Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 930.

Die in den Landesanstalten untergebrachten Kliniken der deutschen Universität in Prag, sind seit dem Umsturze Gegenstand immerwährender Beeinträchtigungen, welche in letzter Zeit geradezu den Charakter systematischer Verfolgung angenommen haben. Insbesondere gilt das von der in der Landesirrenanstalt untergebrachten deutschen psychiatrischen Klinik, gegen welche der Anstaltsdirektor, Professor Dr. Heveroch, unter Berufung auf einen Erlass des Ländesverwaltungsausschusses vom 17. III. 1921 betreffend die sprächliche Regelung der Amtierung der Landesämter in geradezu unerhört schikanöser Weise vorgeht. Er verweigert seit dem 28. April die Entsprechung auf jegliche Zuschrift oder Anforderung, welche, wie es bisher ständig üblich war, in deutscher Sprache ausgefertigt ist. Aber auch doppelsprachige Erfordernissheine lehnt er ab. Infolgedessen wird keine separat vorgeschriebene Diät für Patienten ausgefolgt. Selbst für die dringend notwendige künstliche Ernährung eines Patienten mit Schlauch wurde die Ausfolgung der flüssigen Diät abgelehnt, sodass in diesem wie in anderen ähnlichen Fällen, die erforderlichen Diätmittel ausserhalb eingekauft und in die Anstalt hineingebracht werden mussten. Ebenso wird den Patienten der deutschen Klinik die Ausfolgäng von Rauchmaterial, sowie Haar- und Bartpflege verweigert. Ja, es wurden sogar dringlich angeforderte Beleuchtungsmittel, sowie Klosettreparaturen abgelehnt. Alle Bücher aus der Anstaltsbibliothek, auch alle deutschen wissenschaftlichen Werke und Zeitschriften müssen ausschliesslich in čechischer Sprache verlangt werden. - Am 12. Mai d. J. wurde vom medizinischen Dekanat der deutschen Universität beim Landesverwaltungsausschuss gegen dieses Vorgehen Protest erhoben, welcher aber laut Zuschrift vom 24. Juni nicht zur Kenntnis genommen wurde. Damit erscheint das Vorgehen des Professor Dr. Heveroch behördlicherseits gutgeheissen.

Seit der Überreichung dieses Protestes sind aber auch abgesehen von den erwähnten sprachlichen Drangsalierungen schon früher begonnene schwere Beeinträchtigungen der deutschen Kliniken systematisch fortgesetzt worden. Schon früher gestattete die Irrenanstaltsdirektion nur die Verbringung einer ganz beschränkten Zahl von Patienten der deutschen Klinik in dem Aufenthaltsraum für Unruhige und hat eigenmächtig vorgeschriebene Medikationen geändert. Sie lies in der Aufnahmstelle Zettel verteilen des Inhaltes, dass die Angehörigen des Patienten dessen Aufnahme in die čechische Klinik wünschen, ebenso wie seinerzeit im Winter 1918/19 an der deutschen geburtshilflichen Klinik die Patientinnen, von landesbehördlichen Organen daraufhin examiniert wurden, ob sie wünschen, auf einer deutschen Klinik zu verbleiben, was übrigens alle einstimmig bejahten. Andrerseits hat die Direktion der Landesirrenanstalt in einer Zuschrift an den Klinikvorstand eine unzweckmässige überfüllung der deutschen psychiatrischen, Klinik behauptest und die Sperre für Neuaufnahmen verfügt, bis die Zahl der Klinikinsassen auf eine von der Direktion für zweckmässig erachtete Höhe gesunken sei. Neuestens ist die aller Humanität Hohn sprechende Anordnung getroffen worden, die Mitteilungen über gefahrdrohenden Zustandsverschlimmerungen von Patienten an deren Angehörige aus fiskalischen Gründen (Portokosten von Postkarten) einzustellen bzw. auch in Fällen von Verlangen und Vorausbezahlung sei tens der zustandsunkundigen Angehörigen einzuschränken. Schliesslich wurden die Aerzte bzw. Assistenten für jede zufällige, unbeabsichtigte Beschädigung von Inventargeggenständen selbst in jenen Fällen haftbar gemacht, in welchen, wie beim Auskochen von Injektionsspritzen, bei allerAchtsamkeit des Wartepersonals eine Beschädigung oft unvermeidlich erscheint.

Angesichts der Unhaltbarkeit der gegenwärtigen Verhältnisse hat das medizinische Professorenkollegium die rechtliche Abtrennung der drei in Landesanstalten ungebrachten Universitätskliniken und ihre Eingliederung in den Status des allgemeinen Krankenhauses beim Ministerium, für Schulwesen und Volkskultur gefordert.

Die Unterzeichneten richten an die beiden Herren Minister die Anfrage, was sie vorzukehren gedenken, um den geschilderten kulturwidrigen Zuständen ein Ende zu bereiten und ob der Herr Minister für Schulwesen und Vollskultur bereit ist, dem Wunsche der medizinischen Fakultät der deutschen Universität in Prag zu entsprechen und die derzeit in Landesanstalten untergebrachten deutschen Klinikeis dem Einflusse des Landesverwaltungsausschusses zu entziehen und sie womöglich auch räumlich von diesen Anstalten loszulösen?

Prag, am 2. August 1921.

D. Löw, Kiesewetter, Anna Perthen, K. Stark, J. Reyzl, F. Link, Aug. Hecker, Herm. Hladik, J. Barth, Polach.

Tisk 930.

Kliniky německé university v Praze, umístěné v zemských ústavech, jsou od převratu předmětem neustalých útisků, kteréž v posledním čase nabyly povahy přímo systematického pronásledování. Zejména platí to o německé psychiatrické klinice, umístěné v zemském ústavu pro choromyslné, proti kteréž ředitel ústavu, prof. dr. Heveroch, odvolávaje se na výměr zemského správního výboru ze dne 17./3. 1921 stran jazykové úpravy v úřadování zemských úřadů, jedná způsobem přímo neslýchaně šikanujícím. Odpírá od 28. dubna vyřizovati jakýkoli přípis anebo dožádání, kteréž, jak posud stále bylo zvykem sepsáno jest v jazyce německém. Ale také dvoujazyčné žádaní odmítá. Následkem toho nevydává se nemocným žádná zvlášť předepsaná strava. Dokonce pro naléhavě nutnou umělou výživu pacienta pomocí trubice odmítnuto bylo vydati tekutou stravu, takže v tomto jakož i v podobných jiných případech bylo nutno potřebné dietní prostředky nakoupiti mimo ústav a dopraviti je do ústavu. Rovněž tak odpírá se pacientům německé kliniky vydávati kuřivo jakož i prostředky ku pěstění vlasů a vousů. Ba bylo dokonce odepřeno poskytnouti nutně žádané prostředky k osvětlení jakož i opraviti klosety. Všechny knihy z ústavní knihovny, také všechna vědecká díla a časopisy nutno žádati výslovně v jazyku českém. Dne 12. května t. r. protestovalo lékařské děkanství německé university u zemského správního výboru proti tomuto jednání, kterýžto protest však dle přípisu ze dne 24. června nebyl vzat na vědomí. Tím zdá se, že bylo jednání prof. dra Heverocha úředně schváleno.

Od podání tohoto protestu však, nehledě ku zmíněným jazykovým útiskům, systematicky bylo pokračováno v těžkém poškozování německých klinik, započatém již dříve. Již dříve dovolilo ředitelství ústavu pro choromyslné umístění jen zcela omezeného počtu pacientů německé kliniky v místnosti, kde se zdržuji nepokojní pacienti a měnilo svémocně předepsané léčení. V přijímací kanceláři dalo rozdíleti lístky, obsahující, že příslušníci nemocného si přejí, aby byl přijat na českou kliniku, právě tak jako svého času v zimě 1918-19 na německé porodnické klinice pacientky od orgánů zemských úřadů byly dotazovány o tom, zda-li sobě přeji zůstati na některé německé klinice, čemuž ostatně všechny jednohlasně přisvědčovaly. Naopak zase tvrdilo ředitelství zemského ústavu pro choromyslné v přípise na přednostu kliniky, že německá psychiatrická klinika jest nepřiměřeně přeplněna i zastavilo přijímání nových pacientů, až počet osob na klinice klesne na výši, kterou ředitelství považovalo za přiměřenou. V poslední době bylo vydáno nařízení, kteréž veškeré humanitě jest na výsměch, aby totiž se přestalo sdělovati nebezpečím hrozící zhoršení stavu pacientů jejich příbuzným z fiskálních důvodů (výdaje za porto korespondenčních lístků) případně, aby také v případech, kdy o to bylo žádáno a bylo napřed zaplaceno, od příslušníků, kteří o stavu nemocného vědomosti neměli, aby to bylo omezeno. Konečně byli lékaři případně asistenti učiněni zodpovědnými za každé náhodné, nezamýšlené poškození předmětů inventárních, také v takových případech, ve kterých, jako při vyvařování injekčních stříkaček, při vší opatrnosti ošetřovacího personálu poškození často nelze zameziti. Vzhledem k neudržitelnosti nynějších poměrů žádal lékařský sbor profesorů u ministerstva školství a národní osvěty, aby tři universitní kliniky, kteréž v zemských ústavech jsou umístěny, právně byly odloučeny a aby byly přičleněny do statutu všeobecné nemocnice.

Podepsaní táží se obou pánů ministrů, co zamýšlejí učiniti, aby vylíčeným protikulturním poměrům učiněna byla přítrž a zda-li pan ministr školství a národní osvěty jest ochoten vyhověti přání lékařské fakulty německé university v Praze a vymaniti německé kliniky, kteréž jsou nyní umístěny v zemských ústavech, z vlivu zemského správního výboru a odloučiti je pokud možno také co se týče místa od těchto ústavů?

V Praze, dne 3. srpna 1921.

D. Löw, Kiesewetter, Anna Perthen-ová, K. Stark, J. Reyzl, F. Link, Aug. Hecker, Herm. Hladik, J. Barth, Polach.