Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Tisk 925.
Zpráva
ústavně-právního výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 861) týkajícím se usnesení senátu (tisk 1905)
o návrhu senátora dra Josefa Karasa a soudruhů (tisk senátu 213)
na úpravu služebních požitků zřízenců obecních a okresních (tisk senátu 552).
Ústavně-právní výbor navrhuje:
Senáte Národního shromáždění republiky Československé račiž přijati opětně tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne......... 1921,
jímž se upravují přídavky a výpomoci zřízenců a pensistů obecních a okresních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a jich pozůstalých.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zřízenci obecní a okresní, na něž se vztahují zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, kteří jsou plně a trvale zaměstnáni, takže tato jejich služba jest jich stálým a výhradným povoláním, jež musí konati po celou v jich oboru platnou pracovní dobu, mají zákonný nárok na všechny přídavky a výpomoci ve stejné výši, jako se poskytují z důvodu drahoty zřízencům po tu dobu, pokud vypláceny budou státním zřízencům státem.
Jich celkový služební příjem podle této úpravy (služné, příbytečné, přídavky, výpomoci a naturalie) nesmí přesahovati obdobného celkového příjmu služebního zřízenců státních rovnocenné kategorie a stejné služební doby.
§ 2.
Zřízencům obecním a okresním (§ 1), kteří odešli nebo odejdou na trvalý odpočinek, jakož i jich vdovám a pozůstalým dětem přísluší stejný nárok na přídavky a výpomoci jako státním zřízencům rovnocenné kategorie a téže služební doby, jich vdovám a pozůstalým dětem.
Tyto přídavky a výpomoci budou se vyplácet po dobu v §u 1 tohoto zákona určenou.
§ 3.
Ustanovení odstavce IV. § 11 zákonů ze 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, se zrušují.
§ 4.
Vláda určí nařízením, kdy zákon ten nabývá působnosti.
Požitky vyplatí se od 1. ledna 1921 za předpokladů v §§ 1 a 2 tohoto zákona uvedených.
Zákon provede ministr vnitra.
Důvody.
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění projednávajíc ve schůzi dne 30. června t. r. osnovu zákona senátem Národního shromáždění v 47. schůzi dne 15. března 1921 přijatou, usnesla se schváliti osnovu zákona až na odstavec druhý §u 1, který vypustila.
Stalo se tak proto, aby prý nebyli zkrácení zřízenci obecní ve velkoměstech, kde příjmy zřízenců obecních již přesahují celkové příjmy zřízenců státních.
Obmezující ustanovení odst. druhého §u 1 netýká se však větších příjmů zřízenců, které tito bez ohledu na tento zákon nabyli nebo nabudou, nýbrž vymezuje pouze celkový služební příjem, jehož se má zřízencům obecním a okresním dostati podle tohoto zákona.
Ustanovení druhého odst. §u 1 mělo též obcím a okresům ujasniti, které požitky mají se podle tohoto zákona započísti do celkového služebního příjmu, zejména, pokud se naturalií týče a mimo to mělo působiti, k tomu, aby zákonná úprava příjmů veřejných zřízenců byla pokud možno jednotná a přestalo licitování.
Proto nelze pokládati ustanovení odstavce druhého §u 1 za nadbytečné, nýbrž jeví se nutným ku doplnění a ujasnění zákona.
Z těchto důvodů usnesl se ústavně-právní výbor setrvati při usneseném již senátem N. S. znění osnovy zákona a navrhnouti slavnému senátu Národního shromáždění, aby při svém původním usnesení bez vynechání odstavce druhého §u 1 setrval.
V Praze, 2. srpna 1921.
Dr Z. Witt, v. r.,
předseda.
Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.