Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 926.

V době poválečné se rozmohly taneční zábavy tou měrou, že politické úřady musily uvažovati o tom, jakým způsobem by čelily rozmáhání se takových zábav a zároveň nepřístojnostem, které také z toho vznikaly, že pořadatelé tanečních zábav zneužívali veřejné dobročinnosti, v jejíž prospěch zábava měla býti pořádána, obyčejně jen ve svůj osobní prospěch. Aby obmezily taneční hýření i jinaké s ním pravidelně spojené vášně a dle možnosti předešly, také klamání veřejnosti, že jde o zábavu pořádanou ve prospěch některého dobročinného účelu, jemuž zpravidla žádný čistý zisk nebyl odevzdán, snažily se okresní správy politické dle své povinnosti působiti zejména při žádostech za prodloužení policejní hodiny uzavírací vzhledem k ustanovení § 54 odst 2., řádu živnostenského k tomu, aby taneční zábavy byly obmezovány a výjimky z policejní hodiny uzavírací povolovány jen, šlo-li o zábavy ušlechtilého rázu a zavázali-li se pořadatelé dobrovolně přispěti na veřejné humanní nebo kulturní potřeby. Tento účel sleduje také výměr okresní správy politické v Podbořanech ze dne 5. ledna 1920, č. 190, který jest předmětem interpelace a jímž tato okresní správa politická zmocňuje obecní úřady, aby povolovaly překročení policejní hodiny uzavírací při tanečních zábavách, když pořadatelé věnují aspoň 50 K ve prospěch dobročinných účelů, které okresní správa politická sama určí. Tato věnování, jež obecní úřady v okresu Podbořanském odvedly, rozdělila okresní správa politická, když se sešel větší obnos, mezi jednotlivé dobročinné účely. Tak obdržely do konce června t. r. podpory na př.:

Z toho jest patrno, že tu nejde vlastně o žádné pomocné fondy u okresních správ politických, zejména rozhodně ne o žádné disposiční fondy. V daném případě jde pouze o to, že okresní správa politická nerozděluje každé jednotlivé, poměrně nepatrné věnování mezi dobročinné a kulturní účely, nýbrž čeká s rozdělením, až se sejde větší obnos. Účely dobročinné a kulturní podporovati je již dle předpisů z dob rakouských, zejména dle ministerského nařízení ze dne 19. ledna 1853, čís. 10 ř. z. o působnosti a zařízení okresních úřadů povinností politických úřadů.

Ježto dosavadní postup politických úřadů při prodlužování policejní hodiny uzavírací v nynějších poválečných poměrech se jen osvědčil a je v zájmu veřejné dobročinnosti, nemám příčiny, abych, dokud tyto mimořádné poměry trvají a dokud není jiné záruky, že jednotlivci nebudou zneužívati veřejné dobročinnosti jen ve svůj prospěch, změnil tuto jistě jen prospěch nejširších vrstev lidu sledující lidumilnou činnost úřadů politických.

V Praze, dne 29. července 1921.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Tisk 926.

In der Nachkriegszeit haben die Tanzunterhaltungen derart an Umfang zugenommen, dass die politischen Behörden in Erwägung ziehen mussten, auf welche Weise der Verbreitung derartiger Unterhaltungen und zugleich den Unzukömmlichkeiten zu steuern wäre, welche auch dadurch entstanden, dass die Veränstalter der Tanzunterhaltungen die öffentliche Wohltätigkeit, zu deren Gunsten die Unterhaltung veranstaltet werden sollte, gewöhnlich nur für ihr eigenes Interesse missbrauchten. Um die Tanzwut sowie andere mit derselben in der Regel in Verbindung stehenden Leidenschaften zu beschränken und nach Tunlichkeit auch der Irreführung der Öffentlichkeit, als ob es sieh um eine zu Gunsten eines wohltätigen Zweckes veranstaltete Unterhaltung handeln würde, welchem Zwecke in der Regel kein Reinertrag abgeführt wurde, zu steuern, trachteten die politischen Bezirksverwaltungen pflichtgemäss insbesondere bei Gesuchen um Verlängerung der Polizeisperrstunde mit Rücksicht auf die Bestimmung des § 54, Abs. 2. der Gewerbeordnung dahin zu wirken, damit die Tanzunterhaltungen beschränkt werden und wurden Ausnahmen von der Polizeisperrstunde nur dann bewilligt, wenn es sich um Unterhaltungen edlen Charakters händelte und wem sich die Veranstalter freiwillig zu einer Beitragsleistung für öffentliche humänitäre oder kulturelle Bedürfnisse verpflichtet hatten. Diesen Zweck verfolgt auch der Erlass der politischen Bezirksverwaltung in Podersam vom 5. Jänner 1920, Zl. 190, welcher den Gegenstand der Interpellation bildet und in welchem die genannte politische Bezirksverwaltung die Gemeindeämter dazu ermächtigt, die Überschreitung der Polizeisperrstunde bei Tanzunterhalfungen zu bewilligen, falls die Veranstalter zu Gunsten eines von der politischen Bezirksverwaltung selbst zu bestimmenden wohltätigen Zweckes den Betrag von mindestens 50 K widmen. Diese von den Gemeindeämtern des Bezirkes Podersam abgeführten Widmungen hat die politische Bezirksverwaltung nachdem ein grösserer Betrag erreicht wurde, an einzelne wohltätige Zwecke verteilt. So erhielten bis Ende Juni 1. J. Unterstützungen z. B.:

Hieraus ist ersichtlich, dass es sich hier eigentlich um keine Hilfsfonde bei den, politischen Bezirksverwaltungen insbesonders aber entschieden um keine Dispositionsfonde handelt. Im gegebenen Falle handelt es sich bloss darum, dass die politische Bezirksverwaltung nicht jede einzelne, verhältnismässig geringe Widmung unter die wohltätigen und kulturellen Zwecke verteilt, sondern dass dieselbe mit der Verteilung abwartet, bis ein grösserer Betrag beisammen ist. Die Unterstützung der wohltätigen und kulturellen Zwecke ist bereits nach dem aus der österreichischen Zeit stammenden Vorschriften, insbesondere nach der Ministerialsverordnung vom 19. Jänner 1853, Nr. 10 R. G. Bl. über die Einrichtung und Amtswirksamkeit der Bezirksämter eine Pflicht der politischen Behörden.

Nachdem sich der bisherige Vorgang der politischen Behörden bei Verlängerung der Polizeisperrstunde in den herrschenden Nachkriegsverhältnissen nur beährt hat und im Interesse der öffentlichen Wohltätigkeit gelegen erscheint, habe ich insofern diese ausserördentlichen Verhältnisse fortdauern und insofern keine andere Garantie gegeben ist, dass einzelne Personen die offentliche Wohftätigkeit nur zu eigenem Gunsten missbrauchen werden, keine Veranlassung, diese sicherlich nur das Interesse der breitesten Volkskreise verfolgende humanitäre Tätigkeit, der potitischen Behörden abzuändern.

Prag, am 29. Juli 1921.

 Černý m. p.,
Minister des Innern.