Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 943.

Dne 29. července t. r., předvolán byl jako svědek k okresnímu soudu do Duchcova V. Freiman, předseda P. S. výr. a vývozního družstva v Libkovicích u Duchcova, aby vypovídal o krádeži, která se stala na staveništi výše jmenovaného družstva. Vyšetřujícím soudcem byl p. S. Fritsch. Při zjištování nationále bylo zřejmo, že pan soudce češtinu neovládá a když předčítal udání četnické bylo patrno, že neumí ani česky čísti. Hned na to ptal se svědka, bude-li vypovídati německy. Podepsaný svědek odmítl německy vypovídati a soudce jej nutil, že jako obecní starosta v Libkovicích německy uměti musí a mluviti také? Když svědek znovu odmítl, rozhněval se soudce, házel spisy po stole, huboval a konečně sebral všecko se stolu a vyzval po česku svědka, aby šel s ním. Odvedl jej k staršímu pánu, patrně kancelistovi a odešel. Vyšetřování pak vedl zmíněný pán a vyslechl ještě 4 svědky ostatní, kteří ve věci té předvoláni byli.

Podepsaní dovolují si tázati se:

1. Jest možno, aby v Československé republice soudce, který neumí česky byl v okrese, který má 50 procent českého obyvatelstva a aby nutil české občany k tomu, aby mluvili německy a aby za to, že odpírají vyzvání toho uposlechnouti byli uráženi? Něco podobného nepřihodilo se v menšinách ani za starého Rakouska.

2. Je možno, aby soudce, který vůbec česky neumí, zjistil něco podstatného z výpovědi svědků, když jim nerozumí, když nerozumí udání a když do celého děje nemůže vniknouti jedině proto, že česká řeč je mu nesrozumitelná a které se, přes všechny výnosy úřední a tříleté trvání republiky nenaučil?

3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten postarati se o to, aby k soudům do území smíšeného byli posíláni soudcové státního jazyka znalí a soudce Fritch volán k zodpovědnosti?

V Praze, dne 5. srpna 1921.

F. Hybš, dr Horáček, J. Thoř, J. Hacl, K. Sáblík, Fr. Pánek, dr Jar. Vlček, J. Kotrba, Frant. Jan Kroiher, Jos. Smrtka.