Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 908.

Předměty výstroje a výzbroji pro čs. brannou moc obstarávají se zásadně v tuzemsku, pokud se ovšem žádané předměty na teritoriu čs. republiky vyrábí, bez ohledu na to, že tytéž předměty se nabízí často z ciziny za podmínek zvláště výhodných, často o 30-50% levněji, než na trhu domácím. Vojenská správa ve vlastním zájmu jest si vědoma důležitosti rozvinutého domácího průmyslu a živnosti a proto kryje veškeru svoji potřebu v tuzemsku a jenom v krajních případech, kdy není možno obstarati žádané předměty vojenské potřeby u domácích výrobců, objednává tyto v cizině. Počet těchto objednávek jest však tak nepatrný, že nepadá v úvahu.

O zamýšlené objednávce 200.000 párů obuvi v cizině, jmenovitě ve Francii, ministerstvo Národní obrany nikdy s nikým nejednalo. Jest pravda, že došly vojenské správě nabídky na vojenskou obuv z ciziny, avšak o těchto nabídkách se vůbec nejednalo a byly zůstaveny bez povšimnutí. I kdyby se připustilo, že se jednalo o včasné dodání 200.000 párů vojenské obuvi, nelze přece uvěřiti, že by domácí průmysl mohl zajistiti k promptnímu dodaní pouze 80.000 párů. Jest přece všeobecně známa veliká kapacita a rychlá pohotovost domácího průmyslu obuvnického a koželužského a jest tudíž pochopitelno, že by bylo více než problematickým předpokládati, že by cizí průmysl při dnešních dopravních a obchodních potížích mohl dodati rychleji a dříve žádané množství vojenské obuvi. Výkonnost domácího průmyslu obuvnického a koželužského jest tak značná, že vojenská správa nemůže ani zdaleka ukojiti jeho nabídky, což má za následek sesílený vyvoz obuvi do ciziny.

Tvrzení, že při vojenských dodávkách jsou zkracovány nebo dokonce opomíjeny kruhy živnostenské, neodpovídá pravdě. Při všech vojenských dodávkách jest náležitě pamatováno na naše živnostnictvo, ovšem pokud žádané předměty vojenské potřeby spadají do výroby živnostenské. Veškerá konfekce vojenského oděvu jest zadávána živnostenským družstvům, při dodávce vojenské obuvi živnostnictvu se dostává značné kvoty. Tak na př. při dubnové dodávce vojenské obuvi živnostenstvu bylo zadáno z většího množství vojenské obuvi 50%.

Kvotu průmyslovou zadává ministerstvo Národní obrany přímo průmyslu bez ohledu na to, zda-li se jedná o podniky české nebo německé.

K podání nabídek jsou vyzýváni všichni interesenti, korporace průmyslové i živnostenské bez rozdílu národnosti.

Pro zadání jest rozhodujícím činitelem výhodnost té které nabídky, solidnost a schopnost dodavatele a ne snad důvody národnostní.

Německý průmysl a živnostnictvo mají na vojenských dodávkách značný podíl, ba možno tvrditi, že podíl mnohem větší, než průmyslníci a živnostníci národnosti české, zejména, uvážíme-li, že skoro celý průmysl koželužský a převážná část průmyslu textilního nachází se v rukou německých.

Živnostenskou kvotu zadává ministerstvo obchodu.

Ministerstvo obchodu považuje za svůj význačný úkol pečovati o povznesení tuzemské výroby a čeliti nezaměstnanosti v našem průmyslu a živnostech. Působí tudíž a bude při každé příležitosti působiti k tomu, aby dodávky státní byly zadávány tuzemským výrobcům. Při tom dbá a bude dbáti toho, aby při státních dodávkách, pokud spadají do jeho působnosti, brán byl náležitý zřetel na maloživnostnictvo bez rozdílu národnosti. Neodpovídá skutečnosti tvrzení, že by maloživnostnictvo německé bylo z dodávek vylučováno. Naopak jest na ně brán vždy náležitý zřetel, pokud o dodávky se uchází. Rovněž neodpovídá skutečnosti, že by česká společenstva byla předem uvědomována o státních dodávkách, kdežto společenstvům německým že by se, takového uvědomění nedostávalo. Individuelně se o dodávkách vůbec nikdo neuvědomuje. Pokud dodávky jsou zadávány cestou veřejné soutěže, bývá příslušná vyhláška uveřejňována ve smyslu § 6 zadávacího řádu ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., v Úředním listě republiky čs. a ostatních úředních listech čs. státu. Mimo to bývají uvědomována příslušná zájmová sdružení. Žádost za dodávky zadávané bez rozepsání veřejné soutěže, při nichž cena nebo mzda jest předem stanovena, lze podati kdykoli a berou se došlé žádosti, pokud jim nelze ihned vyhověti, do záznamu a jest na ně brán zřetel příležitostně. Jest tudíž věcí příslušných živnostenských organisací, aby - nečekajíce na nějaké vyrozumění o nastávající státní dodávce - včasně si podaly žádost a tak přišly do záznamu. Uvědomovati předem obchodní komory nebo ústavy na zvelebování živností o tom, že ta která konfekční nebo jiná dodávka za předem stanovenou cenu nebo mzdu bude zadávána a žádati vyrozumění interesentů, aby si podali žádost, znamenalo by značný průtah a nemělo by významu, kdyžtě každé živnostenské družstvo nebo společenstvo má možnost kdykoliv si žádost k ministerstvu obchodu podati a býti zaznamenánu. Při dodávkách značnějšího významu bývá na zadávku a její podmínky upozorněno v Úředním listě republiky čsl., jak se stalo na př. při dodávce vojenské obuvi zadávané v dubnu t. r. Při této dodávce byl vzat náležitý zřetel na žadatele německé národnosti. Dodávka obuvi zadávaná v prosinci 1920 byla zadána hlavně prostřednictvím družstevních svazů, pokud se o ni ucházely. Se strany německé nebyly tehdy žádosti podány. Interpelace zmiňuje se sice o jistém společenstvu německých obuvníků na Moravě; bez bližšího označení tohoto společenstva nelze však správnost dotyčného tvrzení zjistiti.

Pokud jde o požadovanou revisi cen zadávacích, dlužno poukázati na to, že při dodávkách zadávaných veřejnou soutěží jest cena určena výsledkem soutěže. Při konfekci vojenské jsou konfekční mzdy stanoveny čas od času ministerstvem Národní obrany. Při jiných dodávkách na př. při dodávce vojenské obuvi bývá cena stanovena případ od případu. Není tudíž důvodu k nějakému zvláštnímu opatření v této příčině se strany ministerstva obchodu. V příčině zaplacení živnostenských pohledávek za bývalým vojenským erárem dlužno uvésti, že takzvaným drobným živnostníkům t. j. těm, kteří mají předepsánu přímou výdělkovou daň menší než 300 K na rok, dále jejich družstvům, společenstvům a společnostem začaly se dodávkové pohledávky platiti 1. října 1920 z položky 10 mil. korun, přicházející ve státním rozpočtě na rok 1920 v kap. 24 tit. 5 § 2. V roce 1920 mělo poukazovací právo k těmto penězům ministerstvo obchodu a vyplatilo celkem 1,421.299 K 31 hal.

V roce 1921 jest v kap. 24 tit. 5 § 2 na zálohy na zaplacení dodávek maloživnostníků atd. býv. voj. správě zařaděno rovněž 10,000.000 Kč, ze kterých se platí všechny dodávky drobných živnostníků a jejich družstev a společenstev za dobu před politickým převratem 1918. Poukazovací právo na tyto peníze v roce 1921 má ministerstvo Národní obrany, které přihlášky pohledávkové též likviduje po úradě s ministerstvy obchodu a financí. Platí se především pohledávky, které byly přihlášeny nejdéle do konce r. 1919.

Až dosud bylo vyplaceno letos již několik milionů korun.

Pokud jde o součinnost ministerstva financí ve smyslu finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, (č. 682 Sb. z. a n.) vyřizují se příslušné spisy bezodkladně.

V Praze, dne 24. června 1921.

Gen. Husák v. r.,
ministr Národní obrany.

Dr Hotowetz v. r.,
ministr obchodu, spolu za ministra financí.

Tisk 908.

Die Gegenstände der Adjustierung und der Ausrüstung für die čechoslowakische Wehrmacht werden grundsätzlich im Inlande bestellt, allerdings insofern die benötigten Gegenstände auf dem Gebiete der Čechoslowakischen Republik erzeugt werden, ohne Rücksicht darauf, dass dieselben Gegenstände oft aus dem Auslande unter besonders günstigen Bedingungen, oft um 30-50%, billiger als auf dem inländischen Markte offeriert werden. Die militärische Verwaltung ist sich im eigenen Interesse der Wichtigkeit der entwickelten heimischen Industrie und des Gewerbes bewusst und deckt daher ihrert gesamten Bedarf im Inlande und bestellt die benötigten militärischen Bedarfsartikel im Auslande bloss in den äussersten Fällen, in welchen die Besorgung derselben bei den einheimischen Produzenten nicht möglich ist. Die Anzahl dieser Bestellungen ist jedoch so gering, dass dieselbe nicht in Betracht kommt.

Über die beabsichtigte Bestellung von 200.000 Paar Schuhe im Auslande, namentlich in Frankreich, hat das Ministerium für nationale Verteidigung niemals und mit niemandem verhandelt. Es ist richtig, dass die militärische Verwaltung Offerten auf Militärschuhe aus dem Auslande erhielt, aber über diese Offerten wurde überhaupt nicht verhandelt und blieben dieselben unberücksichtigt. Selbst wenn man zugeben wollte, dass es sich um die rechtzeitige Lieferung von 200.000 Paar Militärschuhe gehandelt hat, kann man doch nicht glauben, dass die einheimische Industrie zur prompten Lieferung nur 80.000 Paar sicherstellen konnte. Die grosse Kapazität und rasche Bereitschaft der einheimischen Schuhwaren- und Gerberindustrie ist doch allgemein bekannt und es ist daher begreiflich, dass es mehr als problematisch wäre anzunehmen, dass die fremde Industrie bei den heutigen Verkehrs- und kommerziellen Schwierigkeiten rascher und früher die gewünschte Menge Militarschuhe liefern könnte. Die Leistungsfähigkeit der einheimischen Schuherzeugungs- und Gerberindustrie ist derartig gross, dass die militärische Verwaltung bei weitem die Offerten derselben nicht zu befriedigen im Stande ist, was eine verstärkte Ausfuhr von Schuhwaren ins Ausland zur Folge hat.

Die Behauptung, dass bei den militärischen Lieferungen die gewerblichen Kreise verkürzt oder sogar übergängen werden, beruht nicht auf Wahrheit. Bei allen militärischen Lieferungen wird gebührend an unsere Gewerbetreibenden gedacht, allerdings insofern die gewünschten militärischen Bedarfsartikel unter die gewerbliche Erzeugung fallen. Die gesamte rnilitärische Bekleidungskonfektion wird an Gewerbegenossenschaften vergeben, bei der Lieferung von Militärschuhen erhalten die Gewerbetreibenden bedeutende Quoten. So zum Beispiel wurde bei der. Aprillieferung von Militärschuhen den Gewerbetreibenden von einer grösseren Menge Militärschuhe 50% vergeben.

Die auf die Industrie entfallende Quote wird vom Ministerium für nationale Verteidigung der Industrie direkt und ohne Rücksicht darauf vergeben, ob es sich um čechische oder deutsche Unternehmung handelt.

Zur Einbringung der Offerten werden alle Interessenten sowie industrielle und gewerbliche Korporationen ohne Unterschied der Nationalität eingeladen.

Bei der Vergebung sind die Vorteilhaftigkeit dieser oder jenen Offerte, die Solidität sowie Leistungsfähigkeit des Lieferanten, keineswegs aber vielleicht nationale Gründe die ausschlaggebenden Faktoren.

Die deutsche Industrie und Gewerbetreibenden haben an den militärischen Lieferungen einen bedeutenden Anteil, ja man kann sogar behaupten, einen viel grösseren Anteil als die Industrielen und Gewerbetreibenden čechischer Nationalität, insbesondere wenn man in Betracht-zieht, dass nahezu die gesamte Lohgerberindustrie und ein überwiegender Teil der Textilindustrie sich in deutschen Händen befinden.

Die Quote der Gewerbetreibenden wird vom Handelsministerium vergeben.

Das Handelministerium erachtet es für seine vorwiegende Aufgabe, um die Hebung der inländischen Produktion Sorge zu tragen und der Arbeitslosigkeit in unserer Industrie und Gewerbe zu steuern. Dasselbe wirkt und wird bei jeder Gelegenheit dahin wirken, damit die staatlichen Lieferungen an inländische Erzeuger vergeben werden. Hiebei ist und wird dasselbe dessen. Bedacht sein, dass bei den staatlichen Lieferungen, insoferne dieselben unter seinen Wirkungskreis fallen, gebührende Rücksicht auf das Kleingewerbe ohne Unterschied der Nationalität genommen werde. Die Behauptung, als ob das deutsche Kleingewerbe von den Lieferungen ausgeschlossen werde, entspricht nicht den Tatsachen. Im Gegenteil wird auf dasselbe stets die gebührende Rücksicht genommen, insoferne sich dasselbe um die Lieferungen bewirbt. Desgleichen entspricht es nicht den Tatschen, dass die čechischen Genossenschaften im vorhinein von staatlichen Lieferurtgen in Kenntnis gesetzt werden, wogegen den deutschen Genossenschaften solche Verständigungen angeblich nicht zukämen. Individuell wird von den Lieferungen überhaupt niemand verständigt. Insofern die Lieferungen im Wege öffentlicher Ausschreibungen vergeben werden, erfolgt die Veröffentlichung der bezüglichen Ausschreibung im Sinne des § 6 der Vergebungsordnung vom 17. December 1920, Nr. 667 S. d. G. u. V. im Amtsblatte der Čechoslowakischen Republik und in den übrigen Amtsblättern des Čechoslowakischen Staates. Ausserdem werdet die bezüglichen Interessenten-Vereinigungen hievon in Kennttris gesetzt. Gesuche um Lieferungen, welche ohne öffentliche Ausschreibung vergeben werden, und bei welchen der Preis bezw. der Lohn im vorhinein bestimmt sind, können wann, immer eingebracht werden und werden die eingelanten Gesuche, insoferne denselben nicht sofort entsprochen werden kann, in Vormerkung genommen und gelegentlich berüksichtigt. Es ist daher Sache der betreffenden gewerblichen Organisationen, rechtzeitig - ohne irgendwelche Verständigung uber eine bevorstehende Staatslieferung abzuwarten - Gesuche einzubringen und auf diese Weise in Vormerkung genommen zu werden. Eine Verständigung der Handelskammern oder der Institute für Gewerbeförderung im vorhinein darüber, dass diese oder jene Konfektions- bezw. andere Lieferung für einen im vorhinein bestimmten Preis oder Lohn zur Vergebung gelangen wird und die Verständigung der Interessenten zu verlangen, damit dieselben ihre Gesuche einbringen können, würde eine bedeutende Verzögerung bedeuten und hätte keinen Sinn, zumal jedem gewerblichen Konsorzium bezw. jeder Genossenschaft wann immer die Möglichkeit gegeben ist, ein Gesuch beim Handelsministerium einzubringen und in Vormerkung genommen zu werden. Bei Lieferungen von grösserer Bedeutung pflegt man auf die Vergebung und deren Bedingungen im Amtsblatte der Čechoslowakischen Republik aufmerksam zu machen, wie dies zum Beispiel anlässlich der im April 1. J. vergebenen Lieferung von Militärschuhen geschehen ist. Bei dieser Lieferung wurde auf die Gesuchsteller deutscher Nationalität gehührende Rücksicht genommen. Die um Dezember 1920 zur Vergebung gelangte Lieferung von Militärschuhen wurde hauptsächlich durch Vermittlung der Genossenschaftsverbande vergeben, insofern sich dieselben darum bewarben. Deutscherseits wurden damals keine Gesuche eingebracht. Die Interpellation macht zwar von einer Genossenschaft der deutschen Schuhmacher in Mähren die Erwähnung; ohne nähere Bezeichnung dieser Genosseeschaft vermag jedoch die Richtigkeit der bezüglichen Behauptung nicht sichergestellt werden.

Insoferne es sich um die gewünschte Revision der Lieferpreise handelt, muss darauf hingewiesen werden, dass bei den durch öffentliche Ausschreibung zur Vergebung gelangenden Lieferungen der Preis durch das Ergebniss der Ausschreibung bestimmt wird. Bei der militärischen Konfektion werden die Konfektionslöhne von Zeit zu Zeit vom Ministerium für nationale Verteidigung bestimmt. Bei anderen Lieferungen, zum Beispiel bei der Lieferung von Militärschuhen, wird der Preis von Fall zu Fall bestimmt. Es besteht daher kein Grund zur irgendwelcher besonderen Verfügung in dieser Hinsicht seitens des Handelsministerium. Bezüglich der Bezahlung der Forderungen der Gewerbetreibenden gegen das ehemalige Militärerar ist zu erwähnen, dass mit der Auszahlung von Lieferungsforderungen an die sogenannten Kleingewerbetreibenden, d. h. an diejenigen, welche mit einer direkten Erwerbsteuer von weniger als 300 K für ein Jahr vorgeschrieben sind, weiters an deren Vereinigungen, Genossenschaften und Gesellschaften vom 1. Oktober 1920 angefangenen aus der im Staatsbudget für das Jahr 1920 im Kap. 24., Tit. 5, § 2 vorgesehenen Rubrik von 10,000.000 K begonnen wurde. Im Jahre 1920 stand bezüglich dieser Beträge das Anweisungsrecht dem Handelsministerium zu und hat dasselbe im Ganzen 1,421.299 K 31 h ausgezahlt.

Im Jahre 1921 ist im Kap. 24, Tit. 5, § 2 für Vorschüsse zur Bezahlung von Lieferungen der Kleingewerbetreibenden u. s. w. an die ehemalige Militärverwaltung ebenfalls ein Betrag von 10,000.000 K eingereiht, von welchem alle Lieferungen der Kleingewerbetreibenden sowie deren Korporationen und Genossenschaften für die Zeit vor dem politischen Umsturze im Jahre 1918 bezahlt werden. Das Anweisungsrecht auf dieses Geld im Jahre 1921 hat das Ministerium für nationale Verteidigung, welches auch die Anmeldungen von Forderungen nach gepflogenem Einvernehmen mit dem Handels- und Finanzministerium liquidiert. Es werden vor allem die bis längstens Ende 1919 angemeldeten, Forderungen bezahlt.

Bisher wurden heuer bereits einige Milionen Kronen ausgezahlt.

Insoferne sich um die Mitwirkung des Finanzministeriums im Sinne des Finanzgesetzes. votu 17. Dezember 1920, Nr. 682 S. d. G. u. V. handelt, gelangen die bezüglichen Akten zur sofortigen Erledigung.

Prag, am 24. Juni 1921.

Gen. Husák m. p.,
minister für nationale Verteidigung.

Dr. Hotowetz m. p.,
Handelsminister und in Vertretung des Finanzministers.