Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 907.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 1197),
kterými se blíže upravuje dávka (z majetku a přírůstku na majetku) u majetku zabraného (tisk 2681).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 77. schůzi dne 29. července 1921 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.................................. 1921
kterými se blíže upravuje dávka (z majetku a přírůstku na majetku) u majetku zabraného.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Je-li hodnota, kterou započítán byl majetek zabraný dle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., do základu pro uložení dávky z majetku a přírůstku na majetku dle ustanovení zákona o dávce ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. (pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ve znění vl. nař. ze dne 25. června 1920, čís. 424 Sb. z. a n.) vyšší, než cena přejímací dle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n., a byl-li majetek takový převzat úplně nebo částečně do 10 let, odepíše se poměrná část dávky, předepsané osobě dávkou povinné.
Nárok na odpis dávky podle odst. 1 přísluší i dědicům osoby dávkou povinné, třebas zemřela před převzetím dotčeného majetku státem.
Přešel-li majetek státem převzatý ještě před převzetím s osoby dávkou povinné na osobu jinou za úplatu, má osoba dávkou povinná nárok na odpis dávky jen potud, pokud i tato úplata jest nižší než hodnota, jakou převzatý majetek náleží do vyměřovacího základu dávky.
Zhoršil-li se stav převzatého majetku ode dne 1. března 1919 do dne převzetí tak, že zhoršení to mělo vliv i na stanovení ceny přejímací, připočte se, má-li se zjistiti nárok na odpis dávky podle odst. 1, tento úbytek hodnoty k ceně přejímací.
Naproti tomu jest od ceny přejímací odečísti hodnotu, jakou při vyměření ceny přejímací byly podle § 43 náhradového zákona započteny investice provedené po 24. dubnu 1919.
§ 2.
Ku zjištění částky, která se má odepsati, opraví se předpis dávky z celého majetku dávce podrobeného se zřetelem k nižší ceně přejímací; rozdíl se odepíše.
§ 3.
Desítiletá lhůta počíná dnem 8. května 1920.
Dnem převzetí rozumí se den knihovní poznámky zamyšleného převzetí dotčených nemovitostí podle § 2 náhradového zákona, předcházející vkladu práva vlastnického pro stát podle § 26 náhradového zákona, nebo pro nabyvatele jmenované v § 28 téhož zákona.
§ 4.
Žádost za odpis dle §u 1 podati jest pod ztrátou nároku na odpis u berní správy (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u fin. ředitelství), která dávku předepsala, nejdéle během 3 měsíců ode dne počínajíc, kdy přejímací cena (§ 44 až 46 zákona náhradového) byla právoplatně určena; o odvolání do vyřízení žádosti berní správou (fin. ředitelstvím) rozhodne zemský finanční úřad s platností konečnou.
Dojde-li na uložení dávky v době, kdy bude přejímací cena pravoplatně již určena a úřadu, jenž dávku předepíše, stranou vykázána, jest vzíti na přejímací cenu zřetel již při vyměření dávky; případnou stížnost uplatniti jest v odvolání proti platebnímu příkazu o dávce (§ 40 zákon o dávce).
§ 5.
K částečné úhradě ztrát, které vzniknou odpisem dávky dle tohoto zákona, přispěje Státní pozemkový úřad pro účely uvedené v § 1, odst. 1. zák. o dávce z každého majetku do 8. května 1930 převzatého (§ 3) penízem, rovnajícím se 15% ceny přejímací, nečítajíc v to náhradu, poskytnutou za investice od 24. dubna 1919 provedené.
Z příspěvku jest vyloučen majetek převzatý před působností tohoto zákona, pokud ceny přídělové byly již stanoveny.
§ 6.
Příspěvky tyto (§ 5) jsou splatny u státní pokladny hotově a najednou prvého dne pololetí (1. ledna neb 1. července), jež následuje po dni, kdy cena přejímací pravoplatně byla určena.
Splacení jejích zajistí se zápisem do náhradové knihy podle obdoby § 60 náhradového zákona.
§ 7.
Příspěvky v § 5 uvedené náleží do výtěžku dávky a platí pro ně obdobně veškerá ustanovení § 1 zákona o dávce.
§ 8.
Chce-li strana zapraviti dávku majetkem zabraným (§ 55, odst. 1, čís. 6 a odst. 5. zák. o dávce) platí tyto předpisy:
1. Finanční správa může, vyslechnuvší v každém případě dříve Státní pozemkový úřad a podle potřeby též ministerstvo zemědělství, učiniti své rozhodnutí závislým na výhradách a podmínkách a může nabídku i zamítnouti.
2. Ministerstvo financí se zmocňuje, aby veřejnou vyhláškou stanovilo způsob a obsah nabídky, jakož i šestiměsíční lhůtu, do které jest nabídku podati; k nabídkám po uplynutí lhůty došlým nebude přihlíženo.
§ 9.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením jeho pověřuje se ministr financí.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bradáč v. r.,
zapisovatel.