Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 888.

Vládní návrh.

Zákon

o oddělení stání finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Záležitostí státní finanční správy včetně vedení pozemkového a domovního katastru se vylučují z oboru působnosti správy obecní a municipální pokud tento zákon nestanoví výjimek. Státní finanční a měřické úřady a jich přednostové jsou samostatnými a nezávislými na orgánech municipální správy.

§ 2.

Obce, notáři a městské daňové úřady jsou povinni až do doby, která se stanoví nařízením, obstarávati vybírání a vymáhání přímých státních daní s přirážkami až do výše 1000 Kč u jednotlivého poplatníka.

Dále jsou povinní konati přípravné práce k vyměřování daní a podle nařízení státních finančních úřadů obstarávati místními orgány doručování platebních rozkazů, vyrozumění a jiných spisů.

Obce, notáři a městské daňové úřady jsou povinní státní úřady, pověřené evidencí katastru pozemkového a domovního, podporovati a zatím účelem každoročně do konce měsíce října ohlašovati všechny změny v držebnosti a v předmětu zdanění, které se v uplynulém období v obvodu jejích působnosti sběhly, pokud nebyly za účelem knihovního pořádku jíž soudu ohlášeny. Dále jsou povinni za účelem zjištění těchto změn na žádost státních úřadů konati potřebná šetření.

Ministerstvo financí jest zmocněno obcím, které zanedbávají povinnosti v tomto zákoně uvedené, obstarávání těchto prací odníti a pověřiti prováděním jich jiné orgány na útraty obce.

Orgánům municipální správy se ponechává:

a) hlavním slúžným dosavadní působnost s výjimkou zkoumání seznamů nedobytných daní podle §u 75 zák. čl. XI. z roku 1909;

b) županům dosavadní působnost s výjimkou práva kontroly úřadů finančních podle §u 57 zák. čl. XXI. z roku 1886 a §u 22 zák. čl. XXVIII. z roku 1889 a s výjimkou práva županova, pokud se týče měšťanostova, jmenovati členy a náhradníky ukládacích komisí podle §u 19 z. čl. XLIV. z roku 1883.

§ 3.

Působnost, odňatá obcím, notářům a městským daňovým úřadům se přikazuje státním berním úřadům.

Právo hlavních slúžných, zkoumati seznamy nedobytných daní podle §u 75 zák. čl. XI. z roku 1909, pak kontrolní právo županů podle §u 57 zák. čl. XXI. z r. 1886 a §u 22 zák. čl. XXVIII. z roku 1889, jakož i právo županů, pokud se týče měšťanostů, jmenovati členy ukládacích komisí pro výrobkovou daň III. třídy podle §u 19 zák. čl. XLIV. z roku 1883 přikazuje se generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě, resp. zemskému finančnímu úřadu v Užhorodě.

Záležitosti, spadající do oboru municipálních správních výborů a jich daňových komisí a sice jak dozorčí, tak rozhodovací, přikazují se generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě, resp. zemskému finančnímu úřadu v Užhorodě s tou odchylkou, že rozhodování o odvoláních proti daním, vyměřovaným státními berními úřady, přikazuje se finančním ředitelstvím jako jediné a poslední odvolací stolici. O odvolání proti rozhodnutí hlavního slúžného (měšťanosty) při odepření vidimování oznámení k vydání polovného listu nebo nařízeného anulování vydané lovecké legitimace, rozhoduje župan.

§ 4.

Přirážky samosprávných svazků předpisují státní berní úřady; vybírání přirážek děje se týmiž orgány, jako vybírání státních daní.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinností 14 dní po vyhlášení a vztahuje se na záležitosti shora uvedenými orgány v den účinností tohoto zákona dosud nevyměřené a nerozhodnuté; výjimkou jsou však obce, městské daňové úřady a notáři povinní vésti daňovou agendu do konce roku 1921, koncem roku 1921 uzavříti daňové knihy a předložiti do konce ledna 1922 státnímu bernímu úřadu výkaz nedoměrků, nedoplatků a přeplatků zároveň s daňovými knihami a katastrem domovním.

Zároveň odevzdají notáři a městské daňové úřady příslušným berním úřadům katastrální operáty se všemi pomůckami k individuelnímu vyměřování daně pozemkové.

§ 6.

Provésti zákon tento přísluší ministru financí, ministru vnitra, ministru pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a ministru s plnou mocí pro správu Slovenska.

 

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 20. března 1919, č. 153 Sbírky zákonů a nařízení byla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku oddělena finanční správa od správy politické.

Za účelem unifikace právního stavu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku doporučuje se, aby se tak stalo i na Slovensku a Podkarpatské Rusi a to tím spíše, že tam zasahuje politická správa do finanční správy daleko více, než zasahovala v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nejen ve směru dozoru, nýbrž i a to velice hluboce ve směru meritorního rozhodování.

Kompetence jednotlivých orgánů vnitřní správy a autonomie ve věcech finančních jest zejména tato:

Municipální správní výbor:

pokud se týče nynější prozatímní administrativní výbor, obstarává tyto věcí: (§ 15 čl. I. a II. zák. čl. XXVIII, z roku 1889 a § 8 zák. čl. XI. z roku 1909.)

I. dozírá k tomu, aby finanční ředitelství konalo svoje povinnosti dle platných zákonů a předpisů. K tomu účelu má právo žádati vysvětlení ve všech odvětvích finanční správy od finančního ředitele nebo jeho náměstka, buď při zasedání ústně neb písemně, má povinnost je upozorniti na vady činnosti finančního ředitelství a jeho orgánů a vyzvati je k odstranění vzniklých nedostatků. Správní výbor má právo vyslati dvoučlenou komisi, aby kontrolovala činnost orgánů finanční správy a má právo navrhnouti finančnímu ministrovi, aby se jednotlivá odvětví této činností podrobila stálému dozoru znalci jím označenými:

II. Správní výbor rozhoduje v první stolicí v těchto záležitostech:

1. na návrh finančního ředitele nařizuje odpis nedobytných daní, nejsou-li tyto nedoplatky větší než 200 Kč; pro odpisy přesahující 200 Kč je povinen vyžádati si schválení ministra financí.

2. Současně s nařízením odpisu uloží zjistiti, není-li příčinou nedobytností daňového nedoplatku zanedbání obecních (městských) nebo státních orgánů a je-li tomu tak, nařídí zajištění náhrady;

3. rozhoduje, mají-li se učiniti zodpovědnými podle §u 71 zák. čl. XI z roku 1909 orgány, které zanedbaly vymáhati daně;

4. nařizuje exekuci na nemovitosti a jich výnos (dle §u 172 úpravy č. 50.000/13);

5. odsuzuje finančního ředitele k zaplacení peněžité pokuty a k náhradě škody dle §§ů 85 a 92 zák. čl. XLIV. z roku 1883 a § 77 zák. čl. XI. z roku 1909;

6. koná svým disciplinárním výborem prvostupňovou disciplinární vrchnost podle IV. oddílu zák. čl. XXVIII z roku 1889 a čl. XX. z roku 1897; právo toto bylo zrušeno § 2 zák. ze dne 15. dubna 1920, č. 269 Sb. z. a n.;

7. nařizuje použíti trestu vězení v případech §u 22 z. čl. XXII z roku 1880, resp. podle §u 48 z. čl. XXIII. z roku 1883 v případech, když vojenskou službou povinné osobě vyměřená peněžní pokuta, nebo pokuta vyměřená pro důchodkové přestupky, uvedené v §u 42 z. čl. XXIII. z roku 1883 o dani ze zbroje a lovu je částečně nebo vůbec nedobytnou pro nemajetnost trestaného. Není-li trestaný úplně nemajetným, vymáhání peněžní pokuty by však mělo za následek zničení dlužníka, může administrativní výbor vyřknouti trest vězení, ale je povinen žádati od ministra financí předběžné schválení (nařízení čís. 51.817 z roku 1884). Odsuzující výrok lze odsouzenému doručiti jen po schválení (§ 8 z. čl. XI. z roku 1909).

III. Daňová komise municipálních správních výborů rozhoduje podle §u 15 zák. čl. XXVIII. z roku 1889, § 8 zák. čl. XI. z roku 1909 a §u 32 úpravy č. 50.000 z roku 1913:

1. o odvoláních ve věcech daně pozemkové, domovní, úrokové a rentové výrobkové I., II. a III. třídy, všeobecné státní důchodkové přirážky, dané ze zbraně, vojenské taxy, daně dopravní, loterní, výrobkové daně veřejně účtujících podniků, výrobkové daně III. třídy správních a dozorčích radů a komisařů veřejně účtujících podniků;

2. dále o odvoláních ve příčině:

a) vymáhání výrobkové daně placené podomními obchodníky a cizozemskými cestujícími (§ 19 zák. čl. XI. z roku 1909);

b) dozoru na vyměřování a vybírání daně ze zbroje a lovu a reklamací a poznámek proti těmto druhům daní podaných podle ustanovení z. čl. XXIII. z roku .1883;

c) povolení dočasného osvobození od daně pozemkové, domovní, výrobkové a výrobkové daně podniků veřejně účtujících, pokud zákon to nevyhrazuje ministrovi financí;

d) odpisu daně pozemkové a domovní v případě škod živelními pohromami způsobených;

e) opravení obnosu dlužné přímé daně, resp. odpisu a pokud dluh už byl zaplacen, navrácení nepříslušně zaplaceného obnosu, je-li daň omylem vyměřena, schází-li předmět daňový, zanikne-li, byla-li daň několikráte z téhož daňového předmětu vyměřena, nebo když se daň nevyměřila skutečnému poplatníku, nebo konečně, zanikla-li daňová povinnost;

f) výmazu dluhu daňového a na způsob přímých daní vybíraných státních požadavků z pozemkové knihy, když požadavek vtělený z jakékoli příčiny zanikl;

g) odpisu promlčených přímých daní a na způsob těchto vybíraných promlčených státních požadavků;

h) navrácení obnosů, které byly následkem nesprávného výkazu veřejných daní a státních požadavků z kupní ceny dražbou prodaných nemovitostí anebo z masy konkursní nepříslušně vybrány;

ch) rozhodnutí o stížnostech, které čelí proti postupu orgánů právomocnostenských, obecních (městských) a krajinských vymáháním veřejných daní, pověřených pří sekvestrování a dražbě;

i) uložení peněžních pokut v tom případě, když se promeškání nebo skutek podle platných zákonů o přímých daních a taktéž dle §u 209 úpravy č. 50.000 /13 pokutou pořádkovou má trestat;

j) uložení peněžních pokut obecním orgánům, zameškají-li své povinnosti při soupisu poplatníků a daňových předmětů, při předběžných pracích k daňovému vyměřování, při vyměřování daní, pří vedení knih daňových, vedení evidence, při vybírání, zaslání, zajištění a vymáhání daní, nebo nepostupují-li podle zákona, dále, když odepřou poplatníkům pomoc při sepisování daňových přiznání o domovní dani;

k) uložení náhrady škody obecním orgánům, která vznikne eráru zameškáním soupisu poplatníků a předmětů daně, příprav k vyměřování daně, daňového vyměřování, účtování a evidence daňových dluhů, a neuplatněním zodpovědností, která je ustanovena v §u 71 zák; čl. XI. z r. 1909 (§ 168 opravy č. 50.000/13);

l) uložení náhrady škody obecním orgánům, kterou působí eráru tím, že vyměřené, súčtované, v evidenci držené, vybrané nebo při dražbě utržené obnosy veřejných daní neodvedou, že se veřejné daně zaviněným zameškáním promlčí, nebo stanou nedobytnými, konečně, že se nepodají údaje, potřebné ku vtělení veřejných daňových pohledávek vůbec nebo podají neúplně;

m) uložení náhrady útrat obecním orgánům, zaviněných těmito ve prospěch stran podle §u 199 úpravy č. 50.000/13);

n) uložení náhrady útrat obcím (městům), které vzniknou státu soupisem poplatníků a daňových předmětů, přípravami k vyměřování daně, účtováním daňových dluhů podle osob a z uložení té zodpovědnosti, která je stanovena v §u 71 z. čl. XI. z roku 1909 (§ 168 úpravy č. 50.000/13);

o) uložení náhrady škod obcím, která vznikla státu neodvedením vybraných peněz daňových;

p) pokut, uložených municipálním orgánům podle §u 20 z. čl. XXVII. z roku 1880 o vojenské taxe;

q) pokut, uložených státním orgánům v případech škod a útrat, které zaviní soukromým stranám nezákonitým postupem, jehož se dopustily pří účtování daní nebo poplatků, pří evidenci, vybírání, zajišťování a vymáhání, pak při intabulování daňových nebo poplatkových dluhů;

r) povinnosti náhrady škody a její sumy, uložené státním orgánům, která povstala státu proto, že se při dražbě stržené veřejné daně neodvedly, že se veřejné daně následkem zaviněného zameškání promlčely nebo nedobytnými staly, nebo konečně, že se daňové a poplatkové dluhy do pozemkové knihy vtělit zameškaly;

s) povinnosti státních orgánů k náhradě útrat a škod soukromým stranám podle §u 199 úpravy č. 50.000/13);

t) těch peněžitých pokut, které se ukládají podle bodu c) §u 10 z. čl. XXXIV. z r. 1881 a podle §§ 14, 46, 47 a 50 tohoto zákona o manipulací bezprostředních poplatků;

u) daňových záležitostí, které patří do oboru působnosti finančních ředitelství, podle §u 2 úpravy č. 50.000/13 a těch daňových záležitostí, které nejsou podrobně vypočítány v tomto §u, ale které jiné zákony nebo předpisy do jejích působnosti zařadily;

v) těch peněžitých pokut, které vyměří hlavní slúžný (měšťanosta) obecním (městským) orgánům, podle § 197 úpravy č. 50000/13;

x) náhrady uložené hlavním slúžným (měšťanostou), jež vznikly při pracích vyvyměřovacích, pří účtování a při evidenci daní;

y) hlavními slúžnými (měšťanosty) odepřených vidimování oznámení k vydání polovného listu, nebo nařízeného annulování už vydaných loveckých legitimací;

z) přikázání daně z vína a potravní daně z masa obcím.

B) Vrchní župani dozírají na finanční správu, kontrolují a revidují finanční řiditelství a podřízené úřady, mají právo žádati vysvětlení od finančních orgánů a odstranění nedostatků, podávati ministrovi zprávy, navrhují jmenování úředníků (§ 57 zák. čl. XXI, z roku 1886, § 22 zák. čl. XXVIIÍ. z roku 1889).

C) Místožupani:

aa) mají totéž právo jako župani mimo právo revisí a jmenování úředníků (§ 22 zák. čl. XXVIII. z roku 1889);

bb) povolují použíti branné moci při vymáhání daní (§ 68 lit. o z. čl. XXI, z roku 1886 a § 70 z. čl. XI. z. roku 1909);

cc) jmenují odborné hospodářské znalce pří odhadu živelních škod (§ 106 úpravy č. 50000/1913);

dd) podporují fin. správu při zajišťování státních příjmů (§ 23 zák. čl. XXVIII. z roku 1889);

ee) jmenují (v městech municipálních má toto právo měšťanosta) 2 členy a 2 náhradníky ukládací komise pro výrobkovou daň III. tř. (§ 19 z. čl. XL7:V. z roku 1883).

D) Hlavní slúžní (měšťanosta) má tyto agendy:

a) dozor na obce při popisu poplatníků a předmětů daně - mimo popis domů - a pří přípravných pracích k vyměření daní a sbírání fassí (§ 2 z. čl. XI. z roku 1909 a § 2 z. čl. VI. z roku 1913) a ukládají peněžité pokuty (§ 102 z. čl. XI. z roku 1909);

b) mají se starati o zachování pořádku pří exekuci daňové, event. s užitím branné moci (§ 70 z. čl. XI. z roku 1909);.

c) kontrolují obecní orgány při vymáhání daní a poplatků (§ 76 z. čl. XI. z roka 1909);

d) zkoumají seznamy daní, jež se mají odepsat v malých a velkých obcích (§ 75 z. čl. X1. z roku 1909);

e) mají podporovati finanční orgány pří zajišťování státních příjmů a zabraňovati zkrácení jejich (§ 23-25 zák. čl. XXVIII. z roku 1889).

Obce a městské daňové úřady:

I. Vyměřují individuelně pozemkovou, domovní, výrobkovou daň I. a II. třídy, všeobecnou státní důchodkovou přirážku, daň ze zbraně, nemocniční státní přirážku k přímým daním předepsaným v hlavní daňové knize (§ 11 z. čl. XLIV. z roku 1883, § 3 z. čl. XI. z roku 1909, § 2 z. čl. XXI. z roku 1898 a § 11 úpravy č. 50000/1913).

II. Obce (rychtáři, notáři, města, městské berní úřady);

a) konají přípravné práce k vyměřování daní, sbírají data pro vojenskou taxu, sbírají fasse a upomínají poplatníky aby fasse podali (§ 2 z. čl. XI. z roku 1909 a § 2 z.

čl. VI. z roku 1913, § 15 z. čl. XLIV. z roku 1883);

b) vykládají v obcí rejstříky výrobkové daně III. třídy a báňské daně, jakož i vyměřovací spisy daňové ověřené účtárnami finančních ředitelství (§ 18. z. čl. XLIV. z roku 1883 a § 28 úpravy č. 50000/1913);

c) vysílají po 2 důvěrnících do ukládacích komisí pro výrobkovou daň III. třídy, a pro báňskou daň (§ 20 zák. čl. XLIV. z roku 1883);

d) vedou v evidencí ve hlavních knihách daňových předpisy, odpisy, platby, nedoplatky a přeplatky daní - mimo daň z úroků kapitálů uložených u peněžních ústavů, daň výrobkovou IV. třídy, všeobecnou státní důchodkovou přirážku a nemocenskou přirážku, vyměřenou ze služebních a zaopatřovacích požitků, vybíranou srážkami, dále mimo daň z lovu, dopravy a loterie (§ 47 úpravy č. 50.000 z roku 1913);

e) zasílají berním úřadům výtahy z hlavní daňové knihy vztahující se na bezprostřední poplatníky (§ 49 úpravy č. 50000/1913);

f) vedou daňové platební archy (odvodní knížky), které po skončení vyměření daní do oboru jejich spadajícího zašlou bernímu úřadu, by jim je doplnil předpisem ostatních daní (§ 55 úpravy č. 50000/1913);

g) vydávají a doručí ročně každému poplatníku daňový arch (§ 56 úpravy č. 50000/1913);

h) vybírají daně do 200 Kč a v obcích municipálních a se zřízeným magistrátem daně vůbec - mimo daň veřejných korporací, jež se platí u státního berního úřadu (§ 28 zák. čl. XI. z roku 1909 a § 77 úpravy č. 50000/1913) a mimo daň důchodkovou, majetkovou a z válečných zisků v malých i velkých obcích, jež se platí u státního berního úřadu (§ 103 a 113 nař. č. 12700/116 a § 11 nař. č. 157000/16);

i) vedou deník o příjmu daní a vyhotovují roční sumář (§ 79 a 86 úpravy č. 50000/13);

j) vyzývají poplatníky k placení v určitých dnech (§ 80 úpravy č. 50000/1913);

k) odvádějí vybrané daně státnímu bernímu úřadu (§ 84 úpravy č. 50000/1913 a § 32 zák. čl. XL z roku 1909);

l) fungují pří škodách živelních (§ 37 a 38 zák. čl. XI. z roku 1909 a § 99 a násl. úpravy č. 50000/1913);

m) exekvují své poplatníky a činí návrhy na exekucí nemovitostí, na přihlášky ke konkursu a k zajištění dávek na nemovitosti (§ 42 a násl., 86 a násl. a 89 a násl. zák. čl. XI. z r. 1909 a úpravy č. 50000/1913, § 127 a násl., 178 a násl. a 184 a násl.);

n) doručují (§ 14 zák. č1. XXXIV. z roku 1881, § 108 zák. čl. XI. z roku 1909 a § 196 úpravy č. 50.000/1913).

§ 1 osnovy stanoví zásadu odloučení finanční správy od správy autonomní a municipální.

§ 2 stanoví, které funkce, spadající do oboru finanční správy, se ponechávají autonomním a municipálním orgánům. Obcím, pokud se týče notářům a městským berním úřadům se ponechává podpora finanční správy při konání přípravných prací k vyměřování dávek a dočasně (pokud služba výkonná nebude úplně zorganisována) také doručování platebních rozkazů a jiných spisů, pak vybírání a vymáhání daní a dávek.

K převzetí funkcí notářů odhodlala se finanční správa jednak z důvodů unifikace, jednak proto, že notáři, jsouce přetížení pracemi jinými, nemohli dostáti svým povinnostem vůči finanční správě po převratu, tedy v době, kdy na stát byly kladeny obrovské požadavky. Kromě toho sluší uvážiti, že notáři jednak vyměřují daně a dávky, jednak zastupují strany a pracují pro ně odvolání v daňových věcech, kterážto obojí práce jest inkompatibilní. Finanční správa nemůže také docíliti přesných výkazů účetních a přehledu celkového hospodářství daňového pro zaostalost agendy u notářů, kteří vyměřují, vymáhají a účtují dávky v obnosu do 200 K.

Při municipálních orgánech (hlavní slúžný, župan, podžupan, municipální výbor, správní výbor a jeho daňová komise) postupováno bylo obdobně. Vůdčí myšlenkou bylo, že orgánům, obstarávajícím správu vnitřní, přísluší pouze povinnost podporovati činnost finanční správy, nikoliv však právo meritorního rozhodování.

§ 3 osnovy určuje orgány, jimž se agenda obcím a komitátním orgánům odňatá přiděluje. V zásadě se postupuje tak, že působnost odňatá obcím, notářům a městským daňovým úřadům byla přikázána státním berním úřadům. Dozorčí služba přikázána byla generálnímu finančnímu řiditelství v Bratislavě, pokud se týče zemské finanční správě v Užhorodě.

Pokud orgány municipální vyřizovaly rekursy proti rozhodnutím finančních ředitelství, byla kompetence tato přenesena obdobně jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na zemské finanční úřady, tedy na generální finanční ředitelství v Bratislavě, resp. zemskou finanční správu v Užhorodě.

§ 4 znamená unifikací právního stavu na Slovensku se stavem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Co se týče formálního postupu, sluší připomenouti, že provedení přesunů kompetenčních řeší se zákonem proto, že podle posledního odst. §u 6 zákona o zřízení žup a okresních úřadů ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. možno řešiti kompetenční přesuny nařízením pouze při dočasném aktivování žup. Kromě toho stanoví § 89 ústavní listiny, že způsob organisace úřadů s vrchnostenskou pravomocí se stanoví zákonem. Proto bylo také do zákona výslovně pojato ustanovení, na které orgány se funkce odňaté obcím, notářům, městským berním úřadům a municipálním orgánům přenášejí.

Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a sice vzhledem k naléhavosti své v řízení zkráceném podle §u 55 jedn. řádu sněm. Důvody, proč se navrhuje zkrácené řízení, jsou tyto:

Přesunutí agendy s notářů a městských daňových úřadů na státní úřady jest podle zprávy generálního finančního ředitelství v Bratislavě vzhledem ku zaostalosti agendy notářů nejvýše naléhavým, poněvadž veškeré kroky ku sanaci těchto přibíráním výpomocných sil notáři, ač byly spojeny s velkým nákladem, selhaly. Také otázka brzkého aktivování žup na Slovensku nutká k tomu, aby před zavedením zřízení byla agenda finanční správy oddělena, poněvadž by jinak podle §u 6 župního zákona veškerá práva, příslušející municipálním orgánům, přešla na nové župní orgány a agenda vrchních slúžných na okresní úřady.

Převzetí agendy notářské je možným pouze počátkem roku a třeba vykonati rozsáhlé přípravy.

Poznamenává se, že finanční sekce druhého sjezdu slovenských právníků, konaného ve dnech 30. a 31. října 1920, se usnesla, aby přeneseny byly co nejdříve finanční agendy notářů a městských berních úřadů na finanční úřady I. stolice a aby funkce pravomocenské municipálních orgánů vůbec, pokud jde o finanční věci, se přenesly až do provedení reformy na generální finanční ředitelství v Bratislavě resp. na finanční referát v Užhorodě. Uznal tedy právnický sjezd také naléhavost toho, co osnova navrhuje.

Zároveň projevuje se přání, aby osnova byla přikázána v senátě výborům ústavně právnímu a rozpočtovému a po přijetí touto sněmovnou v poslanecké sněmovně výborům ústavnímu a rozpočtovému k současnému projednání (§ 34 jedn. řádu sněm. al. 1.) a podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 7. července 1921.

Za ministra financí:

dr Hotowetz, v. r.