Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 891.

Dlužno připustiti, že okresní soudce Rudolf Wislischel zaslal purkmistrovskému úřadu v Podbořanech dne 30. března 1921 dopis obsahu v interpelaci uvedeného.

K tomuto dopisu došlo dle vysvětlení okresního soudce Wislischela proto, že ve třech případech nemohl jako exekuční komisař provésti exekuční vyklizení bytu proto, že bytová komise v Podbořanech povinným stranám nepřidělila jiného bytu a že na něho obě strany, nájemníci i pronájemci, doléhaly, stěžujíce si na činnost bytové komise, že prý opatřuje byty jen osobám z určitých kruhů a dává přednost žadatelům, kteří se přihlásili později. Výrazem "četnická asistence" chtěl upozorniti, že loňského roku v podobném případě byl výkon vyklizení bytu zmařen, poněvadž nebyla po ruce četnická asistence. Tvrzení, jako by činil bytové komisi obtíže, není správné; byl půl roku členem této komise, kteréhož členství se musel jako exekuční komisař vzdáti. Avšak přes to udílel členům komise rady i po svém odchodu.

Okresní soudce Wislischel odůvodňuje obsah přípisu tím, že bytová komise spoléhala příliš na jeho slib, že nevyklidí strany, jíž nebyl přidělen náhradní byt, a že se domníval, že k tomuto dopisu byl nejen oprávněn, ale i povinen ve smyslu odstavce 2. §u 3 nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června 1920, č. 409 Sb. z. a n.

Okresní soudce Rudolf Wislischel jest znám jalo soudce svědomitý a není pochybnosti, že zmíněný dopis psal, jsa veden snahou, aby chránil autoritu soudu, ohroženou stálým odkladem provedení exekucí a nikoli v úmyslu, aby překročil kompetenci soudní a zasahoval do práv samosprávné bytové komise.

Dle §u 3 odst. 2. nařízení vlády ze dne 25. června 1920, č. 409 Sb. z. a n., byl sice oprávněn a povinen, aby o zamýšleném vyklizení bytu dal otci zprávu, aby mohla učiniti přiměřená opatření. Nemohu však schváliti způsob, který k tomu volil.

Z toho důvodu byl upozorněn, že dopis ze dne 30. března t. r. č. j. E 34/20-4 co do obsahu překročuje meze uvedeného nařízení vlády a co do formy nedbá zásad, jichž šetřiti sluší ve styku soudů s rovnocennými úřady autonomními.

V Praze dne 7. července 1921.

Dr Popelka v. r.,

ministr spravedlnosti.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 891.

Es muss zugegeben werden, dass der Bezirksrichter Rudolf Wislischel unterm 30. März 1921 eine Zuschrift des im der Interpellation angeführten Inhaltes an das Bürgermeisteramt in Podersam gerichtet hat.

Zu dieser Zuschrift kam es laut Aufklärung des Bezirksrichters Wislischel deshalb, weil er als Exekutionskommissär in drei Fällen die exekutive Delogierung aus dem Crunde nicht vornehmen konnte, da die Wohnungskommission in Podersam den Partelen keine andere Wohnung zugewiesen hat und weil beide Parteien, die Mieter als auch die Vermieter, ihn bedrängten, indem sie sich über die Tätigkeit der Wohnungskommisson beklagten, welche angeblich die Wohnungen bloss Personen bestimmter Kreise beistelle und Gesuchsteller bevorzuge, welche sich später angemeldet haben. Durch den Ausdruck "Gendarmerieassistenz" wollte er darauf aufmerksam machen, dass im vorigen Jahre in einem ähnlichen Falle der Vollzug derDelogierung vereitelt wurde, weil keine Gendarmerieassistenz zur Verfügung stand. Die Behauptung, dass er der Wohnungskommission Schwierigkeiten bereite, ist nicht richtig; er war ein halbes Jahr Mitglied dieser Kommission, musste jedoch als Exekutionskommissär auf diese Mitgliedschaft verzichten. Dessenungeachtet aber erteilte er den Kommissionsmitgliedern Ratschläge auch nach seinem Abgange.

Bezirksrichter Wislischel begründet den Inhalt seiner Zuschrift damit, dass die Wohnungskommission sich allzusehr auf sein Versprechen verliess, dass er keine Partei delogieren wird welcher keine Etsatzwohnung zugewiesen wurde, und dass er der Meinung war, zu dieser Zuschrift nicht nur berechtigt, sondern auch im Sinne des § 3 Abs. 2 der Verordnung der Regierung der čs. Republik vom 25. Juni 1920, Nro. 409 S. d. G. u. V. verpflichtet zu sein.

Bezirksrichter Rudolf Wislischel ist bekannt als ein gewissenhafter Richter und es besteht kein Zweifel darüber, dass er bei der Verfassutig dieser Zuschrift von dem Bestreben geleitet war, die durch fortwährende Vertagungen des Exekutionsvollzuges bedrohte Autorität des Gerichtes in Schutz zu nehmen; keineswegs aber in der Absicht, die Kompetenz des Gerichtes zu überschreiten und in die Befugnisse der autonomen Wohnungskommission einzugreifen.

Laut § 3 Abs. 2 der Regierungsverordnung vom 25. Juni 1920, Nro. 405 S. d. G. u. V. war er zwar berechtigt und verpflichtet die Gemeinde von der beabsichtigten Delogierung zu verständigen damit dieselbe die entsprechenden Verfügungen treffen könne. Ich bin jedoch nicht in der Lage die Art und Weise gutzuheissen, welche er hiezu wählte.

Aus diesem Grunde wurde er aufmerksam gemacht, dass die Zuschrift vom 30. März I. J. Nro. E 34/20-4 dem Inhalte nachdie Grenzen der angeführten Regierungsverordnung überschreitet und hinsichtlich ihrer Form die Grundsätze unbeachtet lässt, welche im Verkehre der Gerichte mit gleichgestellten autonomen Behörden einzuhalten sind.

Prag, am 7. Juli 1921.

Dr. Popelka m. p.,

Justizminister.