilancí, jakož i výkazů o čistém výtěžku příslušných lét provozních, společností sestavených.

Státní správa má právo zkoumati správnost dokladů těch na podkladě knih a jinakých záznamů a spisů společenských. Nepředloží-li společnost ve lhůtě, státní správou jí uložené, dokladů zmíněných v odstavci 1., smí státní správa dáti příslušná šetření vykonati na účet a nebezpečenství společnosti a zjistiti na základě těchto šetření důchod kupní.

§ 8.

Státní správa může učiniti výplatu důchodu výkupního závislou na podmínce, že společnost vydá státní správě veškeré doklady, spisy a pomůcky, týkající se správy a provozu vykoupeného podniku železničního, nebo že jí poskytne možnost nahlédnouti do oněch spisů, jež týkají se pouze správy společenské, a že státní správě, požádá-li o to, vydá opisy těchto spisů.

§ 9.

Veškeré s výkupem této železnice souvisící právní úkony, majetkové převody, podání, zápisy, vyhotovení a jiné listiny jsou prosty kolků a poplatků.

§ 10.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se ministrům železnic a financí.

Místní dráha Počeradec-Vrskmany koncesována byla koncesní listinou ze dne 2. listopadu 1881, č. 133 ř. zák. a provoz na ní zahájen byl 1. březnem 1887. Připojujíc se na trať státních drah Plzeň-Žatec-Obrnice ve stanici Počeradci, vede v délce 17,329 km do stanice Vrskmany dráhy Ústecko-Teplické. Jest majetkem akciové společnosti místní dráhy Počeradec-Vrskmany (>Lokalbahngesellschaft Potscherad-Wurzmes<) se sídlem v Praze, provoz obstarává státní správa železniční na základě smlouvy sjednané mezi koncesionáři a býv. generálním ředitelstvím rakouských státních drah v r. 1886.

Efektivní zařizovací náklad činil 881.500 zl. a zahrnoval i zvláštní reservní fond na investice a dodatečné stavby v částce 30.000 zl. a zvláštní reservu pro případné odškodnění majitelů dolů ve výši 100.000 zl. Nominální základní kapitál stanoven byl koncesním protokolem z 16. července 1885 ve výši 1,000.000 zl. Kapitál tento opatřen byl vydáním akcií jednotného typu á 200 zl., jež umístěny v rukou soukromých za emisní kurs 88.15 %. Ježto průběhem doby nebylo již třeba zmíněné kapitálové reservy 100.000 zl., původně ministerstvem obchodu předepsané, byl se schválením státní správy nominální základní kapitál v r. 1898 redukován na částku 900.000 zl. Kapitál tento se postupně umořuje podle schváleného plánu umořovacího; neumořený akciový kapitál činí koncem roku 1921 1,655.600 K. Investice, jež po vystavění dráhy dodatečně se prováděly, hrazeny byly z reservního fondu, který nyní jest téměř vyčerpán, a nebylo proto třeba přikročiti k vydání priorit, ani k uzavření výpůjčky k účelům investičním.

Státní správa železniční přistupuje k vykoupení místní dráhy Počeradec-Vrskmany v zájmu národohospodářském vůbec a v zájmu státním i železničním zvláště.

V atrakčním obvodu místní dráhy Počeradec-Vrskmany leží bohaté doly hnědouhelné, které v posledních letech postupně byly a jsou otevírány a jež připojeny jsouce na místní dráhu, zvednou nepoměrně dopravní intensitu její. Ježto dnešní vybavení místní dráhy neodpovídá požadavkům intensivní dopravy, bude třeba provésti nové nákladné investice za přiměřené finanční účasti interesovaných podniků. Místní dráha nemajíc vlastních prostředků a nemohouc si opatřiti za dnešních poměrů peněžního trhu potřebných peněz za podmínek, s nimiž by státní správa se zřetelem na své právo výkupní mohla souhlasiti, zdržuje připojení a tím hospodářský rozvoj svého obvodu.

Podrobnými výpočty bylo pak prokázáno, že přes tyto investiční náklady jest výnosnost dráhy zajištěna vzhledem k zárukám, jež interesované podniky důlní stran nové dopravy uhelné závazně přejaly i vzhledem k informacím státních úřadů horních.

Státní správa majíc na zřeteli veřejnohospodářský úkol železnice a nemohouc finanční nepohotovost místní dráhy vyvážeti ústupky na úkor svého práva výkupního, pokládá sestátnění místní dráhy za nejvhodnější řešení vzhledem k prokázané její rentabilitě.

Na sestátněné linii bude lze zavésti jednotný barêm státních drah, znamenající značný prospěch celé veřejnosti. Důležitý tento moment národohospodářský nebude v tomto případě vykoupen obětí státu, ježto úbytek příjmů, povstalý propočítáním tarifů, bude vyvážen nově přibylými příjmy ze zvýšené dopravy.

S hlediska fiskálního neznamenají výkupní podmínky zatížení státních financí. Průměrná výnosnost dráhy v sedmiletí 1915-1921, směrodatná pro výši ceny výkupní, nebude pravděpodobně přesahovati minimální rentu, koncesní listinou v případě výkupu zaručenou. Naopak v příštích letech stálé stoupající provoz znamenal by při samostatných tarifech místní dráhy nepoměrné zvýšení výnosnosti a tím i ceny výkupní. Úhrada renty výkupní zajištěna bude z provozních výsledků sestátněné linie v běžném rozpočtu, takže z důvodu toho nevzejde státu zvláštního zatížení.

Sestátněním docíleno bude zjednodušen a úspory ve službě provozní, účetní i správní, Výkupem získá státní správa železniční možnost, aby po stránce technicko-dopravní plně využila linie, jež vzhledem k své zeměpisné poloze může výhodně sloužiti k odlehčení dnešních přetížených linií státních, nebo bez jakékoliv zvláštní úplaty jako pomocná cesta při náhlých poruchách a na niž může býti svedena i doprava transitní.

K podrobnějšímu rozboru osnovy uvádí se toto:

Státní správa železniční přistupujíc k tomuto způsobu sestátnění podniku železničního, používá výkupního práva svého v koncesní listině vyhrazeného. Citovaný § 9 koncesní listiny zní: >Státní správa vyhrazuje si právo kdykoliv vykoupiti koncesovanou dráhu, až bude vystavěna a otevřena, za náhradu v hotovosti, kterou dá koncesionářům. Za účelem určení ceny výkupní sečtou se roční čisté výtěžky podniku za sedm výkupů předcházejících let, od toho srazí se čisté výtěžky dvou let nejméně příznivých a vypočte průměrný čistý výtěžek zbývajících pěti let. Kdyby však takto vypočtený průměrný čistý výtěžek nestačil aspoň na anuitu, jíž jest zapotřebí k 5 %nímu zúročení a umoření nominálního základního kapitálu, státní správou schváleného, v době koncese, ustanoví se tato částka anuitní za čistý výtěžek, jenž se vezme za základ pro vyměření ceny výkupní. To platí také tehdy, vykoupí-li se dráha před uplynutími sedmi provozních let. Náhradou, jež se má dáti, jest dle volby státní správy buď důchod rovnající se svrchu uvedenému průměrnému, resp. minimálnímu výtěžku, který se bude platiti koncesionářům v pololetních prošlých lhůtách 1. ledna a 1. července každého roku po zbývající, dobu koncese, anebo částka najednou vyplacená, jež odpovídá kapitálové hodnotě pololetních splátek, po zbývající dobu koncese splatných, v době výkupu, účetně zjištěné na základě 5%ního úrokování. Výše nominálního základního kapitálu podléhá schválení státní správy. Budou-li po uplynutí prvního provozního roku provedeny další novostavby neb rozmnožena zařízení provozní, mohou příslušné náklady býti připočteny k základnímu kapitálu, dá-li státní správa souhlas k zamýšleným novostavbám nebo k rozmnožení provozních zařízení a budou-li náklady náležitě prokázány. Výkupem dráhy a ode dne tohoto výkupu nabývá stát za placení ceny výkupní, jsa prost vší další náhrady, nezávadného vlastnictví a užívání koncesované linie se všemi k ní příslušejícími věcmi movitými i nemovitými, včetně parku vozového a zásob materiálu<.

Termín výkupní (1. ledna 1922) volen se zřetelem k tomu, aby bylo možno snáze na podkladě účetního roku společnosti zjistiti čisté výtěžky podniku železničního, tvořící základ výkupního důchodu a vzhledem k výplatním lhůtám důchodu výkupního, koncesní listinou stanoveným.

Určení ceny výkupní opírá se o ustanovení §u 9 listiny koncesní. Státní správa volí alternativu prvou, totiž placení renty výkupní po zbývající dobu koncese, t. j. do r. 1971, ježto vzhledem k poměrům peněžního trhu a stavu státních financí jeví se výhodnější.

Podle §u 3, který jest doplněním ustanovení koncesních, zůstává však státní správě vyhrazeno vyrovnati v budoucnosti závazek výkupní splacením v hotovosti neb dlužními úpisy. Výši výkupní renty nelze přesně stanoviti, dokud nejsou známy výsledky provozního roku 1921.

Ustanovení ta opírají se o koncesní listinu. Předmět výkupní stanoven jest v rozsahu pokud možno nejširším, t. j. železniční podnik jako celek. Společnosti zůstává pouze to, co podle ustanovení koncesních netvoří předmětu výkupu a zůstává v případě výkupu jejím vlastnictvím. Záležitost dvou strojů a jiné části obozu místní dráhy, jež se po skončení světové války dostaly v držení cesionářských států, nemůže prozatím býti definitivně vyřešena, ježto souvisí s jednáním reparačním.

Ustanovení tato upravují formální řízení výkupní, o němž koncese nemá vůbec předpisů. Hlavním účelem §u 5 jest, aby státní správa měla možnost, za každých okolností v den výkupu ujmouti se držby vlastnictví vykoupeného podniku železničního, byť i veškeré modality výkupní, zejména cena výkupní, nebyly ještě právoplatně stanoveny.

Podle §u 6 má společnost povinnost poskytnouti státní správě veškeré právní listiny potřebné k provedení zápisu do knih železničních.

Společnost jest povinna podle §u 7 poskytnouti státní správě veškeré doložené podklady pro vypočtení důchodu výkupního potřebné. Osnova obsahuje předpisy pro ten případ, kdyby společnost. povinnostem těmto nevyhověla. Tak nahrazuje prohlášení ministerstva železnic právní listiny, potřebné pro intabulaci. V případě, že společnost nedodá dokladů pro výpočet výkupního důchodu, může státní správa dáti vykonati šetření v tomto směru na účet a nebezpečenství společnosti.

Účelem jest, aby dostalo se státní správě veškerých pomůcek a dokladů správních, jichž by vyžadovalo vlastnictví a správa železničního podniku.

§ 9 obsahuje osvobození kolkové a poplatkové, § 10 obvyklé klausule závěrečné.

Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla v senátě výboru technicko-dopravnímu a po schválení touto sněmovnou v poslanecké sněmovně výboru pro dopravu a veřejné práce k podání zprávy ve lhůtě 14-denní.

V Praze dne 14. června 1921.

Dr. inž. Burger v. r.,

ministr železnic.